Co musíte ráno vědět (18. března)

1. Americké akcie ve čtvrtek posílily, obavy z platební neschopnosti Ruska se zmírnily

Americké akcie ve čtvrtek zpevnily, hlavní indexy si připsaly přes procento. Zmírnily se obavy z platební neschopnosti Ruska, někteří věřitelé dostali úrok z jeho dolarových dluhopisů. To na trhu zvýšilo chuť riskovat. Index Dow si připsal 1,23 % na 34 480,76 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 1,23 % na 4 411,67 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 1,33 % na 13 614,78 bodu. Index volatility VIX klesl o 3,75 % na 25,67 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o tři bazické body na 2,164 %.

2. Evropské akcie ve čtvrtek reagovaly na zvýšení sazeb Fedu a BoE pohybem do strany

Středeční zvýšení úrokových sazeb ze strany Fedu ve čtvrtek napodobila také Bank of England, když zvýšila základní úrok o 0,25 procentního bodu na 0,75 %. Makrodata také potvrdila další růst evropské inflace a agentura Reuters zase odeslání splátky z dolarových dluhopisů Ruska v termínu. Mezi sektory se nejvíce dařilo evropským producentům ropy a zemního plynu, kteří ze čtvrtečního obchodování vytěžili 2,2 %. Celoevropský index STOXX Europe 600 posílil o 0,45 % na 450,49 bodu, německý DAX oslabil o 0,36 % na 14 388,06 bodu, britský FTSE 100 přidal 1,28 % na 7 385,34 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 0,36 % na 6 612,52 bodu.

3. Pražská burza ve čtvrtek mírně posílila, banky zakončily seanci smíšeně

Index PX pražské burzy ve čtvrtek vzrostl o 0,40 % na 1 313,86 bodu. Ráno se pohyboval v plusu téměř o 1,3 %, ale většinu zisků během dne odevzdal. Index posiloval především díky akciím Komerční banky, dolů ho naopak táhla Erste.

4. Očekávané události

Páteční dopoledne bude patřit obchodní bilanci eurozóny a ve Spojených státech odpoledne údajům o prodejích starších domů. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Reuters: Někteří věřitelé dostali splátku úroků z dolarových dluhopisů Ruska

Někteří věřitelé ve čtvrtek obdrželi splátku z dolarových dluhopisů Ruska splatných tento týden. Informovala o o tom agentura Reuters s odvoláním na dva obeznámené zdroje. Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zatím ověřuje, zda peníze dorazily na účty věřitelů. První reakce klientů naznačují, že peníze v cíli dosud nejsou. Převod peněz pro účely těchto plateb zajišťuje Ruské federaci londýnská kancelář amerického finančního ústavu Citibank, uvedla agentura Reuters. Ta později informovala s odvoláním na obeznámený zdroj, že platbu úroků obdržela jako korespondenční banka JPMorgan Chase, která prostředky postoupila Citibank.

6. ČEZ zahájil tendr na stavbu nového bloku Dukovan, dostal souhlas vlády

Energetická společnost ČEZ zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Dostala souhlas od ministerstva průmyslu a obchodu. Blok by měl stát do roku 2036. Jedná se o největší investici v novodobých dějinách Česka, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát bude podle něj průběžně kontrolovat rizikovost všech tří uchazečů i jejich subdodavatelů.

7. Inflace v Evropské unii v únoru vystoupila na rekordních 6,2 %

Míra inflace v Evropské unii v únoru vystoupila na rekordních 6,2 % z lednové hodnoty 5,6 %. Ve čtvrtek to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česko má z celé unie třetí nejvyšší inflaci, a to rovných deset procent. Tak jako v minulých měsících i v únoru se na růstu cen podílely nejvíce energie.

8. OECD: Válka na Ukrajině může snížit globální růst o více než procentní bod

Ruská invaze na Ukrajinu by letos mohla ubrat více než procentní bod z růstu světové ekonomiky a naopak přidat 2,5 procentního bodu k inflaci. Ve čtvrtek to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V prosinci předpověděla, že globální hrubý domácí produkt se v letošním roce zvýší o 4,5 %.

9. NortonLifeLock neplánuje britskému antimonopolnímu úřadu předkládat nové návrhy k převzetí Avastu, dokončení fúze čeká až v druhé polovině roku

Americká softwarová společnost NortonLifeLock, která se chystá převzít českého vývojáře antivirového softwaru Avast, uvedla, že neplánuje britskému antimonopolnímu úřadu předkládat nové návrhy ohledně transakce, a proto očekává, že úřad přistoupí k hlubšímu přezkoumání spojení podniků, což fúzi významně zbrzdí. NortonLifeLock proto nově očekává dokončení fúze až v druhé polovině roku namísto dosud plánovaného 4. dubna. Britský úřad ve středu oznámil, že se obává, že spojení firem naruší hospodářskou soutěž.

10. Britská centrální banka v březnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 0,75 %

Britská centrální banka ve čtvrtek v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,75 %, především kvůli sílícím inflačním tlakům. O čtvrt procentního bodu sazbu zvýšila už v únoru a o 0,15 procentního bodu rovněž loni v prosinci, čímž se Británie z velkých vyspělých zemí stala první, která od začátku pandemie úroky zvedla. Pro zvýšení základního úroku ve čtvrtek hlasovalo osm členů měnového výboru, jeden byl pro její ponechání na 0,5 %.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Fond OSN: Afrika a Blízký východ začaly pociťovat důsledky konfliktu na Ukrajině

Severní Afrika a Blízký východ už začaly pociťovat negativní dopady konfliktu na Ukrajině na svou potravinovou bezpečnost. Uvedl to ve čtvrtek Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD), který je finanční institucí OSN. Mezi zeměmi, které pociťují negativní důsledky, fond uvádí Somálsko, Libanon, Egypt či země ve Střední Asii.

"Jsem hluboce znepokojen, že konflikt na Ukrajině, který je katastrofou pro ty, kterých se přímo týká, se stane tragédií pro nejchudší lidi žijící ve venkovských oblastech," uvedl předseda fondu Gilbert Houngbo. Lidé žijící v nejchudších oblastech se jen velmi těžko vyrovnávají s růstem cen potravin, pohonných hmot či hnojiv, který kvůli ruské agresi proti Ukrajině nastal nebo se očekává, že nastane.

Negativní dopady kvůli růstu cen či omezení vývozu fond zaznamenává v několika zemích na Blízkém východě či v Africe. Například Libanon dováží přes 80 % pšenice z Ruska a z Ukrajiny a kvůli výbuchu v bejrútském přístavu má zásoby jenom na měsíc. V zemi přitom trpí nedostatkem potravin zhruba 22 % lidí. Velkou závislost na dovozu pšenice či slunečnicového oleje vykazuje také Egypt.

Analýza fondu poukazuje i na problémy v Somálsku, jedné z nejchudších zemí na světě. Tamní malí zemědělci se musejí vyrovnat s růstem cen nafty, která slouží k pohonu čerpadel nezbytných pro závlahu polí. V zemích Střední Asie pak IFAD poukazuje na problémy, které způsobuje devalvace rublu. Například v Kyrgyzstánu peníze, které migranti posílají domů, představují přes 30 % hrubého domácího produktu. Většina z nich do země přichází z Ruska. Kvůli devalvaci však hodnota těchto prostředků, jež jsou klíčové pro rodiny migrantů, prudce klesá.

Šéf fondu Houngbo přiznává, že z krátkodobého hlediska bude těžké negativní dopady konfliktu zmírnit. "Přidávám se k výzvě generálního tajemníka OSN (Antónia Guterrese) k zastavení bojů a obnovení míru. To je jediné řešení, které může odvrátit globální katastrofu," uvedl Houngbo.

Rusko a Ukrajina představují zhruba čtvrtinu světového vývozu pšenice. Pro některé země v Africe a na Blízkém východě jsou obě země klíčovým dodavatelem. Rusko je i významným světovým výrobcem hnojiv.

IFAD je investičním prostředkem OSN, který se zaměřuje především na projekty v chudých venkovských a zemědělských komunitách. Jedním z jeho cílů je posílit odolnost těchto komunit vůči nejrůznějším krizím.