Co musíte ráno vědět (25. března)
Jak dopadlo čtvrteční obchodování na burzách v New Yorku, Frankfurtu či Praze, co podle šéfa BlackRock znamená útok na Ukrajinu, kolik loni vydělala Česká zbrojovka Group a kdo by se rád nominoval na Nobelovu pamětní cenu za ekonomii? I to musíte ráno vědět.
1. Akcie v USA ve čtvrtek zpevnily, investoři kupovali cenné papíry výrobců čipů a růstových firem
Americké akcie ve čtvrtek posílily. Investoři nakupovali cenné papíry výrobců čipů a velkých růstových společností. Ropa zlevnila, zatímco dolar zpevnil. Index Dow stoupl o 1,02 % na 34 707,94 bodu, širší S&P 500 se zvýšil o 1,43 % na 4 520,16 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite uzavřel se ziskem 1,93 % na 14 191,84 bodu. Index volatility VIX spadl o 8,06 % na 21,67 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o pět bazických bodů na 2,372 %.
2. Na většině evropských burz po čtvrtku svítila červená nula
Také ve čtvrtek dominovala evropské investiční agendě geopolitika, konkrétně vrcholná setkání lídrů NATO, Evropské unie a G7. Z makroekonomických dat příjemně překvapil růst podnikatelské aktivity připisovaný uvolnění protipandemických opatření. Mezi akciovými sektory klesl maloobchod o 1,4 %, zatímco telekomunikace přidaly procento. Úspěšným titulem se stala automobilka Daimler Truck Holding, která po výsledcích posílila o 7 %. Celoevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 0,21 % na 453,07 bodu, německý DAX klesl o 0,07 % na 14 273,79 bodu, britský FTSE 100 připsal 0,09 % na 7 467,38 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,39 % na 6 555,77 bodu.
3. Pražská burza ve čtvrtek posílila, po výsledcích vzrostly akcie České zbrojovky
Index PX pražské burzy ve čtvrtek posílil o 0,68 % na 1 349,46 bodu, a částečně tak umazal středeční oslabení. Rostla většina titulů v indexu. Nejvíce posílily akcie České zbrojovky Group, která ráno prezentovala výsledky hospodaření za uplynulý rok. Naopak oslabovala MONETA.
4. Očekávané události
Páteční dopoledne bude patřit v Británii maloobchodním tržbám a indexu spotřebitelské důvěry a v Německu indexům podnikatelské nálady Ifo. Spojené státy odpoledne přidají statistiku rozjednaných prodejů domů a finální index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Útok na Ukrajinu podle šéfa společnosti BlackRock znamená konec globalizace
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu znamená konec trendu globalizace z posledních desetiletí. V dopise akcionářům to uvedl šéf společnosti BlackRock Larry Fink. Upozornil také, že firma pozastavila nákupy ruských cenných papírů.
6. České zbrojovce loni stouply výnosy na 10,67 miliardy Kč, navrhne dividendu 25 Kč na akcii
Společnost Česká zbrojovka Group, která je významným výrobcem ručních palných zbraní, vykázala za loňský rok výnosy 10,67 miliardy korun. Meziročně byly vyšší o 56,7 %. Čistý zisk skupiny po zdanění vzrostl ve srovnání s rokem 2020 o 71,6 % na 1,16 miliardy korun. Představenstvo navrhne valné hromadě výplatu dividendy 25 korun na akcii. Letos firma očekává další růst výnosů a připravuje také přejmenování skupiny na Colt CZ Group.
7. Růst podnikatelské aktivity v eurozóně byl v březnu silnější, než se čekalo
Růst podnikatelské aktivity v eurozóně byl v březnu silnější, než se čekalo. Rekordním tempem se ale zvyšovaly i ceny. Ukázaly to předběžné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které ve čtvrtek zveřejnila společnost S&P Global. Část tohoto růstu pocházela z oživení po zrušení pandemických omezení, výhled je ale nejasný, protože problémy v dodavatelských řetězcích způsobené pandemií se po ruské invazi na Ukrajinu zhoršily.
8. Index podnikatelské aktivity v USA v březnu vystoupal na osmiměsíční maximum
Ukazatel podnikatelské aktivity ve Spojených státech v březnu vystoupal na osmiměsíční maximum. Přispěla k tomu silná poptávka po zboží a službách. Náladu na trhu ale negativně ovlivňuje ruská invaze na Ukrajinu. Méně optimistické jsou zejména podniky v sektoru služeb, které očekávají omezení poptávky kvůli růstu životních nákladů. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky ve čtvrtek zveřejnila společnost S&P Global.
9. IIF: Výkon ruské ekonomiky se vrátí o zhruba 15 let zpátky
Hrubý domácí produkt Ruska se v letošním roce propadne o 15 % a v příštím roce se sníží o další tři procenta. Výkon ruské ekonomiky se tak vrátí o zhruba 15 let zpátky. Předpověděli to podle agentury Bloomberg ekonomové z Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
10. WOOD SPAC One prodlužuje upisovací období do konce dubna
Společnost WOOD SPAC One prodlužuje o měsíc upisovací období prvního SPAC na pražské burze. Částka, která byla dosud v rámci upisovacího období vybrána, již nyní převyšuje velmi úspěšné IPO společnosti Pilulka Lékárny. S ohledem na zájem investorů a aktuální situaci na trzích, která je důsledkem rusko-ukrajinského konfliktu, chce společnost poskytnout investorům více času na vyhodnocení situace a případné vyvázání prostředků ze zasažených regionů. Proto prodlužuje upisovací období do 29. dubna 2022.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Venezuelská vláda by měla dostat Nobelovu pamětní cenu za ekonomii, řekl její šéf Maduro
Venezuelský prezident Nicolás Maduro ve středu prohlásil, že jeho vláda si zaslouží Nobelovu pamětní cenu za ekonomii kvůli tomu, jak podle něj zvládla pozvednout ekonomiku navzdory sankcím. Ty vůči jeho režimu v předchozích letech zavedly Spojené státy, Británie či EU kvůli porušování lidských práv a principů demokracie. Nobelovu cenu si pochopitelně Madurova vláda nezaslouží, nicméně venezuelská ekonomika začíná dělat malé kroky k oživení, napsala agentura Bloomberg.
"Přes sankce jsme dokázali zvednout hlavu a našli jsme nejlepší poradce na ekonomiku, měnu, finance či fiskální politiku. Venezuela dnes může říct, že si zaslouží Nobelovu pamětní cenu za ekonomii, protože jsme to dokázali sami," prohlásil ve středu autoritářský prezident Maduro. Po rozšíření amerických sankcí na představitele jeho vlády a venezuelský ropný sektor v roce 2019 se Madurova vláda více přiklonila k Rusku, Číně, Indii či Íránu.
Podle kolumbijského týdeníku Semana nicméně socialistický prezident Maduro, donucen okolnostmi, udělal několik kroků, které ekonomice malý dílem pomohly. Například znovu povolil dolarové finanční operace a podnikatelům úvěry v zahraniční měně. Venezuelské ekonomice pomohl i růst cen ropy, jíž má tato země největší zásoby na světě a jejíž těžbu v posledních letech omezila kvůli sankcím a špatné těžební infrastruktuře. Loni těžbu zvýšila o asi 12 % proti roku 2020, a to i díky kontraktu s Íránem.
Další zlepšení pro venezuelskou ekonomiku by mohlo přinést částečné zrušení amerických ropných sankcí, o němž poslední měsíc spekulují média v souvislosti s izolací Ruska kvůli sankcím Západu za jeho invazi na Ukrajinu. Začátkem března do Caracasu přijela delegace americké administrativy, která jednala s Madurovou vládou. Konkrétní témata ani výsledek nejsou známy. Maduro po jednání oznámil obnovení rozhovorů s místní opozicí, která stejně jako USA ale požaduje mimo jiné uspořádání svobodných voleb.
Venezuela se od roku 2017 potýkala s hyperinflací, která koncem roku 2018 dosahovala v meziročním srovnání šesticiferných čísel. Z hyperinflace se Venezuela podle serveru BBC vymanila loni a posledních šest měsíců je podle údajů venezuelské centrální banky, které citovala agentura EFE, meziměsíční inflace jednociferná.
Hrubý domácí produkt Venezuely podle nezávislého sdružení ekonomů OVF v roce 2021 vzrostl o 6,8 %, a to zejména díky zvýšení těžby ropy. Pro letošek odhaduje venezuelská vláda růst HDP o asi osm procent. Agentura Bloomberg nicméně tento měsíc napsala, že venezuelská ekonomika by musela růst o deset procent ročně následujících 18 let, aby se dostala na úroveň z roku 1997.
Aktuality
