Co musíte ráno vědět (5. dubna)

1. Americké akciové indexy vstoupily do nového týdne růstem, táhly jej technologické tituly

Akcie ve Spojených státech zahájily týden růstem. Pomohlo jim posílení velkých technologických firem. Akcie sociální sítě Twitter prudce stouply po zprávě, že Elon Musk koupil podíl ve společnosti. Index Dow vzrostl o 0,30 % na 34 921,88 bodu, širší index S&P 500 stoupl o 0,81 % na 4 582,64 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite posílil o 1,90 % na 14 532,55 bodu. Index volatility VIX se snížil o 5,40 % na 18,57 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA stoupl o dva a půl bazického bodu na 2,399 %. Ceny ropy se zvedly o zhruba čtyři procenta, zlato přidalo půl procenta a bitcoin se na konci dne obchodoval na červené nule.

2. Evropské akcie v pondělí zpevnily, hlavní indexy přidaly do jednoho procenta

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo v zelených číslech. Investoři ponechali bez odezvy zprávy, že Evropská unie plánuje uvalit nové sankce na Ruskou federaci poté, co bylo v osvobozených oblastech kolem Kyjeva nalezeno více než 410 mrtvých z řad civilního obyvatelstva. Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,84 % na 462,19 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,28 % na 7 558,92 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,50 % na 14 518,16 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,70 % na 6 731,37 bodu.

3. Pražská burza v pondělí skončila na červené nule, banky uzavřely seanci smíšeně

Index PX pražské burzy v pondělí odepsal 0,04 % na 1 372,73 bodu. Už čtyři dny v řadě se jeho hodnota nezměnila o více než 0,5 %. Index táhly do minusu hlavně akcie banky Erste. Naopak výrazně posilovala společnost Photon Energy.

4. Očekávané události

V úterý budou oznamovány indexy nákupních manažerů v sektoru služeb a celkové (včetně průmyslu). Vedle toho vyjdou data o inflaci v Koreji a francouzská průmyslová výroba  a o měnové politice rozhodne centrální banka v Austrálii. V Česku budou sledované údaje o tržbách maloobchodníků a z Ameriky vedle PMI dorazí zejména statistiky ze zahraničního obchodu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Banky: Německo bude čelit recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy

Německá ekonomika, závislá na ruských energiích, bude čelit hluboké recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy, varuje německá bankovní lobby BDB. Podle hlavy BDB a zároveň šéfa Deutsche Bank Christiana Sewinga německé banky letos kvůli válce na Ukrajině očekávají prudké oslabení hospodářského růstu na zhruba dvě procenta.

6. Musk si vytvořil devítiprocentní podíl v Twitteru

Šéf automobilky Tesla Elon Musk si vytvořil podíl 9,2 % ve společnosti Twitter. Vyplývá to z údajů amerického burzovního regulátora. Musk vlastní 73,5 milionu akcií Twitteru, jeho podíl tak má podle jejich páteční závěrečné ceny hodnotu 2,89 miliardy dolarů. Podnikatel je častým uživatelem Twitteru, na této síti ho sleduje více než 80 milionů lidí a jeho příspěvky jsou často citované v médiích a nezřídka budí kontroverze.

7. Německo dočasně přebírá kontrolu nad německou dceřinou firmou ruského Gazpromu

Německý stát převezme dočasně kontrolu nad německou dceřinou společností ruského Gazpromu, oznámil v pondělí německý ministr hospodářství Robert Habeck. Cílem je podle něj zajistit bezpečnost dodávek. Opatření má trvat do 30. září.

8. ExxonMobil investuje deset miliard dolarů do těžby ropy v Guyaně

Americký ropný gigant ExxonMobil investuje deset miliard dolarů do čtvrtého projektu na těžbu ropy u pobřeží Guyany, který bude největším těžebním projektem v jihoamerické zemi. Guyana je jednou z hlavních sázek ExxonMobilu na budoucí růst těžby, do roku 2027 zde chce s partery těžit až 1,2 milionu barelů ropy a zemního plynu denně.

9. WTO kvůli válce na Ukrajině výrazně snížila odhad růstu světového obchodu

Světová obchodní organizace (WTO) kvůli válce na Ukrajině snížila odhad letošního růstu světového obchodu na 2,5 % z dříve předpokládaných 4,7 %. Uvedla to šéfka WTO Ngozi Okonjová-Iwealová. Za zhoršením výhledu stojí rovněž problémy v dodavatelských řetězcích, které začaly v důsledku pandemie covidu-19.

10. Inflace v Turecku v březnu překročila 60 %, je nejvyšší za 20 let

Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v březnu zrychlil na 61,1 % z únorových 54,4 %. Turecká inflace se tak dostala na nové dvacetileté maximum. Vyplývá to z pondělních údajů tureckého statistického úřadu. Nejvýraznějšímu zdražování čelí turečtí spotřebitelé v dopravě, kde se ceny v meziročním srovnání téměř zdvojnásobily. Ceny potravin meziročně stouply o více než 70 %.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Letiště v Praze-Ruzyni zahájilo činnost před 85 lety

Jako náhrada kapacitně nevyhovujícího vzdušného přístavu v Kbelích u Prahy zahájilo činnost před 85 lety, 5. dubna 1937, letiště v Praze-Ruzyni, které nyní nese jméno bývalého prezidenta Václava Havla. Stavět se začalo v roce 1933 a provoz na letišti začal přistáním letounu Douglas DC-2 Československých státních aerolinií. Ve stejný den přistál v Ruzyni také prvním zahraniční letoun, stroj belgické společnosti SABENA.

Nové pražské letiště mělo na svou dobu vynikající parametry a patřilo k nejmodernějším v Evropě. Disponovalo dvěma zpevněnými travnatými dráhami se zapuštěnými světelnými návěstidly, na špičkové úrovni bylo také jeho komunikační a další technické vybavení. Ocenění se dostalo i jeho architektonickému ztvárnění, například odbavovací budova z ateliéru architekta Adolfa Benše získala v roce 1937 zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži.

Už krátce po otevření se ruzyňské letiště dočkalo rozšíření zhruba na trojnásobek původní rozlohy a začaly se také budovat betonové přistávací plochy. Rozvoj letiště pak zbrzdila okupace a později i příchod komunistů k moci, ti totiž prosadili částečnou izolaci od okolního světa, což se samozřejmě projevilo i na rozvoji letecké dopravy. Pražský vzdušný přístav se výrazně rozrostl v letech 1960 až 1968, kdy bylo vybudováno nové letiště a to původní začalo sloužit potřebám vládní letky.

Letos pražské letiště čeká postupné ožívání provozu, zejména v létě. Loni odbavilo téměř 4,4 milionu cestujících. To bylo meziročně o téměř pětinu více, stále však hluboko pod úrovní před vypuknutím pandemie covidu-19 - v roce 2019 letiště odbavilo přes 17,8 milionu pasažérů. Letos očekává přibližně 8,6 milionu cestujících. Během letošní letní sezóny, která potrvá od konce března do konce října, nabídne přímé lety do 147 destinací. Budou mezi nimi i nová spojení do New Yorku nebo Rijádu, u řady dalších míst přibudou frekvence letů. Letecké linky bude zajišťovat téměř 60 dopravců.