Co musíte ráno vědět (10. června)

1. Americké akcie ve čtvrtek klesly, investoři čekají na páteční inflační data

Americké akcie ve čtvrtek oslabily. Investoři byli opatrní před páteční zprávou o květnové inflaci ve Spojených státech. Se ztrátou skončilo všech 11 sektorů indexu S&P 500, nejvýrazněji klesly firmy ze sektoru komunikačních služeb. Index Dow oslabil o 1,94 % na 32 272,79 bodu, širší S&P 500 klesl o 2,38 % na 4 017,82 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 2,75 % na 11 754,23 bodu. Index volatility VIX stoupl o 8,89 % na 26,09 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o asi dva bazické body na 3,046 %.

2. Evropské burzy ve čtvrtek reagovaly na chystané zvýšení úrokových sazeb ECB oslabením o skoro půl druhého procenta

Evropská centrální banka ve čtvrtek oznámila, že sice ponechává základní úrokovou sazbu na rekordním minimu, nicméně na dalších zasedáních již počítá s jejím zvyšováním, které bude první za jedenáct let. ECB současně potvrdila, že s koncem června ukončí další podpůrné opatření, nákup aktiv. Na tyto kroky zareagoval nejvýraznějším poklesem sektor technologických akcií, který oslabil o 2,3 %. Celoevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 1,36 % na 434,38 bodu, německý DAX ubral 1,71 % na 14 198,80 bodu, britský FTSE 100 odepsal 1,54 % na 7 476,21 bodu a francouzský CAC 40 ztratil 0,56 % na 6 412,57 bodu.

3. Pražská burza ve čtvrtek stagnovala, vzrostl ČEZ, akcie bank naopak oslabily

Index PX pražské burzy uzavřel ve čtvrtek s kosmetickým ziskem na 1 345,07 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, naopak bankovní tituly ztrácely. Z deseti emisí ovlivňujících hodnotu indexu čtyři uzavřely obchodování se ziskem.

4. Očekávané události

Pátek bude ve znamení dat o inflaci. Výrobní ceny oznámí Čína a Japonsko, vývoj spotřebitelských cen zveřejní Čína, Španělsko, USA i Česká republika. O měnové politice ruská centrální banka, průmyslovou výrobu odhalí Itálie nebo Indie, Kanada oznámí míru nezaměstnanosti a z USA se dočkáme vedle inflace také indexu spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity a měsíční bilance federálního rozpočtu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. ECB na konci měsíce přestane kupovat aktiva, sazby poprvé zvýší zřejmě v červenci

Evropská centrální banka s koncem června přestane s kupováním aktiv, kterým léta podporovala ekonomiku eurozóny. Základní úrokovou sazbu na červnovém zasedání nechala na rekordním minimu, avšak uvedla, že počítá se zvýšením klíčových sazeb o 25 bazických bodů v červenci a pak s jejich dalším růstem v září. Naposledy úroky ECB zvýšila v roce 2011.

6. Růst čínského exportu v květnu díky uvolňování koronavirových restrikcí prudce zrychlil

Růst čínského exportu v květnu prudce zrychlil, přispělo k tomu zejména uvolňování koronavirových restrikcí v důležitých průmyslových oblastech. Čínský celní úřad ve čtvrtek oznámil, že vývoz v květnu meziročně vzrostl o 16,9 % na 308,3 miliardy dolarů po dubnovém nárůstu o 3,7 %.

7. Twitter podle médií hodlá Muskovi poskytnout údaje o aktivitách uživatelů

Americká internetová společnost Twitter podle zpráv médií hodlá poskytnout velké množství údajů o aktivitách uživatelů na své stejnojmenné síti podnikateli Elonu Muskovi. Ten se letos dohodl na převzetí Twitteru za 44 miliard dolarů, později však pohrozil zrušením dohody, protože mu podnik odmítá poskytnout údaje nutné k posouzení množství falešných a spamových účtů na síti.

8. FAO: Náklady na hnojiva mohou zvýšit napětí na globálním trhu s potravinami

Rostoucí náklady pěstitelů, například na hnojiva, mohou zemědělce odradit od rozšiřování produkce a zhoršit potravinovou bezpečnost v chudších zemích. Ty navíc čelí rekordním cenám za dovezené zboží, informovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Index vstupních nákladů pro zemědělce je na rekordu a v posledním roce stoupal strměji než ceny potravin.

9. Bloomberg: Čínské úřady znovu zvažují, zda povolit firmě Ant Group vstup na burzu

Čínské regulační úřady začaly znovu zvažovat, zda povolit finančně technologické společnosti Ant Group vstup na burzu. S odvoláním na své zdroje o tom ve čtvrtek informovala agentura Bloomberg. Zdroje počáteční fázi jednání o návratu k primární veřejné nabídce akcií (IPO) považují za známku toho, že regulační tažení Pekingu proti technologickým firmám polevuje. To před dvěma lety začalo právě zastavením IPO firmy Ant Group, které mělo být největší v historii. Peking ale zprávu agentury Bloomberg popřel. Zhruba třetinový podíl ve firmě Ant Group drží společnost Alibaba Group Holding.

10. PPF údajně podala nejvyšší nabídku na česká aktiva Sberbank

Podle zdrojů serveru Lidovky.cz se o česká aktiva Sberbank přihlásili tři zájemci. Nejvyšší nabídku 52,4 miliardy Kč údajně podala skupina PPF / Air Bank, dalšími zájemci pak měly být Česká spořitelna a ČSOB, která ovšem poptávala pouze hypoteční portfolio. Podle povinně zveřejňovaných informací měla česká Sberbank ke konci března aktiva v objemu 70 miliard Kč.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Plzeňský Prazdroj a Microsoft instalovaly na rostliny chmele na Žatecku senzory na počasí

Plzeňský Prazdroj a Microsoft instalovaly v těchto dnech na některé rostliny v šesti českých chmelnicích speciální senzory. Budou hlásit, jak chmel reaguje na změny počasí, množství vláhy i živin v půdě. Ze získaných dat vytvoří firmy pro pěstitele aplikaci k efektivnějšímu zavlažování chmele. Pomůže jim šetřit nedostatkovou vodu na Žatecku. Řekl to Ivan Tučník z Prazdroje, šéf projektu PRO CHMEL, jehož cílem je zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele.

"S chmelovým EKG jsme čekali do chvíle, kdy rostliny vyrostou a stonky budou dost silné na to, aby senzory udržely. Budou měřit jejich celkové zdraví, hlásit, jak rychle přirůstá stonek a jak proudí živiny uvnitř rostliny. Informace budeme vyhodnocovat společně s rychlostí růstu celé chmelnice, kterou sledujeme časosběrnou kamerou," uvedl Tučník. Kamery jsou na chmelnicích od února, od listopadu jsou tam půdní čidla a meteostanice. Senzory instalovali experti belgické firmy 2grow s výzkumníky z Chmelařského institutu. Podle Tučníka byly vyvinuty primárně pro sledování zdraví stromků či keřů, na rostlinu bez stabilního kmínku se použijí poprvé.

Už první data z půdních senzorů přinesla nové poznatky. "Od loňského podzimu v intervalech sledujeme teplotu a vlhkost půdy do hloubky 120 centimetrů. Ukazuje se velký rozdíl mezi množstvím srážek a obsahem vody v půdě v různé hloubce. To nám dává základ pro efektivnější zavlažování chmelnic," uvedl hlavní agronom newyorské firmy Agritecture David Ceaser. Meteostanice v jednotlivých částech chmelnic pak měří rychlost a směr větru, srážky, teplotu i vlhkost vzduchu, sluneční záření i vlhkost na povrchu listů. "Kompletní výsledky první fáze projektu získáme sice až na podzim po sklizni, ale už nyní nám projekt přináší benefity. Získali jsme třeba přesnější přehled o klimatických podmínkách na monitorovaných chmelnicích a máme detailní půdní rozbory, z nichž umíme vyčíst stav živin," řekl šéf představenstva firmy Chmelařství, družstvo Žatec Zdeněk Rosa.

Pěstitelé se dozvědí, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima v okolí. Microsoft k tomu přidá ještě data z planetárního počítače, který nabízí například satelitní snímky. "Všechno nahrajeme do mobilní aplikace, která bude umět pomocí umělé inteligence data vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a kde zavlažovat, a to až na úroveň částí chmelnic," řekl Tučník.

Podle Jiřího Smetany ze žatecké firmy Arix, která obchoduje s chmelem, jsou srážky víc a víc lokální. Chmelaři dosud přitom mají pouze jeden globální monitoring žatecké oblasti. Chmel je přitom silně závislý na dostatku vláhy.

ČR je jedním ze světových lídrů v produkci chmele, který se zde pěstuje na 5 000 hektarech. Přes 80 % tvoří žatecký poloraný červeňák pro výrobu ležáku plzeňského typu.