Co musíte ráno vědět (15. července)

1. Americké akcie ve čtvrtek po výsledcích bank JPMorgan a Morgan Stanley převážně klesly

Americké akcie ve čtvrtek převážně oslabily. Neuspokojivé čtvrtletní výsledky dvou velkých amerických bank a překvapivý červnový nárůst míry inflace ve Spojených státech umocnily obavy z recese. V kladných číslech skončil index technologického trhu Nasdaq Composite, který byl podpořen růstem odvětví polovodičů. Index Dow klesl o 0,46 % a uzavřel na 30 630,17 bodu a širší S&P 500 odepsal 0,30 % na 3 790,38 bodu, zatímco Nasdaq Composite posílil o 0,03 % na 11 251,19 bodu. Index volatility VIX klesl o 1,57 % na 26,40 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o pět bazických bodů na 2,958 %.

2. Evropské akcie ve čtvrtek zlevnily, milánská burza se kvůli italské politické krizi propadla o více než tři procenta

Politické turbulence na italské politické scéně a obavy investorů z pádu tamní vlády umocnily celoevropský negativní sentiment daný snížením odhadu růstu evropské ekonomiky a poslaly burzu v Miláně do dvojnásobné ztráty ve srovnání s jejími západoevropskými konkurentkami. Index FTSE MIB se propadl o 3,24 % na 20 596,21 bodu. Celoevropský benchmark STOXX Europe 600 oslabil o 1,45 % na 406,84 bodu, německý DAX ztratil 1,76 % na 12 532,10 bodu, britský FTSE 100 klesl o 1,40 % na 7 056,42 bodu a francouzský CAC 40 pozbyl 1,41 % na 5 915,41 bodu.

3. Pražská burza ve čtvrtek znovu oslabila, nedařilo se bankám

Index PX pražské burzy ve čtvrtek odepsal 0,4 % na 1 216,68 bodu. V červených číslech skončil potřetí v řadě. Oslabovala většina jeho titulů, nedařilo se bankám.

4. Očekávané události

Na konci týdne vyjdou důležitá čínská data (HDP, maloobchod, průmysl, ceny domů, nezaměstnanost, investice), v eurozóně budou zveřejněny údaje o registracích aut a obchodní bilanci, Německo přidá velkoobchodní ceny a Itálie míru inflace. Statistiky ze zahraničního obchodu odhalí také Indie a z USA dorazí data o maloobchodních tržbách, cenách v zahraničním obchodě, o průmyslové produkci, podnikových zásobách a o průmyslové aktivitě v New Yorku (Empire State index), důležité bude také předběžné čtení indexu spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Americkým bankám JPMorgan Chase a Morgan Stanley v druhém čtvrtletí klesl zisk

Americké investiční bance JPMorgan Chase v druhém čtvrtletí meziročně klesl čistý zisk na 8,6 miliardy dolarů z 11,9 miliardy dolarů před rokem. Kvůli rostoucímu riziku recese si banka odložila více peněz na nesplácené úvěry. Pokles zisku v druhém čtvrtletí zaznamenala i konkurenční investiční banka Morgan Stanley.

6. Plán restrukturalizace ČEZ by měl být hotový do poloviny roku 2023, řekl Fiala

Vláda by měla do poloviny příštího roku připravit plán restrukturalizace státní energetické společnosti ČEZ. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podrobnosti ale neuvedl. V červnu ve svém televizním projevu sdělil, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny.

7. Netflix spojí síly s Microsoftem, aby nabídl levnější předplatné s reklamami

Společnost Microsoft bude Netflixu spravovat technologii pro prodej reklamního prostoru. Streamovací televize tak bude díky spolupráci schopna nabízet levnější předplatné s reklamami.

8. Japonský Panasonic postaví v USA továrnu na baterie za čtyři miliardy dolarů

Japonská elektrotechnická společnost Panasonic postaví v americkém státě Kansas továrnu na výrobu baterií pro elektromobily. Firma oznámila, že do závodu investuje zhruba čtyři miliardy dolarů. Podle představitelů Kansasu bude nová továrna zaměstnávat zhruba 4 000 lidí a stejný počet nových pracovních míst by mohl vzniknout u dodavatelů a dalších místních podniků, uvedla agentura AP.

9. Reuters: Věřitelům Naftogazu bylo doporučeno odmítnout zmrazení splátek dluhu

Věřitelé ukrajinské státní energetické společnosti Naftogaz byli vyzváni londýnskou právní firmou Dechert, aby odmítli žádost společnosti o dvouleté zmrazení splátek dluhu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informace od investorů. Naftogaz s návrhem přišel v pondělí a uvedl, že kvůli ruské invazi mu chybí hotovost, protože zákazníci nejsou schopni platit účty. Právní firma Dechert jmenovaná věřiteli uvedla, že podle jejích poradců Naftogaz nečelí bezprostřednímu nedostatku hotovosti a je považován za ziskový podnik.

10. Šéf Shellu: Evropa může být nucena letos v zimě zavést příděly energie

Evropa může být nucena letos v zimě zavést příděly energie. Na konferenci věnované energetice to ve čtvrtek v Oxfordu řekl generální ředitel britsko-nizozemské ropné a plynárenské společnost Shell Ben van Beurden. Pokud bude Rusko nadále omezovat dodávky plynu do Evropy, očekává výrazně vyšší ceny energie. Informoval o tom list Financial Times.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Růst cen zesiluje protesty i v Africe, na balíky pomoci tam chybí vůle či peníze

Růst cen pohonných hmot i základních potravin kvůli válce na Ukrajině vyvolává demonstrace v řadě států světa, rovněž v mnoha afrických zemích jsou protesty stále intenzivnější, napsal ve čtvrtek španělský deník El País. Na rozdíl od například evropských zemí ale nemají tamní vlády takové možnosti nebo nejsou ochotné pomáhat lidem různými balíčky sociálních opatření. A i když v delším horizontu mohou některé země Afriky těžit ze snahy Evropy o snížení závislosti na ruském plynu, dopad na africké domácnosti, tamní zemědělský sektor a potravinovou bezpečnost bude dalekosáhlý. Zhoršující se ekonomická situace v řadě afrických zemí zřejmě také zesílí migrační vlnu do Evropy.

Demonstrace kvůli růstu cen benzinu a potravin se konaly v posledních týdnech mimo jiné v Ghaně, Sieře Leone, Mosambiku i v Jihoafrické republice. Krize, kterou odstartovala omezení za pandemie covidu-19 a letos ji dále prohlubuje válka na Ukrajině, zhoršuje i politické nepokoje v Senegalu či Súdánu. Senegal, kde protesty souvisejí s nadcházejícími parlamentními volbami, má přitom pověst majáku stability v západní Africe.

"Je normální, že s očekáváním voleb v některých zemích politici čelí demonstracím, ale současná krize je ještě zesiluje," řekl deníku El País historik z Pobřeží slonoviny Para Koneman. Podle něj jsou kořeny problému zejména v obrovské africké závislosti na dovozech ze zahraničí. To nyní vyvolává obavy z hladomoru v některých zemích, které se navíc potýkají i s dlouhodobým suchem. Skoro polovina dováženého obilí do Afriky pochází totiž z Ukrajiny a Ruska, odkud se nyní dodávky kvůli válce téměř zastavily. Afrika je také závislá na dovozu hnojiv, rovněž z Ruska a Ukrajiny.

Podle Konemana může sociální napětí v některých afrických zemích gradovat až na nekontrolovatelnou úroveň. "Nikdo v roce 2011 neočekával, že protesty v Tunisku přerostou v arabské jaro. A současná krize je větší, protože je světová. V Africe ale vlády nejsou schopné či ochotné na vzniklou situaci reagovat," dodal Koneman, spoluautor knihy Mládež v Africe, hybatelka změn.

Demonstrace kvůli rekordnímu růstu cen pohonných hmot se minulý týden konaly i v JAR, kde kamiony zablokovaly důležitou silnici spojující zemi s Mosambikem. Následovaly krátce po protestu řidičů autobusů v mosambické metropoli Maputu, kteří ze stejného důvodu na den paralyzovali chod města.