Co musíte ráno vědět (25. července)

1. Americké akcie v pátek poslaly dolů cenné papíry technologických firem a provozovatelů sociálních sítí

Akcie ve Spojených státech poslaly v závěru týdne dolů cenné papíry technologických firem a provozovatelů sociálních sítí poté, co zveřejnily slabé hospodářské výsledky společnosti Twitter a Snap. Na devizovém trhu oslaboval dolar. Index Dow ztratil 0,43 % a uzavřel na 31 900,61 bodu, širší S&P 500 klesl o 0,93 % na 3 961,90 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 1,87 % na 11 834,11 bodu. Index volatility VIX klesl o 0,35 % na 23,03 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o více než 15 bazických bodů na 2,754 %. Za celý uplynulý týden index Dow přidal 1,96 %, S&P 500 posílil o 2,56 % a Nasdaq Composite stoupl o 3,33 %.

2. Evropské akcie navzdory špatným zprávám zakončily ziskový týden dalším posílením

Ani zprávy o částečném znárodnění německé energetické společnosti Uniper tamní vládou či o nečekaném poklesu aktivity v podnikatelském sektoru eurozóny nezabránily evropským akciovým indexům udržet se v zelených číslech. Úspěšné byly tituly v sektoru cestování a volného času, které přidaly 2,4 %, zatímco zmíněný Uniper se během pátku propadl o 30 %. V týdenním horizontu významné indexy starého kontinentu stouply o zhruba tři procenta. Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek zpevnil o 0,31 % na 425,71 bodu (za týden +2,88 %), německý DAX přidal 0,05 % na 13 253,68 bodu (za týden +3,02 %), britský FTSE 100 připsal 0,08 % na 7 276,37 bodu (za týden +1,64 %) a francouzský CAC 40 stoupl o čtvrt procenta na 6 216,82 bodu (za týden +3 %).

3. Pražská burza v závěru týdne oslabila, nedařilo se finančním titulům či skupině ČEZ

Pražská burza v závěru týdne oslabila, index PX v pátek klesl o 0,77 % na 1 238,05 bodu. Nedařilo se většině titulů, index táhly dolů především finanční tituly v čele s Erste a energetický gigant ČEZ. Za celý uplynulý týden akcie na pražské burze podle indexu PX zpevnily o 1,2 %, nejvýraznější růst zaznamenaly akcie Pilulky.

4. Očekávané události

V pondělí bude sledovaný zejména index podnikatelské nálady Ifo v Německu. V Česku vyjdou indexy podnikatelské a spotřebitelské důvěry a z USA odpoledne dorazí údaje o indexech průmyslové aktivity dallaského Fedu a ekonomické aktivity z dílny pobočky Fedu v Chicagu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. DPA: Odstupující šéf Volkswagenu Diess zůstane v podniku jako poradce

Odstupující generální ředitel německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess bude v podniku nadále působit jako poradce. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na zdroje z koncernu. Volkswagen v pátek překvapivě oznámil, že Diess ve funkci generálního ředitele na začátku září skončí a na jeho místo nastoupí nynější šéf divize pro výrobu luxusních vozů Porsche Oliver Blume.

6. Fitch snížila rating Ukrajiny na stupeň signalizující hrozbu neplnění závazků

Ratingová agentura Fitch zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o tři stupně do kategorie C, která signalizuje vysokou pravděpodobnost neplnění závazků. Učinila tak krátce poté, co se Ukrajina v důsledku ruské invaze rozhodla požádat zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek.

7. Ruská centrální banka překvapivě snížila základní úrok na osm procent

Ruská centrální banka v pátek snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na osm procent. To je výraznější snížení, než se předpokládalo. Snaží se tak podpořit ekonomiku, na kterou mají negativní dopady západní sankce. Banka zároveň předpověděla, že hrubý domácí produkt Ruska se v letošním roce sníží o čtyři až šest procent. Koncem dubna počítala s propadem o osm až deset procent.

8. Zavedení eura v ČR je nyní nevýhodné a nereálné, shodli se Vystrčil s Havlíčkem

Zavedení eura v České republice je v současné době i v nejbližší budoucnosti nereálné a nevýhodné. Země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny. V nedělním pořadu Partie Plus na CNN Prima News se na tom shodli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). K zavedení eura se vyjádřili v souvislosti s výzvou staronového předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, který vyzval na sobotním sněmu k diskuzi o zavedení eura v rámci vládní koalice.

9. Firmy TotalEnergies a CMA CGM po tlaku francouzské vlády sníží ceny

Firmy TotalEnergies a CMA CGM po tlaku francouzské vlády sníží ceny svých služeb, aby domácnostem ve Francii pomohly lépe zvládat dopady vysoké inflace. Francouzští zákonodárci zvažují, že firmy, kterým současná situace přináší nečekaně vysoké zisky, zatíží mimořádnou daní.

10. T-Mobile US vynaloží půl miliardy dolarů na urovnání žaloby kvůli úniku osobních údajů

Americká telekomunikační společnost T-Mobile US se dohodla, že vynaloží 500 milionů dolarů, aby urovnala hromadnou žalobu, kterou na firmu podali zákazníci kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů. Informovaly o tom o víkendu agentury DPA a AP.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

AP: S inflací se do USA vrátily dlouhé fronty u potravinových bank

Na Američany doléhá vysoká inflace a u potravinových bank se po celých Spojených státech opět tvoří dlouhé fronty lidí, kteří mají problém z vlastních prostředků nakrmit rodiny. Upozornila na to agentura AP, podle které je to pro mnohé lidi poprvé, co jsou nuceni obracet se kvůli jídlu na charitativní organizace. Pro výdejny potravin je navíc těžké zvýšenou poptávku pokrývat.

Počty lidí vyhledávajících potravinovou pomoc mírně klesly ke konci loňského roku, když odeznívaly dopady pandemie na trh práce, nyní však potřebných opět přibývá, když inflace v USA dosáhla nejvyšší úrovně za 40 let. Narostly ceny potravin, pohonných hmot i nájmy a naopak vypršely mimořádné sociální dávky schválené na federální úrovni v souvislosti s covidovou krizí.

"Bez nějaké pomoci se teď opravdu nedá vyjít," řekla novinářům Tomasina Johnová, když čekala ve frontě u výdejny St. Mary’s Food Bank ve městě Phoenix. "Ceny jsou prostě moc vysoké," pokračovala matka čtyř dětí. Uvedla, že její rodina potravinovou banku ještě nikdy nenavštívila, dosud ji prý byl schopen uživit manžel pracující ve stavebnictví.

Ve frontě byly toho dne s Johnovou stovky dalších lidí, uvádí AP. A stejné scény jsou podle ní k vidění po celých USA. Na problém nedávno upozornil i komentář agentury Bloomberg, podle kterého některé z největších amerických charit poskytujících potravinovou pomoc zaznamenaly nárůst poptávky srovnatelný s vývojem z prvních měsíců roku 2020.

Příchod pandemie nemoci covid-19 a souvisejících restrikcí v USA výrazně zhoršil takzvanou potravinovou nejistotu a na podzim roku 2020 podle analýzy deníku The Washington Post každý osmý Američan uváděl, že v posledních dnech neměl dost jídla. AP píše, že charitativní distribuce potravin i přes zmiňovaný pokles na přelomu roku zůstává vysoko nad úrovní, která panovala před pandemií.

Nyní pracovníci potravinových bank očekávají náročné léto. Kromě zvýšené poptávky jim situaci komplikuje to, že federální programy jim poskytují méně zásob k distribuci, jakož i pokles darů od obchodů s potravinami a nižší hodnota peněžitých darů vyplývající z inflace.

"Nezdá se, že by se to mělo ze dne na den zlepšit," řekla Katie Fitzgeraldová, která vede celoamerickou síť potravinových bank Feeding America. Organizace zatím nemá zpracovaná data za druhé letošní čtvrtletí, ovšem z různých poboček prý dostává informace, že zájem o pomoc prudce roste. "Problémy se zásobováním jsou kvůli poptávce skutečně složité," řekla Fitzgeraldová.