Co musíte ráno vědět (3. října)

Jak světové trhy zakončily uplynulý týden i celé čtvrtletí, jak plánuje česká vláda zdanit mimořádné zisky výrobců elektřiny a jaké vítězství si na trzích připisuje zlato? I to by vás zkraje týdne mohlo zajímat.
1. Americké akcie v pátek výrazně oslabily, a stvrdily tak ztrátový týden, měsíc i celé třetí čtvrtletí
Americké akciové indexy v pátek, za uplynulý týden i celý měsíc klesly a v červených číslech skončily také v horizontu třetího čtvrtletí. Wall Street tak zaznamenala již třetí ztrátový kvartál v řadě. Akciový trh tlačí dolů obavy, že zvyšování úrokových sazeb v reakci na vysokou inflaci stáhne hospodářství do recese. Index Dow v pátek ztratil 1,71 % a uzavřel na 28 725,51 bodu, širší S&P 500 se snížil o 1,51 % na 3 585,62 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite klesl rovněž o 1,51 % na 10 575,62 bodu. Index volatility VIX klesl o 0,69 % na 31,62 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA stoupl o přibližně osm bazických bodů na 3,829 %. Za celý týden Dow klesl o 2,92 %, S&P 500 se snížil o 2,91 % a Nasdaq Composite odepsal 2,69 %. Za celé září pak S&P 500 přišel o 9,33 % a za třetí kvartál ztratil 5,28 %.
2. Evropské akcie v pátek zpevnily, uplynulý týden, měsíc i třetí čtvrtletí pro ně ale byly ztrátové
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v zelených číslech. Náladu investorů negativně ovlivnila zpráva o evropské inflaci, indexy se ale i tak udržely v plusu. Uplynulý týden, měsíc i třetí čtvrtletí byly pro akcie na starém kontinentu ztrátové. Evropské trhy jsou rozkolísané od doby, co regionem otřásla na začátku roku rusko-ukrajinská válka. Ta zesílila nárůst ceny plynu, což vedlo k nekontrolovatelné inflaci, vyvolalo agresivní zvyšování sazeb ze strany centrálních bank a obavy z následného zpomalení hospodářského růstu. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 1,30 % na 387,85 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,18 % na 6 893,81 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,16 % na 12 114,36 bodu a francouzský CAC 40 přidal 1,51 % a den uzavřel na 5 762,34 bodu. Za týden STOXX Europe 600 klesl o 0,65 %, FTSE 100 se snížil o 1,78 %, DAX odepsal 1,38 % a CAC 40 přišel o 0,36 %. Za září pak STOXX Europe 600 odepsal 6,76 %, FTSE 100 přišel o 5,32 %, DAX se snížil o 7,17 % a CAC 40 odevzdal 6,57 %. Třetí čtvrtletí bylo pro evropské akcie třetím ztrátovým kvartálem v řadě. STOXX Europe 600 klesl od července do září o 4,74 %, FTSE 100 odepsal 3,83 %, DAX se snížil o 5,45 % a CAC 40 odevzdal 2,84 %.
3. Pražská burza v pátek přerušila sérii čtyř poklesů v řadě, dařilo se bankám. Týden byl ale v Rybné ztrátový
Pražská burza přerušila sérii čtyř poklesů v řadě, index PX v pátek posílil o 0,81 % na 1 123,37 bodu. Nahoru jej táhl finanční sektor, zejména pak akcie Erste Group Bank. Ztrácel naopak ČEZ. Za celý týden akcie na pražské burze podle indexu PX oslabily o 3,8 %.
4. Očekávané události
Na začátku týdne budou zveřejněny finální indexy nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru, data o inflaci oznámí Švýcarsko nebo Turecko, Indie odhalí obchodní bilanci a v USA vedle indexu ISM vyjdou také data o stavebních výdajích a veřejně vystoupí několik představitelů Fedu (Barkin, George). V 10 hodin dopoledne se můžete těšit na expertní tržní výhled v podání našeho šéfredaktora Petra Novotného a analytika Štěpána Hájka z XTB. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Inflace v eurozóně byla v září nejspíše opět rekordní, vzrostla na 10 %
Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících posunula rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií. Předběžné údaje o zářijové inflaci zveřejnilo i Polsko, tamní spotřebitelské ceny vzrostly nad očekávání.
6. Nezaměstnanost v EU v srpnu zůstala na 6 %, nejnižší je nadále v Česku
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v srpnu podle sezónně přepočtených údajů činila 6 %, a zůstala tak na červencové úrovni. Nejnižší zůstává v České republice, kde činila stejně jako v předchozích dvou měsících 2,4 %. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Zářijová nezaměstnanost v Německu pak klesla na 5,4 %.
7. Ekonomika ČR v druhém čtvrtletí podle zpřesněných dat meziročně stoupla o 3,7 %
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu meziročně stoupla o 3,7 %. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt vyšší o 0,5 %. Výsledky se tak proti předchozímu odhadu z konce srpna nezměnily.
8. Britská ekonomika po zpřesnění dat ve druhém čtvrtletí neklesla, ale vzrostla
Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,2 % proti prvním třem měsícům roku, kdy její růst činil 0,8 %. V konečné zprávě to v pátek oznámil britský statistický úřad. V prvním odhadu ještě uváděl pokles hrubého domácího produktu, a to o 0,1 %. Britské hospodářství se podle statistického úřadu v období od dubna do června ještě nezotavilo z dopadů pandemie covidu-19, jak úřad uvedl v předběžné zprávě.
9. Odborníci: Podpora stavebního spoření by se měla zrušit, u penzijního by se měla změnit
Státní podpora stavebního spoření by se měla zrušit nebo reformovat, změnit by se měla také například podpora individuálního důchodového připojištění. V Otázkách Václava Moravce České televize se na tom shodli členové Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl a Daniel Prokop. Hampl, jenž také předsedá Národní rozpočtové radě, varoval před stálým zvyšováním strukturálního schodku, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. K návratu do rovnováhy by podle odborníků byly s největší pravděpodobností nutné i změny daní.
10. Kupka: Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Tomu se říká vítězství!
A pak že zlato není zajištění proti inflaci. Vůči indexu dlouhodobých vládních bondů USA se žlutý kov v amerických dolarech vyhoupl na nové desetileté maximum. Takže ano, vítězství je to jednoznačné, jen bychom ho asi označili jako výhru jednookého mezi slepými.
Aktuality

