Evropské akcie v pátek zpevnily, uplynulý týden, měsíc i třetí čtvrtletí pro ně ale byly ztrátové

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 1,30 % na 387,85 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,18 % na 6 893,81 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,16 % na 12 114,36 bodu a francouzský CAC 40 přidal 1,51 % a den uzavřel na 5 762,34 bodu.

Nepříznivě se na akciovém trhu v závěru týdne projevila zpráva o zářijové inflaci v eurozóně. Inflace stejně jako v předchozích měsících stanovila nový rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo 10 %. Vysoká inflace posiluje očekávání, že Evropská centrální banka znovu výrazně zvedne základní úrokovou sazbu, což by firmám i spotřebitelům zdražilo úvěry.

Za týden STOXX Europe 600 klesl o 0,65 %, FTSE 100 se snížil o 1,78 %, DAX odepsal 1,38 % a CAC 40 přišel o 0,36 %. Za celé září pak STOXX Europe 600 odepsal 6,76 %, FTSE 100 přišel o 5,32 %, DAX se snížil o 7,17 % a CAC 40 odevzdal 6,57 %.

Třetí čtvrtletí bylo pro evropské akcie třetím ztrátovým kvartálem v řadě. STOXX Europe 600 klesl od července do září o 4,74 %, FTSE 100 odepsal 3,83 %, DAX se snížil o 5,45 % a CAC 40 odevzdal 2,84 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,2 % proti prvním třem měsícům roku, kdy její růst činil 0,8 %. V konečné zprávě to v pátek oznámil britský statistický úřad. V prvním odhadu ještě uváděl pokles hrubého domácího produktu, a to o 0,1 procenta. Britské hospodářství se podle statistického úřadu v období od dubna do června ještě nezotavilo z dopadů pandemie covidu-19, jak úřad uvedl v předběžné zprávě.
• Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu meziročně stoupla o 3,7 %. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt vyšší o 0,5 %. Výsledky se tak proti předchozímu odhadu z konce srpna nezměnily.
• Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo 10 %. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v srpnu podle sezónně přepočtených údajů činila šest procent, a zůstala tak na červencové úrovni. Nejnižší zůstává v České republice, kde činila stejně jako v předchozích dvou měsících 2,4 %. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Míra nezaměstnanosti v Německu se v září snížila proti předchozímu měsíci o 0,2 procentního bodu na 5,4 %. Uvedl to v pátek v tiskové zprávě spolkový úřad práce. Trh práce je i přes rostoucí ceny a obavy z nedostatku energie celkově stabilní, konstatovala šéfka úřadu Andrea Nahlesová.
• Míra inflace v Polsku se v září meziročně zvýšila o 1,1 procentního bodu na 17,2 %. V předběžné zprávě to v pátek uvedl polský statistický úřad. Ceny zboží s služeb se tak zvýšily více, než se čekalo.
• Akcionáři ruské plynárenské společnosti Gazprom na páteční mimořádné valné hromadě schválili rekordní výplatu dividendy ve výši 1,208 bilionu rublů (zhruba půl bilionu korun). Oznámila to firma, jejímž většinovým vlastníkem je ruská vláda.
• Německý soud v pátek odmítl požadavky investorů na odškodné ve výši zhruba 5,4 miliardy eur související s někdejším neúspěšným pokusem holdingové společnosti Porsche SE o převzetí automobilky Volkswagen. Informovaly o tom agentury Reuters a Bloomberg.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německá energetická společnost RWE se připravuje na opětovné zprovoznění tří hnědouhelných elektráren. Už od října by měly pomoci se zajištěním dostatku energie na zimu. O přípravách informovala s odkazem na firmu agentura Reuters.
• Podnikatelská nálada v Německu se v září opět výrazně zhoršila a je teď na nejnižší úrovni od května 2020. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Ten uvedl, že výhled na nadcházející měsíce zůstává pesimistický, neboť podniky hodnotí současnou situaci jako špatnou. Kvůli energetické krizi navíc v Německu podle centrální banky sílí známky recese. Hospodářský propad očekává Ifo v nadcházejícím roce.
• Růst globální ekonomiky zpomaluje výrazněji, než se čekalo ještě před několika měsíci, zejména v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Hrozí také, že energetická a inflační krize ve velkých ekonomikách přerostou v recesi. Ve výhledu to v pondělí uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V letošním roce stále očekává růst hrubého domácího produktu o 3 %, v roce příštím už ale počítá s poklesem tempa na 2,2 %. V červnu OECD čekala zpomalení růstu na 2,8 %. Organizace je zvlášť pesimistická ve výhledu v Evropě. Ta je vystavena dopadům války na Ukrajině.
• Odstupující italská vláda Maria Draghiho a společnost Intel upřednostňují jako lokalitu pro novou továrnu na čipy v Itálii město Vigasio v regionu Benátsko na severovýchodě země. S odvoláním na dva obeznámené zdroje o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Americký výrobce čipů uvedl, že počáteční investice zhruba za 4,5 miliardy eur by se měla v průběhu času zvyšovat. Závod v Itálii vytvoří asi 1 500 pracovních míst a dalších 3 500 u dodavatelů a partnerů. Provoz má být zahájen v letech 2025 až 2027.
• Francie v pondělí představila rozpočet na příští rok, v němž ministerstvo financí vyčlenilo 45 miliard eur, aby omezilo růst cen plynu a elektřiny na 15 %. Informovala o tom agentura Reuters. Očekává se, že zvláštní odvody energetických společností sníží čisté náklady vlády na toho opatření na 12 miliard eur. Největší prioritou je boj s inflací, řekl při prezentaci ministr financí Bruno Le Maire.
• Čtyři přední ekonomické instituty v Německu zhoršily výhled vývoje největší evropské ekonomiky pro letošní i příští rok. Nově očekávají, že v příštím roce se Německo propadne do recese. S odvoláním na vládní zdroje to v pondělí uvedl německý ekonomický list Handelsblatt.
• Volkswagen založí s belgickou společností Umicore společný podnik na výrobu bateriových součástí, který investuje tři miliardy eur. Volkswagen to v pondělí uvedl v tiskové zprávě. Umicore je přední firmou zaměřenou na recyklaci a technologie materiálů a patří mezi největší producenty materiálu pro výrobu baterií.
• Evropská centrální banka bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, ačkoli očekává výrazné zpomalování růstu ekonomické aktivity. Uvedla to v pondělí šéfka ECB Christine Lagardeová při vystoupení v Evropském parlamentu. Varovala rovněž, že vládní opatření na podporu domácností a podniků v Evropě jsou příliš široká. Naznačila, že tato opatření by mohla narušovat snahu ECB o redukci inflace.
• Nálada mezi německými exportéry se v září znovu zhoršila a ocitla se nejníže od května 2020, tedy od začátku pandemie covidu-19. Slábnoucí růst globální ekonomiky tlumí veškerá očekávání růstu ve střednědobém horizontu, uvedl v úterý mnichovský institut Ifo. Souhrnný index exportních očekávání v září klesl na -6 bodů ze srpnových -2,8 bodu.
• Francouzská vláda očekává, že zahájí stavbu svého prvního jaderného reaktoru nové generace EPR2 do května 2027, tedy před koncem mandátu prezidenta Emmanuela Macrona. S uvedením do provozu počítá v roce 2035 nebo 2036. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Europe 1 to řekla ministryně pro transformaci energetiky Agnès Pannierová-Runacherová, která tak potvrdila urychlení plánu výstavby.
• Nadnárodní automobilka Stellantis poskytne zaměstnancům ve Francii jednorázový příspěvek 1 400 eur, aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem spotřebitelských cen. Po dohodě s odbory také přesune na prosinec jednání o mzdách na příští rok. S odvoláním na úterní oznámení automobilové skupiny o tom informovala agentura Reuters.
• Maďarská centrální banka na zářijovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 13 %. Zvýšení základní sazby je výraznější, než se čekalo. Banka tak pokračuje v razantním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu.
• Podíl Londýna na primárních veřejných nabídkách akcií (IPO) v Evropě klesl nejníže za 12 let. Podepsal se na tom odchod Británie z EU a také hospodářské turbulence. Letos bylo v Londýně z primárních nabídek akcií získáno pouze 1,38 miliardy USD, což představuje 14 % z celkového evropského objemu. To je nejnižší podíl od roku 2010, kdy se Londýn na výnosech z nabídek v Evropě podílel 13 %.
• Ukrajina a Rumunsko jsou připraveny pomoci Moldavsku v případě, že mu ruská společnost Gazprom od 1. října přestane dodávat plyn. Informovala o tom v úterý zahraniční média. Moldavsko, které je na ruském plynu silně závislé, patří mezi nejchudší země v Evropě. Prudký nárůst cen plynu po začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemi vyvolal politické napětí.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) kvůli inflaci a snížení dodávek plynu z Ruska zhoršila výhled růstu mladých tržních ekonomik na příští rok na 3 %, zatímco dosud počítala s růstem o 4,7 %. Varovala přitom, že rostoucí ceny energií zvýší cenový tlak na spotřebitele v rozvíjejících se zemích Evropy, Střední Asie a severní Afriky.
• Nálada německých spotřebitelů v říjnu čtvrtý měsíc v řadě klesne na další minimum. Příčinou je vysoká inflace a prudký růst účtů za energie. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve středu zveřejnil německý ekonomický institut GfK.
• Turecké banky přestaly používat ruský platební systém Mir, informovala ve středu turecká televize NTV. Rusům v zahraničí se tak dále zužují možnosti placení kartou. V úterý agentura Bloomberg uvedla, že z tohoto platebního systému odešly tři turecké státní banky. Podle serveru The Moscow Times tak už nyní ruský systém používá jen velmi málo zemí.
• Britská centrální banka zahajuje neomezené nákupy státních dluhopisů. Ve středečním oznámení uvedla, že nakoupí tolik dlouhodobých státních dluhopisů, kolik bude potřeba, aby stabilizovala finanční trhy. S nákupy dluhopisů začne okamžitě a ukončí je 14. října. Současně odloží zahájení prodeje státních dluhopisů, který měl začít příští týden. Centrální banka se k tomuto kroku odhodlala poté, co plán vládních daňových škrtů vyděsil trhy a způsobil pád britské libry.
• Singapurská společnost SATS, která se zabývá pozemním odbavováním nákladů v letectví a cateringem, koupí za 1,19 miliardy eur francouzskou firmu Worldwide Flight Services (WFS). Stane se tak největší společností pro odbavování leteckého nákladu na světě.
• Británie čelí velmi obtížnému ekonomickému období a vláda musela zahájit okamžité kroky k nastartování hospodářského růstu. Ve čtvrtek to řekla britská premiérka Liz Trussová, která tak obhajovala plánované snížení daní a soubor dalších opatření, jež mají v Británii pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Krok vlády část ekonomů kritizuje, nově se k nim přidal i bývalý šéf britské centrální banky.
• Hrubý domácí produkt Německa letos i přes všechny dopady ruské invaze na Ukrajinu vykáže růst o 1,4 %, v roce příštím ale o 0,4 % klesne. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci v Berlíně oznámili zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 1,9 %. Instituty RWI, Ifo, IfW a IWH, které podzimní prognózu vypracovaly, původně očekávaly v letošním roce hospodářský růst o 2,7 % a v příštím roce o 3,1 %.
• Odklon od Ruska může u produkce energií ve světě trvat roky, varoval šéf Světové banky (SB) David Malpass. Tím se podle něj prodlužuje riziko stagflace čili období nízkého růstu a vysoké inflace. Malpass ve vystoupení na Stanfordově univerzitě ve středu také řekl, že v Evropě se zvyšuje pravděpodobnost recese, růst Číny prudce zpomaluje a výkon americké ekonomiky se v první polovině roku snížil. Tento vývoj bude mít podle něj vážné dopady na rozvojové země.
• Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dále zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v září stouplo na 10 % ze srpnové hodnoty 7,9 %. Výrazně vzrostly ceny energií a potravin, vyplývá z prvního rychlého odhadu, který ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad Destatis. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny vzrostly o 1,9 %. Inflace v Německu je tak nejvyšší zhruba za 70 let. Konečné údaje za září zveřejní statistický úřad 13. října.
• Bankovní rada České národní banky na zářijovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí centrální banky bylo v souladu s očekáváním analytiků i finančního trhu. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla zůstanou sazby relativně vysoké delší dobu. Michl současně upozornil, že pokud by příliš rostly mzdové požadavky a vytvářely by se vysoké deficity státního rozpočtu, musela by ČNB pravděpodobně přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb. Analytici očekávají, že úrokové sazby zůstanou po zbytek roku stabilní, někteří experti ovšem jejich zvýšení ještě letos nevylučují.
• Obyvatelé Španělska se jměním v hodnotě nejméně tři miliony eur budou v příštích dvou letech platit novou daň z majetku. Oznámila to ve čtvrtek španělská vláda. Snaží se tak získat peníze k financování opatření, jež mají zmírnit dopady drahé energie a vysoké inflace na obyvatele s nižšími příjmy.
• Výrobce větrných turbín Siemens Gamesa hodlá zrušit 2 900 pracovních míst, a to zejména v Evropě. Oznámila to ve čtvrtek firma, která je španělskou divizí německé společnosti Siemens Energy. Dodala, že plánované snížení počtu pracovníků je součástí plánu na obnovení ziskovosti. Opatření se dotkne více než 10 % zaměstnanců společnosti.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Ruská plynárenská společnost Gazprom v prvním pololetí více než zdvojnásobila zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) na 3,05 bilionu rublů (1,3 bilionu Kč). Firma v úterý také uvedla, že průměrná vývozní cena plynu se zvýšila více než 3,5krát. Gazprom byl donedávna klíčovým dodavatelem plynu do Evropské unie, kvůli napadení Ukrajiny ale unie začala jeho plyn odmítat.
• Společnosti H&M ve čtvrtek oznámila, že její čistý zisk za třetí čtvrtletí výrazně klesl poté, co zaúčtovala jednorázové náklady související s ukončením svých ruských aktivit. Společnost také uvedla, že zahájí program snižování nákladů a efektivity.

Zdroj: CNBC, ČTK