Co musíte ráno vědět (18. října)

1. Americké akcie v pondělí výrazně posílily, k růstu přispěly výsledky Bank of America

Americké akcie zahájily týden výrazným růstem. Náladu na globálních akciových trzích v pondělí zlepšilo zrušení plánovaných daňových škrtů v Británii. Zpráva o překvapivě mírném poklesu čtvrtletního zisku společnosti Bank of America navíc podpořila optimismus ohledně firemních výsledků ve Spojených státech. Index Dow si připsal 1,86 % a uzavřel na 30 185,82 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 2,65 % na 3 677,95 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil dokonce o 3,43 % na 10 675,80 bodu. Index volatility VIX klesl o 2,03 % na 31,37 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o zhruba půl bazického bodu na 4,012 %.

2. Evropské akcie v úvodu týdne zpevnily, hlavní indexy přidaly do dvou procent

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo v zelených číslech. Výrazným impulzem byl fiskální obrat ve Spojeném království. Britská vláda totiž zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které dříve znepokojily trhy. Panevropský index STOXX Europe 600 v pondělí stoupl o 1,81 % na 398,48 bodu, britský FTSE 100 posílil o 0,90 % na 6 920,24 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,70 % na 12 649,03 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 1,83 % na 6 040,66 bodu.

3. Pražská burza v pondělí mírně klesla, ČEZ oslabil sedmým dnem v řadě

Index PX pražské burzy v pondělí odepsal 0,27 % na 1 144,01 bodu. Nenavázal tak na páteční růst, naopak část zisku ze závěru minulého týdne umazal. Dolů index táhly mimo jiné akcie skupiny ČEZ, které zaznamenaly už sedmý ztrátový den v řadě, nedařilo se ani Monetě a Komerční bance. Vzrostly naopak akcie Erste.

4. Očekávané události

V úterý dopoledne budou trhy reagovat na zápis ze zasedání australské centrální banky, ale hlavně na data o čínském HDP, průmyslu a maloobchodu. Španělsko a Itálie zveřejní obchodní bilanci a vyjdou indexy ekonomické nálady ZEW pro Německo a celou eurozónu. V Americe bude nejsledovanější průmyslová výroba, oznámeny budou také index nemovitostního trhu NAHB a zásoby ropy (API). Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy

Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to v pondělí nový britský ministr financí Jeremy Hunt, ačkoli původně měl s návrhem změn vystoupit až na konci října. Libra po jeho oznámení zpevnila, zatímco výnosy dlouhodobých vládních dluhopisů klesly.

6. Bloomberg: Německo kvůli cenám energií stáhne eurozónu příští rok do recese

Ekonomika eurozóny podle ekonomů oslovených agenturou Bloomberg kvůli rostoucím nákladům na energie a hrozbě jejich nedostatku v příštím roce klesne. Odborníci očekávají, že hospodářství eurozóny v roce 2023 klesne o 0,1 %, zatímco před měsícem předpovídali růst o 0,3 %. Německo, největší ekonomika bloku 19 zemí platících eurem, podle jejich odhadů klesne o půl procenta, Francie, Itálie a Španělsko by měly růst.

7. Lufthansa zdvojnásobila výhled provozního zisku na letošní rok

Německá letecká společnost Lufthansa zdvojnásobila výhled provozního zisku na letošní rok, zejména díky vysoké poptávce po letecké dopravě. Společnost podle svého pondělního sdělení očekává očištěný provozní zisk více než jednu miliardu eur, zatímco dosud počítala s částkou 500 milionů eur.

8. Česko je podle Síkely blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze

Česká republika je blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) to řekl po pondělním pražském jednání s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem. Česko má podle Síkely eminentní zájem o podíl ve vznikajících německých LNG terminálech.

9. Viníkem hospodářských problémů v Evropě je Rusko, řekl v Praze německý ministr

Viníkem hospodářských problémů v Evropě je režim ruského prezidenta Vladimira Putina, který úmyslně omezil dodávky plynu, což zvýšilo inflaci. Rusko se tím snaží oslabit soudržnost společností v Evropě a tím zničit zdejší demokracii. Na jednání Česko-německého obchodního fóra v Praze to v pondělí řekl německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck.

10. Credit Suisse zaplatí 495 milionů dolarů v rámci vyrovnání v USA

Credit Suisse v pondělí oznámila, že se dohodla s generálním prokurátorem státu New Jersey na vyrovnání ve výši 495 milionů dolarů v souvislosti s transakcemi s cennými papíry krytými rezidenčními hypotékami. Dohoda se týká tvrzení východoamerického státu z roku 2013, že společnost poskytla nepravdivá a zavádějící prohlášení o kvalitě cenných papírů krytých rezidenčními hypotékami v hodnotě více než 10 miliard dolarů.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

"Tetička" BBC vznikla před 100 lety za účelem vzdělávat, informovat a bavit

Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost British Broadcasting Corporation (BBC), které se někdy přezdívá tetička, vznikla před 100 lety, 18. října 1922, s cílem vzdělávat, informovat a bavit. Pravidelné rozhlasové vysílání zahájila 14. listopadu 1922, do 1. ledna 1927 se nazývala British Broadcasting Company. Pravidelné televizní vysílání začalo 2. listopadu 1936, BBC byla tehdy první televizní stanicí na světě. Nyní je její součástí britský a globální rozhlas a rovněž televize pro masové publikum. Kromě toho vytváří i internetový obsah. BBC měla v minulých 100 letech zásadní vliv na britský život či kulturu.

BBC je financována z koncesionářských poplatků, které platí všechny domácnosti vlastnící televizi a které mají zaručit její redakční nezávislost. A právě kolem budoucího financování se vede v poslední době diskuze. Generální ředitel BBC Tim Davie například letos v lednu řekl, že BBC by nedokázala veškerému publiku poskytovat stejnou službu jako nyní, pokud by byla financovaná pouze komerčně. "BBC by v případě komerčního financování ztratila něco cenného," konstatoval Davie.

BBC je jednou z nejslavnějších rozhlasových stanic na světě, její televizi sledují celosvětově stovky milionů lidí. BBC zaměstnává po celém světě na 22 000 lidí. Ročně BBC hospodaří s rozpočtem 2,4 miliardy liber.

Nejsledovanějším televizním kanálem je BBC One (vysílá od listopadu 1936), domovem specializovaných pořadů je BBC Two (vysílá od roku 1964), kanálem pro mládež je BBC Three a kulturním kanálem je BBC Four. BBC News je 24hodinová zpravodajská stanice vysílající pouze zpravodajství a publicistiku. Dále existuje řada televizních programů a služeb pro Anglii. Severní Irsko, Skotsko a Wales.

BBC má také deset rozhlasových stanic po celé Velké Británii, další rozhlasové stanice ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku a desítky místních rozhlasových stanic v Anglii a na Normanských ostrovech. Digitální služby zahrnují zpravodajství, sport, počasí a další. Televizní, rozhlasová a on-line služba BBC World Service působí ve více než 40 jazycích.

Československá sekce BBC začala vysílat v září 1939, během války poskytla prostor českému ministru zahraničí Janu Masarykovi k pravidelným pořadům i prezidentu Edvardu Benešovi ke spojení s okupovanou vlastí. Populární pořady v New Yorku pro BBC natáčeli Jiří Voskovec s Janem Werichem. Po pádu železné opony vysílání v českém jazyce pokračovalo. V 90. letech česká sekce BBC přesídlila do Prahy a v Londýně zůstalo jen několik redaktorů. Česká redakce připravovala zhruba pět hodin pořadů v češtině. Její vysílání bylo ukončeno na začátku roku 2006.

Začátky BBC byly ale zejména obchodní. Když šest britských výrobců rozhlasových přijímačů založilo 18. října 1922 tuto společnost, chtěli hlavně zajistit odbyt pro své výrobky. Ale už v roce 1927 se z akciové společnosti výrobců rádií stala národní institucí, když britský parlament rozhodl, že se z ní stane nekomerční stanice. A změnil její název z British Broadcasting Company na British Broadcasting Corporation.

Zakladatel BBC John Reith formoval její etiku (informovat, vzdělávat a bavit), která trvá dodnes a vytvořila příklad pro mnoho dalších veřejných rozhlasových stanic.

Rádio u britského publika rychle startovalo s tím, jak se u přijímačů soustřeďovalo stále více posluchačů. Vyvíjel se také program - od prvního bulletinu přes první vysílání z terénu, od prvních královských zpráv až k prvnímu úderu legendárního Big Benu na vlnách BBC.

V 30. letech 20. století se vystavělo vysílací studio, první svého druhu v Británii. Vysílání se rozšířilo o sekci umění, vzdělání, zřídila se sekce zahraničních zpráv. Též se začalo experimentovat s první pravidelnou televizní stanicí pod vedením Johna Logieho Bairda.

Po vypuknutí druhé světové války hrálo rádio rozhodující roli v informování. Winston Churchill na jeho vlnách pronášel slavné projevy, stalo se životně důležitým pro posluchače doma i ve světě jako zdroj objektivního a nezávislého zpravodajství. Ale nalézalo i lehčí tóny - pomocí hudby a zábavních pořadů.

Poválečná doba byla již věkem televize, který spustila korunovace královny Alžběty II. Rádio postupně přineslo nové komedie, dětské pořady, koncerty, podporu umění a vzdělání vůbec, stejně jako moderních technologií. V 70. a 80. letech 20. století dosahoval počet diváků 20 milionů a počet posluchačů pět milionů.