Co musíte ráno vědět (23. května)

1. Americké akcie v pondělí uzavřely smíšeně, dolar nepatrně oslabil

Americké akcie uzavřely pondělní obchodování smíšeně. Část investorů zůstává opatrná a čeká na výsledek rozhovorů o zvýšení dluhového stropu Spojených států, které by odvrátilo hrozbu platební neschopnosti americké vlády. Index Dow ztratil 0,42 % a zakončil obchodování na 33 286,58 bodu, širší S&P 500 však vzrostl o 0,02 % na 4 192,63 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,50 % na 12 720,78 bodu. Index volatility VIX stoupl o 2,38 % na 17,21 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o tři bazické body na 3,719 %.

2. Evropské akcie zakončily pondělní seanci smíšeně, řecký akciový index posílil o více než 6 %

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo smíšeně. Dařilo se akciím z oblasti cestovního ruchu a volného času, naopak cenné papíry z chemického, ropného a těžařského průmyslu klesaly. V Řecku posílil index ATG o 6,09 % poté, co si vládnoucí konzervativní strana Nová demokracie zajistila pevné vedení v nedělních volbách. Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,01 % na 468,91 bodu a britský FTSE 100 se zvýšil o 0,18 % na 7 770,99 bodu, zatímco německý DAX uzavřel se ztrátou 0,32 % na 16 223,99 bodu a francouzský CAC 40 klesl o 0,18 % na 7 478,16 bodu.

3. Pražská burza zahájila týden mírným růstem, obchodování v pondělí začalo se zpožděním

Pražská burza v pondělí posílila, index PX zpevnil o 0,19 % na 1 319,33 bodu, zejména zásluhou akcií Komerční banky a rakouských finančních titulů. Obchodování začalo s dvouhodinovým zpožděním, příčinou byly technické problémy na straně poskytovatele obchodního systému.

4. Očekávané události

Úterý bude ve světě dnem předběžných květnových indexů nákupních manažerů. V Británii navíc vyjde index cen rezidenčních nemovitostí od Rightmove, Eurostat za eurozónu přidá výsledek běžného účtu a ve Spojených státech se investoři vedle PMI zaměří na zprávu o prodeji nových domů nebo index průmyslové aktivity richmondského Fedu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Meta Platforms dostala v EU rekordní pokutu 1,2 miliardy eur kvůli ochraně osobních dat

Americká internetová společnost Meta Platforms dostala v Evropské unii pokutu 1,2 miliardy eur za odesílání informací o uživatelích do Spojených států prostřednictvím své sociální sítě Facebook v rozporu s pravidly EU pro ochranu osobních údajů (GDPR). Oznámila to v pondělí irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Je to nejvyšší pokuta, jaká kdy byla v unii za podobné prohřešky uložena. Firma se podle médií proti rozhodnutí hodlá odvolat.

6. Média: Manipulaci s úroky za globální krize koordinovaly centrální banky a vlády

Manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami v době vrcholící finanční krize v roce 2008 byla podle médií hlubší, než se dosud uvádělo. Britský list The Times v pondělí na základě čerstvých důkazů zveřejnil nové poznatky, které ukazují, že manipulaci s klíčovými sazbami LIBOR a EURIBOR koordinovaly vlády a centrální banky západních zemí, aby na trhu uměle obnovily klid.

7. Continental prodal svou továrnu na výrobu pneumatik v ruské Kaluze

Německý dodavatel automobilových součástek Continental prodal svou továrnu na výrobu pneumatik v ruském městě Kaluga ruskému podniku S8 Capital. Continental to oznámil v pondělní tiskové zprávě. Podrobnosti o finančních podmínkách transakce ale neposkytl.

8. Zahraniční investice v Německu jsou stabilní, mohou je ale ohrozit pobídky z USA

Zahraniční investice v Německu byly v loňském roce víceméně stabilní, do budoucna je ale může ohrozit program amerických vládních pobídek, který láká firmy pryč z Evropy. S odvoláním na analýzu německé rozvojové agentury Germany Trade and Invest to v pondělí uvedla agentura Reuters. Největším investorem loni v Německu byly právě Spojené státy, na které připadalo 279 projektů.

9. Německý vicekancléř chce regulovat cenu elektřiny pro průmysl do roku 2030

Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck navrhuje, aby měl průmysl od příštího roku do roku 2030 zajištěn dostupnou elektrickou energii, konkrétně za cenu šest centů za kilowatthodinu do výše 80 % spotřeby. V pondělí to prohlásil na tiskové konferenci po jednání se zástupci průmyslových podniků, svazů a odborů. Do jara roku 2024 v Německu platí regulované ceny elektřiny, které pro průmysl činí nejvýše 13 centů za kilowatthodinu do 70 % předchozí spotřeby.

10. Chevron převezme konkurenční firmu PDC Energy, zvýší si objem rezerv ropy

Americká energetická společnost Chevron převezme v transakci za 7,6 miliardy dolarů svého rivala PDC Energy. Chevron, který patří k největším producentům ropy a zemního plynu na světě, to uvedl v pondělní tiskové zprávě. Za firmu zaplatí svými akciemi a převezme i její dluhy.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Loňské volby přišly český státní rozpočet skoro na miliardu

Výdaje státního rozpočtu ČR na loňské volby představovaly 959 milionů korun. Uvedla to vláda v návrhu státního závěrečného účtu. Voliči vybírali zástupce do obecních zastupitelstev a do třetiny Senátu. Dalších 575 milionů korun obdržely z rozpočtu strany a hnutí. O rok dříve, kdy voliči vybírali nové poslance, stály volby státní rozpočet 672 milionů korun. Pro letošní rok na volby prezidenta republiky počítal státní rozpočet s částkou 693 milionů korun a na veškeré volby má jít 731 milionů korun. Během roku občané volí v obcích, kde se rozpadlo zastupitelstvo.

Český statistický úřad loni vynaložil na zpracování výsledků voleb téměř 100 milionů korun. Hradit musel například služby elektronických komunikací. Ministerstvo vnitra potřebovalo na vytištění volebních lístků a jejich distribuci i na zajištění bezpečnosti během voleb téměř 134 milionů korun. Kraje a obce vyčerpaly 528 milionů korun. Část peněz si také vyžádala příprava letošní volby hlavy státu.

Politické strany a hnutí získaly loni 575 milionů korun. Bylo to méně než v roce 2021, kdy jim stát vyplatil v souvislosti s konáním sněmovních voleb přes miliardu korun. Stranám, které získaly ve volbách přes 1,5 %, tehdy vyplácel stokorunu za hlas jako příspěvek na volební náklady. Strany a hnutí pobírají od státu několik příspěvků. Za každého zvoleného poslance a senátora jim stát posílá ročně 900 000 korun, za každého krajského a pražského zastupitele 250 000 korun. Uskupení, které ve sněmovních volbách získají aspoň tři procenta hlasů, navíc inkasují stálý příspěvek na činnost. Pohybuje se podle volebního zisku od šesti do deseti milionů korun za rok. Některé strany a hnutí navíc mají nárok na dotaci na práci politického institutu. Na činnost dostaly strany loni 527 milionů korun a 48 milionů korun na politické instituty.

Největší částku, 139,7 milionu korun, získalo hnutí ANO. Druhý nejvyšší příspěvek šel Starostům a nezávislým (STAN), kterým stát vyplatil 93 milionů korun. Na třetím místě mezi příjemci byla ODS, které stát vyplatil 87,2 milionu korun. Piráti získali 55,5 milionu korun, KDU-ČSL 52,3 milionu korun. Hnutí SPD stát přispěl částkou 40 milionů korun, TOP 09 získala 30,5 milionu korun.

V příštím roce čekají české voliče nejprve volby do Evropského parlamentu a na podzim do krajských zastupitelstev a opět do třetiny Senátu.