Burzovní kalendář (11. 9. - 15. 9. 2023)

Ohlédnutí

Uplynulý týden se na trzích nesl ve znamení relativního klidu a spíše nižší obchodní aktivity, mimo jiné vlivem pondělního Svátku práce ve Spojených státech. "Na pořadu dne nebyly žádné významné události, a tak se investoři zaměřili na makroekonomická data. Mezi sledované události především v našem regionu patřilo překvapivě razantní snížení základní úrokové sazby polskou centrální bankou," napsal analytik Milan Vaníček z J&T Banky.

Ve Spojených státech za týden index Dow klesl o 0,75 %, širší S&P 500 ztratil 1,29 % a index technologického trhu Nasdaq Composite přišel o 1,93 %. Panevropský index STOXX Europe 600 za týden klesl o 0,76 %, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,18 %, německý DAX odepsal 0,63 % a francouzský CAC 40 přišel o 0,77 %. Akcie na pražské burze za týden podle indexu PX zlevnily o 1,42 %.

Na poli makrodat se investoři zaměřili na finální srpnové indexy nákupních manažerů ve službách a finální kompozitní PMI, dále na německou obchodní bilanci, průmyslové zakázky, průmyslovou výrobu a inflaci, čínskou obchodní bilanci, americkou obchodní bilanci se zbožím či na výrobní inflaci, maloobchodní tržby, spotřebitelskou inflaci a HDP za eurozónu.

Hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí ve Spojených státech zveřejnily mimo jiné společnosti American Eagle Outfitters, GameStop nebo Kroger.

"Cena ropy po měsících poklesu opět roste a dosáhla desetiměsíčního maxima. Cena ropy Brent se dostala nad 90 dolarů za barel, důvodem je rozhodnutí Saúdské Arábie a Ruska dodávat na trh po dobu dalších tří měsíců méně ropy," poznamenal k situaci na trhu energetických komodit Martin Luňáček z české robo-advisory platformy Portu.

Týden do 8. září na amerických trzích

Týden do 8. září na evropských trzích

Týden do 8. září na pražské burze

Výhled

Hlavní událostí nadcházejícího týdne by mělo být měnověpolitické jednání Evropské centrální banky. "Od rozhodnutí se bude odvíjet i tón tiskové konference šéfky ECB. Očekáváme, že Christine Lagardeová opětovně připustí blížící se konec cyklu zvyšování sazeb a zmíní varovný ekonomický vývoj v eurozóně. Investoři ale budou sledovat také makrodata, zejména spotřebitelskou inflaci v USA, která by měla opět mírně stoupnout, a zvýšit tak sázky na potřebu dalšího růstu sazeb Fedu," napsal Milan Vaníček.

Z makrodat budou investoři vyhodnocovat britskou nezaměstnanost, průmyslovou výrobu a HDP, index ekonomické nálady ZEW v Německu a eurozóně, v zemích měnové unie také průmyslovou výrobu a obchodní bilanci, ve Spojených státech spotřebitelskou a výrobní inflaci, maloobchodní tržby, průmyslovou výrobu a předběžný zářijový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity a v Číně průmyslovou výrobu a maloobchodní tržby.

"Datům budou vévodit inflační statistiky. Zatímco v USA se podle našeho odhadu meziroční růst cenové hladiny zvýšil na 3,7 %, v Česku očekáváme další zpomalení inflace na 8,2 %. Zámořská čísla doplní i srpnové maloobchodní tržby, které by měly ukázat slábnoucí domácí poptávku. V eurozóně bude nejdůležitější událostí zasedání ECB, na kterém očekáváme hlavně vlivem slabších dat z poslední doby ponechání úrokových sazeb beze změny. Šance na jejich další zvýšení do konce letošního roku však stále žije," uvedl ekonom Jaromír Gec z Komerční banky.

Na čtvrtečním měnověpolitickém jednání by Evropská centrální banka měla dále zvýšit úrokové sazby, základní o 25 bazických bodů na 4,50 % a depozitní rovněž o čtvrt procentního bodu na 4,00 %, vyloučit však podle analytiků vzhledem k slabším ekonomickým datům nelze ani potvrzení sazeb na stávajících úrovních.

Hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí ve Spojených státech zveřejní mimo jiné společnosti Oracle, Adobe nebo Lennar a v Evropě mimo jiné Industria de Diseno Textil.

"Růst indexu S&P 500, který probíhal od poloviny srpna od hladiny 4 330 až na 4 540, se v září zasekl. Index už nedokázal otestovat nejvyšší letošní cenu 4 600 a vrátil se níže. Pohybuje se už delší dobu v rozpětí od 4 200 až 4 300 po 4 600, což je zhruba 7-9 %. Prolomení na jednu či druhou stranu tohoto pásma bude pravděpodobně silným signálem pro další směr vývoje," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

Makroekonomický kalendář

Pondělí na makrodata bohaté nebude. Nad ránem Japonsko zveřejní statistiku strojních objednávek a dopoledne Itálie odtajní zprávu o průmyslové výrobě a v Česku vyjdou inflační čísla.

Úterní ráno bude patřit datům z britského trhu práce a dopoledne Německo přidá index ekonomické nálady ZEW.

Ve středu dopoledne vyjdou série britských dat (HDP, průmyslová výroba, obchodní bilance) a průmyslová výroba za eurozónu. Odpoledne se pak investoři zaměří na americkou spotřebitelskou inflaci a večer ještě na bilanci federálního rozpočtu USA.

Ve čtvrtek nad ránem dorazí data z australského trhu práce a údaje o japonské průmyslové výrobě. Odpoledne vyjdou ve Spojených státech výrobní inflace, maloobchodní tržby, podnikové zásoby a pravidelná týdenní zpráva o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti a Evropská centrální banka oznámí výsledek jednání o nastavení měnové politiky.

V noci na pátek na trh Čína pošle zprávy o průmyslové výrobě a maloobchodních tržbách nebo index cen domů. Dopoledne odtajní Německo statistiku velkoobchodních cen a Eurostat přidá obchodní bilanci za eurozónu. Ve Spojených státech odpoledne dojde na indexy dovozních a vývozních cen, index průmyslové aktivity newyorského Fedu (Empire State index) nebo na předběžný zářijový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity.

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Inflace v USA v srpnu zrychlila vlivem zdražení pohonných hmot. Spotřebitelské ceny podle našeho odhadu rostly meziměsíčně o 0,6 % po 0,2 % v červenci, což zároveň znamená v meziročním vyjádření zrychlení z 3,2 % na 3,7 %. Dominantně se na tom však podílel prudký nárůstu cen pohonných hmot. Jádrová inflace podle nás setrvala na 0,2 % meziměsíčně a v meziročním vyjádření poklesla z 4,7 % na 4,4 %. V kombinaci s očekáváným slabým růstem nominálních maloobchodních tržeb (o 0,4 % meziměsíčně) inflační statistiky implikují, že reálné spotřebitelské výdaje v srpnu korigovaly solidní červencový nárůst. Vzhledem k tomu, že ceny energií zůstávají zvýšené i na začátku září, se výrazné oživení nedá předpokládat ani v závěru třetího čtvrtletí.
• ECB pravděpodobně ve čtvrtek ponechá úrokové sazby beze změny. Toto rozhodnutí by se mělo opírat o nové údaje od červencového zasedání, které ukazují na rostoucí riziko poklesu ekonomiky, což ovlivňuje i střednědobý výhled inflace. Neočekáváme však, že by se zatím ECB vzdala svého jestřábího postoje, když stále vnímáme řadu proinflačních rizik (ceny energií v příštím roce, neukotvenost inflačních očekávání či zrychlující růst mezd). Očekáváme tak ještě jedno zvýšení depozitní sazby v letošním roce, pravděpodobně v prosinci, následované rozšířením programu kvantitativního utahování na začátku příštího roku.
• Průmyslu v eurozóně se v červenci nedařilo, výhled ekonomiky pro druhou polovinu letošního roku však není až tak špatný. Na základě již zveřejněných dat z členských zemí eurozóny očekáváme, že průmyslová produkce poklesla meziměsíčně o 1,1 %, což by mělo odrážet hlavně slabé výsledky z Německa a Irska. Přes červencový výsledek zůstáváme ohledně ekonomiky eurozóny ve druhé polovině letošního roku poměrně optimističtí. Předstihové indikátory jako PMI sice stejně jako poslední rok zůstávají v pásmu indikujícím recesi, finanční situace firem je však stále příznivá, přičemž investice byly hlavním tahounem růstu HDP v posledních čtyřech čtvrtletích. Zrychlený růst mezd v kombinaci s vysokou úrovní naakumulovaných úspor by navíc měl podpořit zvyšování disponibilního důchodu a spotřebu domácností, která by tak v nejbližších čtvrtletích měla výrazně přispět k růstu ekonomické aktivity.
• Tuzemská meziroční inflace podle našeho odhadu v srpnu zpomalila z 8,8 % na 8,2 %. Centrální banka očekává 8,5 %. Pokles meziroční inflace tedy podle nás pokračoval, jeho tempo však bylo oproti předchozím měsícům nižší. Působení vysoké srovnávací základny loňského roku postupně odeznívá. V srpnu navíc došlo k významnému zdražení pohonných hmot. Jejich ceny podle našeho odhadu vzrostly meziměsíčně o více než 7 %. V případě cen potravin očekáváme zrychlení jejich meziměsíčního poklesu v reakci na zlevňování na straně zemědělských a potravinářských výrobců. Stejně jako v červenci se podle nás mírně snížily také regulované ceny. Jádrová inflace v meziměsíčním sezónně očištěném vyjádření podle našeho odhadu v srpnu zvolnila na 0,17 % po dočasném zvýšení na 0,26 % v červenci. V anualizovaném vyjádření by se tak její výše měla stále pohybovat poblíž 2% cíle ČNB, když spotřebitelská poptávka zatím zůstává utlumená. Meziroční jádrová inflace ve výsledku pravděpodobně zpomalila z červencových 6,8 % na srpnových 6 %. Do konce letošního roku se celková meziroční inflace podle naší prognózy udrží poblíž 8 %. V září sice pravděpodobně dojde i vlivem částečného zlevnění energií pro domácnosti k poklesu pod tuto úroveň, v říjnu však inflace opět zrychlí, když bude působit statistický efekt loňského zavedení úsporného tarifu.