Jak funguje zákon síly na (americkém) akciovém trhu?

Sedm největších titulů v indexu S&P 500 podle tržní kapitalizace (Amazon, Apple, Meta Platforms, Alphabet, Microsoft, NVIDIA, Tesla), jejichž průměrná tržní kapitalizace je 1,6 bilionu dolarů, letos přidává v průměru 105 %. Průměrná tržní kapitalizace ostatních titulů v benchmarku dosahuje "jen" 57 miliard dolarů a jejich průměrné zhodnocení v tomto roce dosahuje 4 %.

Index S&P 500 od začátku roku zpevňuje o zhruba 19 %, takže je evidentní, že růst benchmarku táhnou z velké části právě největší technologické tituly. Sedm největších akcií má na celkové tržní kapitalizací firem v S&P 500 podíl kolem 30 %, samotný Apple s Microsoftem zhruba 15 %.

Pokud akcie společností z takzvané velké sedmičky z nějakého důvodu oslabí, odrazí se to na celém trhu. To není nerealistický scénář, jak ukazuje třeba zkušenost z roku 2022, kdy tyto tituly v průměru spadly o 46 % a každý z nich zaznamenal výraznější ztrátu než S&P 500. Na druhou stranu by ale investory to, že růst indexu táhne několik málo cenných papírů, nemělo vyvádět z míry, protože historicky nejde o nic mimořádného.

Akcie s největší vahou v S&P 500 v průběhu času, zdroj: S&P Dow Indices

Jak upozorňuje JPMorgan Asset Management ve studii The Agony & The Ecstasy, bezmála polovina akcií od roku 1980 ztratila více než 70 % a nikdy se z propadů plně nezotavila. Dalších 26 % cenných papírů pak podalo horší výkon než trh jako celek. Jinými slovy, téměř osm z deseti akcií v USA investorům přineslo buď ztrátu, nebo výnos, který zaostal za výkonností benchmarku.

Jak je tedy možné, že americký akciový trh jako celek nabídl ve více než 40letém horizontu průměrné roční zhodnocení téměř 12 %? Růst táhly akcie, které JPMorgan nazývá supervítězi. Jde o tituly, které se zhodnotily o stovky až tisíce procent. A právě jejich řady v poslední době rozšiřují akcie takzvané velké sedmičky.

Zdroj: A Wealth of Common Sense