Růst akcií je jedna velká manipulace?!

Více než na začátek ekonomického oživení bude většina pozorovatelů vzpomínat na rok 2009, jako na období ve kterém akcie zažily neuvěřitelnou jízdu vzhůru. Efekt bohatství, který způsobil růst akcií, zvednul osobní majetek více než polovině Američanů.

Problém je, že ještě nikdo neidentifikoval „zdroj peněz“, který posunul akcie tak rychle a tak vysoko. Peníze totiž na trh nepřicházely od tradičních hráčů jako vždy v minulosti.

• Podílové fondy se nezúčastnily nákupů amerických akcí. Do akciových podílových a indexových fondů nateklo od dubna minulého roku 17 mld. USD. Naopak do dluhopisových protějšků 351 mld. USD.

• Do nákupů na vlastní pěst se nepustili ani drobní investoři. Volatilita byla v poslední dekádě nejvyšší od třicátých let minulého století a neexistuje důkaz, že by drobní investoři minulý rok hromadně nakupovali akcie. Nálada mezi investory je také od začátku březnového růstu (2009) více méně neutrální.

• Růst amerických akcií byl jen částečně podpořen nákupy zahraničních investorů, kteří nakoupili v období duben až říjen 2009 akcie "jen" za 109 mld. USD. Jejich nákupy však citelně zvolnily v závěrečných dvou měsících a to především díky oslabování dolaru.

• Sledovat aktivitu hedgových fondů „v reálném čase“ je skoro nemožné a se zpožděním je vidět, že část peněz opravdu přesměrovaly do amerických akcií. Jejich nákupy však nemají tak velkou váhu, když se vezme do úvahy statistika odlivu peněz z těchto fondů v období duben až listopad ve výši 12 mld. USD.

• Penzijní fondy také v uplynulém roce neprošly výraznou změnou v rozložení svých investic a od začátku rally na akciích do nich z dluhopisů a hotovosti přesunuly okolo 100 mld. USD

• Americké společnosti nenakupovaly své akcie. Naopak byly tzv. čistými prodejci, od dubna 2009 prodaly akcie za více než 133 mld. USD.

Nikdo tedy pořádně neví, odkud peníze dorazily na trh. Naopak všichni dobře přesně znají, kolik miliard dolarů utratila americká vláda na podporu automobilové průmyslu a finančních institucí.

futures

termínový obchod, na základě kterých se smluvní strany zavazují koupit (resp. prodat) určitý objem investice k určitému budoucímu okamžiku za cenu stanovenou předem při uzavření kontraktu

Kdo tedy podpořil akciový trh?

V zákonech a předpisech, které regulují FED a americké ministerstvo financí, není nikde napsáno, že by nemohly nakupovat derivátové kontrakty futures na hlavní akciový index S&P500.

Někteří politici a bankéři se občas nechají slyšet, že by vláda měla podporovat akciový trh. Například bývalý člen guvernérů FEDu Robert Heller pro deník Wall Street Journal v roce 1989 řekl: „Místo toho, aby se celá ekonomika obrazně řečeno zatopila likviditou, která by následně spustila inflaci, by FED měl přímo podpořit akciový trh pomocí nákupů akciových futures a tím celkově stabilizovat celý trh a ekonomiku.“

Podobný názor zazněl v roce 2002 od nejmenovaného vysoko postaveného politika pro Financial Times. „Politici zvažují nakupovat akcie napřímo, nejen přes futures. FED může, aby napumpoval peníze do systému teoreticky kupovat cokoliv.“

„Konspirační teorii“ podporují i výroky bývalého člena Clintonovy vlády George Stephanopoulose, který pro deník Daily Telegraph v roce 2006 uvedl: „Existuje nepsaná dohoda mezi bankéři, že v případě velkého problému budou nakupovat akcie."

A „velký problém“ měli všichni přesně v polovině března roku 2009. Nic pozitivní se nedělo. Známky oživení byly mizivé a nálada mezi investory hrozivá. FED, ministerstvo financí a Wall Street se snažily přijít na to jak odvrátit kolaps finančního systému. FED byl připraven pro záchranu finančního systému vytisknout jakékoliv množství peněz.

Konspirace je na světě

Co když se šéf FEDu Ben Bernanke, ministr financí Timothy Geithner a šéfové velký bank na Wall Street rozhodli, že podpora silného růstu akcií je cesta jak zachránit ekonomiku?!

Měli k tomu hodně důvodů. Například, že se ani po snížení daní a miliardových záchranných balíčcích ekonomická situace nezlepšovala.

Způsob jak zmanipulovat akciový trh se pro FED a ministerstvo financí „nabízel“ pomocí pravidelných měsíčních nákupů kontraktů futures na akciový index S&P500 ve výši 20 mld. USD. Když se přihlédne k finanční páce tak se může těchto 20 mld. USD proměnit v kupní sílu ve výši 100 mld. USD měsíčně.

Vzhledem k tomu, že byl trh v březnu silně přeprodán, tak by 100 mld. USD zajisté zastavilo další propad a také nepřímo povzbudilo miliardy dolarů v hotovosti, které byly tzv. „sidelines“ a čekaly na zainvestování.

Tento způsob intervence může například vysvětlit neobvyklou aktivitu na trhu v posledních měsících, kdy trhy letěly strmě vzhůru za podpory nízkých objemů obchodů a i přes to, že společnosti prodávaly své nové akcie a většina drobných investorů „zůstala mimo trhy“.

Podle některých expertů se většina růstové aktivity „vytvořilo“ od konce léta 2009 v tzv. poobchodní fázi obchodování na trhu s futures na akciový index S&P500 .

„Manipulační schéma“ by přineslo nejvíce ovoce v případě až by se efekt bohatství propsal do ekonomiky a přinesl minimálně tři čtvrtletí pozitivní růstu hrubého domácího produktu. Americké ekonomice se dnes vede lépe a proto by případné „přerušení pomoci“ nejspíš již nevedlo k tak velkému pádu akciového trhu.

Nikdo nemá přímé důkazy, že FED nebo ministerstvo financí přímo či nepřímo ovlivňuje vývoj akcií, ale kdo jiný tedy žene akcie nahoru?

Článek byl byl volně přeložen a zkrácen, a čerpá mimo jiné z názoru jednoho z hlavních analytiků renomované americké analytické společnosti TrimTabs, která měří příliv a odliv peněz do podílových fondů

Zdroj: TrimTabs