Anketa: Reálná cena a dopady plánovaného výkupu minoritních akcionářů ČEZ
Plné zestátnění ČEZ má podle jeho zastánců přinést státu pevnou kontrolu nad strategickou infrastrukturou, stabilnější ceny energií i jednodušší financování jaderných a plynových projektů. Kritici ale varují před obří cenou odkupu a zadlužením firmy. A má to i další úskalí.
Výkup minoritních akcionářů skupiny ČEZ by podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka trval asi rok až rok a půl. Je to podle něj nezbytné pro stabilní ceny energií a investice do jádra či plynu. Výkup akcií od minoritních akcionářů by měl podle něj zajistit samotný ČEZ, a to z vlastního zisku. Cena by se měla pohybovat kolem 250 miliard korun. Na dopady takové transakce jsme se zeptali odborníků.
1. Jaká je reálná cena, za kterou by mohli být akcionáři ČEZ vyplaceni? Jaká cena by byla fér?
2. Je reálné financování celé transakce ze zisku ČEZ? A souhlasí i částka 250 miliard?
3. Co očekáváte, že se bude na trhu dít, pokud debata o vyplacení akcionářů neutichne? Jak budou investoři reagovat?
4. Co by v takovém případě čekalo pražskou burzu?
Radim Dohnal (Capitalinked)
Hlasití akcionáři ČEZ mluví o tom, že by chtěli prémii okolo 30-50 %. Nicméně není jasné, zda to počítají ze současné ceny okolo 1 300 korun, nebo z nějaké budoucí (ať už nižší, nebo vyšší). Myslím si, že věří alespoň v 1 700 korun za akcii. Mnozí větší akcionáři budou nespokojeni s jakoukoli cenou a v případě dobrovolné nabídky (přes vlastní akcie) budou prodej odkládat, a tak státu naplnění záměru komplikovat a prodražovat.
Často zmiňovaný příklad zestátnění EDF ve Francii (jediný příklad v EU, a tedy výjimka a opravdu chyba) poskytoval prémii 50 % od tržní ceny předchozího dne. Nicméně za předchozích 14 let francouzská vláda různými kroky snížila kurz akcií firmy o 90 %. Tedy zcela jiný příklad, než je u nás.
Suma 250 miliard korun je asi tak dobrý odhad jako kdysi 140 miliard korun nákladů na blok Dukovany 5. Ten odhad vychází z odkupní ceny 1 538 Kč za akcii, tedy prémie hluboko pod 20 %. To je jistě výrazně méně než očekávání trhu. Nepočítaje náklady financování a náklady na poradce a soudní spory.
Aby ČEZ skoupil vlastní akcie ve velkém objemu, to možné je. Nicméně cena bude muset trvale růst a objemy odkupů i tak klesat. Existují tisíce akcionářů, kteří jsou nekontaktní a nemají ke svým akciím přístup. Oni tedy akcie prodají jedině násilně přes tztakzvané vytěsnění. A tedy beze změny zákona je iluze slibovat, že všechny volné akcie skoupí ČEZ sám, a naprostá lež je operovat s průměrnou cenou 1 538 Kč za akcii.
Ti, kteří tomuto plánu věří, nebudou prodávat, ale naopak přikupovat. Jiná část akcionářů si uvědomuje, že jde už jen o spekulaci a akcie je docela drahá, ti budou prodávat či již prodali.
Pražská burza by zestátněním ČEZ přišla o třetinu objemů a tržní kapitalizace, nejlepší firmu v regionu CEE. Firmu, která má obrovskou operační páku a akcionáře z celého světa. Nahradit ji stokrát menším Budvarem nic neřeší. Pokud BCPP přijde o možnost obchodovat výrobu elektřiny v ČEZ, je to její konec a pomalý konec kapitalismu v ČR.
Bohumil Trampota (Komerční banka)
Minoritní akcionáři, a zdaleka to nejsou jen fyzické osoby, ale například i velcí hráči typu fondů, budou určitě očekávat, že jim to stát, který plánuje vytěsnění minorit, nějak zvýhodní. Otázka visí nad velikostí prémie. Pokud by to bylo 20 %, cena jedné akcie by se pohybovala kolem 1 600 korun (výchozí je současná tržní cena). To by za podíl ve výši 30 % (minority) odpovídalo celkovým asi 257 miliardám korun. Pokud by byla prémie 10 %, znamenalo by to 1 460 Kč za akcii a celkem 236 miliard korun. Prémie 30 % pak 1 725 Kč za akcii a celkem 80 miliard korun.
Financování ze zisku ČEZ a částka 250 miliard korun reálné jsou. Nicméně s největší pravděpodobností by okamžitě skončila výplata dividend a pravděpodobně by se omezily investice. Navíc by došlo k prudkému nárůstu zadlužení. To by mělo za následek zhoršení ratingu a růst nákladů na financování.
Určitě existují investoři, kteří na výkup minorit sázejí. Navíc spekulace na výkup podporují komentáře politiků. Ale zásadní otázkou, zvláště teď před volbami, je: Není to jen politická rétorika? Pokud by k tomu skutečně došlo a ČEZ by začal vykupovat vlastní akcie z trhu, pravděpodobně by rostla jejich cena. Osobně bych si na výkup nevsadil.
Pokud by se akcie ČEZ přestaly obchodovat na pražské burze, došlo by na ní k významnému snížení likvidity a z toho odpovídající atraktivity pro mezinárodní investory.
Energetika na rozcestí: Zdražení, nebo inovace?
Pavel Hadroušek (Fio banka)
Karel Havlíček pravděpodobně vychází z ceny, o které se může jednat. Zmíněná suma je v přepočtu kolem 1 550 Kč za akcii. To má své opodstatnění, je to prémie o něco více než 15% proti současné tržní ceně. I z hlediska fundamentu, v příštích letech o něco klesne EBITDA ČEZ proti rekordním rokům, načež bychom se při ceně nad 1 500 Kč za akcii dostali k ocenění společnosti nad 8násobek EV/EBITDA. A pokud by na takovou částku slyšeli největší minoritní akcionáři, je velice pravděpodobné, že by k obchodu došlo.
Financování ze zisku ČEZ je reálné, zadlužení společnosti je v současnosti nízké (asi 1,6násobek čistý dluh/EBITDA) a při zmíněných sumách by vzrostlo někam pod 4. To není málo. Když se ale podíváme na evropské utility, jde spíše o běžnou míru zadlužení. Krátkodobě bych u akcií ČEZ čekal spíše konsolidaci. Akcie se budou obchodovat s určitým diskontem, i Karel Havlíček zmínil, že případná transakce by vzala minimálně rok času.
