USA mají na výběr: inflace, nebo bankrot
Akciové trhy jsou po ekonomické krizi z nejhoršího venku. Ekonomiky vyspělých i rozvíjejících se trhů jsou ovšem v ohrožení. Příkladem je Řecko, které může být během několika týdnů následováno Španělskem nebo Portugalskem. A nemusí zůstat jen u evropských států. Podle několika světoznámých ekonomů se mohou v budoucnu potýkat s bankrotem i Spojené státy.
Finanční krize se v historii objevují velmi často. Jsou způsobeny neudržitelnými bublinami, které se stále nafukují. V důsledku toho kolabuje celé hospodářství a vládní dluhy a deficity rostou na neudržitelnou úroveň, která může vést až k inflaci.
Existují pouze dvě cesty, jak snížit státní dluh - zvýšit daně nebo snížit výdaje. Politická situace však může vše zkomplikovat.
Rostoucí daně
Jako první přichází masivní nahromadění státního dluhu. Historie ukazuje, že pokud je toto hromadění státního dluhu nakonec řešeno zvyšováním daní a kontrolou výdajů, pak existují pouze dva výsledky - bankrot nebo vysoká inflace.
V mnohaleté historii jsme byli svědky řady bankrotů, jak ve vyspělých, tak v rozvíjejících se ekonomikách. Ovšem země jako Spojené státy, Velká Británie nebo Japonsko, které mohou zpeněžit svůj fiskální deficit, se krachu vyhnou. Na oplátku bude jejich inflace tak vysoká, že vytvoří obrovský dluh v soukromém sektoru, tedy mezi obyčejnými lidmi.
Analytici a ekonomové se v těchto dnech starají spíše o Řecko a opomíjejí jeden zásadní fakt - Řecko je jen špičkou ledovce. V nejbližších týdnech může totiž stejný osud postihnout španělskou, portugalskou nebo irskou ekonomiku. A dříve nebo později se jádrem problému stanou ekonomiky Japonska a Spojených států.
Je nutné si uvědomit, že se dostáváme do druhého kola finanční krize. Budoucí problémy se však netýkají spolehlivosti soukromého sektoru, ale spolehlivosti veřejného sektoru. Ekonomický růst sám o sobě nebude vytvářet dostatek daňových příjmů, aby zmírnil krizi státního dluhu. Fiskální deficity jsou obrovské a strukturální. Nejsou způsobeny pouze cyklickým poklesem v růstu, ale dlouhodobými závazky, jako jsou důchody, sociální zabezpečení a zdravotní péče. Aby se zabránilo selhání nebo vysoké inflaci, rozvinuté ekonomiky budou muset přijít s určitou kombinací zvýšených příjmů z daní a snížení vládních výdajů.
V Evropě, kde už jsou daně poměrně vysoké, se vyplatí snižování výdajů namísto dalšího zvyšování daní. Ve Spojených státech je průměrné daňové zatížení mnohem nižší než v jiných vyspělých ekonomikách. A proto tu neplatí stejný scénář. Spojené státy musí najít kompromis mezi rozumným zvýšením daní a kontrolou vládních výdajů, aby se ekonomické uzdravení nezpomalilo.
Politický chaos
Co však dělá starosti všem, je politický chaos ve Washingtonu. I když všichni souhlasí, že deficit 10 bilionů amerických dolarů pro příští desetiletí není udržitelný, neexistuje zatím žádná politická vůle jednat. Strany jsou zcela rozděleny - republikáni jsou proti jakékoli formě zvýšení daní, demokraté jsou proti snižování výdajů.
Pokud republikáni v příštích volbách převezmou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a odmítnou zvýšení daní, zatímco demokraté odmítnou škrty ve výdajích, cestou nejmenšího zla pak bude FED. Přitom jen za poslední rok koupil FED cenné papíry (dluhopisy, poukázky) ministerstva financí za 1,8 bilionu dolarů. Případné další nákupy cenných papírů však povedou k vysoké inflaci. A proto velká část veřejnosti, nejen ekonomické, nesouhlasí s tiskem nových peněz.
Zdroj: Gulfnews.com
