Evropské akcie uzavřely týden poklesem, růst výnosů dluhopisů vede k vybírání zisků

Panevropský index STOXX Europe 600 odepsal v pátek 1,64 % na 404,99 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 2,53 % na 6 483,43 bodu, německý DAX klesl o 0,67 % na 13 786,29 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 1,40 % na 5 703,22 bodu.

Evropské akcie zakončily týden poklesem a po třech týdnech zisků si tak připsaly první ztrátový týden v únoru. Za únor si nicméně index STOXX Europe 600 připsal mírný nárůst o 0,5 %. Faktorem, který nejvíce ovlivňoval dění na trzích v průběhu pátku i celého týdne, byla hrozba inflace a rostoucí výnosy státních dluhopisů. Investoři na to reagují výprodejem a vybíráním zisků, zejména u technologických akcií. 

"Akciové trhy v USA a v Evropě jsou nyní poměrně drahé a s neustálým růstem výnosů dluhopisů se trh s pevným výnosem ukazuje jako atraktivnější než rizikovější akciový trh," uvedl Roland Kaloyan z banky Société Générale.

V pátek si nejvýraznější ztráty připsaly akcie v sektoru těžby a přírodních zdrojů, které klesly ze svých 10letých maxim o 4,2 %, a zaznamenaly tak nejhorší denní výsledek za posledních pět měsíců. 

V průběhu měsíce se nejvíce dařilo akciím v oboru cestovního ruchu, u nichž investoři sázeli na možnost opětovného otevření ekonomik. Dařilo se i bankám, které posilovaly právě díky růstu výnosů dluhopisů.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 2,38 %, FTSE 100 odepsal 2,12 %, DAX uzavřel se ztrátou 1,48 % a CAC 40 oslabil o 1,39 %.

Za celý únor index STOXX Europe 600 vzrostl. Pomohl mu přesun investorů do odvětví energetiky, bankovnictví a těžby, v nichž se očekává vlivem očkování rychlejší oživení. Nejsilnějšími sektory byla v únoru odvětví cestování a volného času. Investoři sázejí na boom při otevírání ekonomik. Díky vyšším výnosům dluhopisů se dařilo i bankám.

K optimismu ohledně rychlejšího oživení přispívají i hospodářské výsledky firem za čtvrté čtvrtletí. Ze 194 firem z indexu STOXX Europe 600, které dosud zveřejnily výsledky, jich odhady analytiků překonalo 68 %, uvedla společnost Refinitiv.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Německo: Index dovozních cen v lednu meziročně klesl o 1,2 % (odhad: -2,1 %, prosinec: -3,4 %). Meziměsíčně se ukazatel zvýšil o 1,9 % (odhad: +0,9 %, prosinec: +0,6 %).
• Letecká společnost Lufthansa přidává do svého letního letového řádu z Německa prázdninové destinace. Největší evropské aerolinky očekávají výrazné oživení poptávky. Sázejí na to, že očkování proti covidu-19 v kombinaci s testováním povede k uvolnění cestovních omezení. Do letního letového řadu Lufthansy přibyly dvě desítky míst z Frankfurtu nad Mohanem a 13 destinací z Mnichova. Počítá se mimo jiné s Karibikem, Kanárskými ostrovy a Řeckem.
• Švýcarská ekonomika loni kvůli pandemii zaznamenala nejhlubší propad za desítky let, podle předběžných údajů se hrubý domácí produkt snížil o 2,9 %. Oznámil to v pátek Státní úřad pro hospodářské záležitosti (SECO). Ve čtvrtém čtvrtletí už ale ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,3 % vzrostla, čímž překonala očekávání.
• Španělský monarcha Juan Carlos I., která stál v v čele země od roku 1975 do roku 2014 a nyní má titul emeritní král, zaplatil 4,4 milionu eur finančnímu úřadu, aby se vyhnul stíhání kvůli daňovým podvodům. Dřívější informaci deníku El País potvrdil v pátek králův advokát. Jde už o druhou částkou, kterou zpětně zaplatil Juan Carlos I., který od srpna žije ve Spojených arabských emirátech (SAE). Loni v prosinci šlo o téměř 680 000 eur.
• Německý parlament v pátek schválil několik balíčků sociální a daňové pomoci, která má rodinám a firmám ulehčit následky pandemie nemoci covid-19. Rodiče mohou počítat s jednorázovým bonusem na dítě ve výši 150 eur. Jídla v gastronomických provozech budou výrazně déle zatížena daní - místo 19procentní bude jen sedmiprocentní daň z přidané hodnoty.

Výsledková sezóna

• Rakouské bankovní skupině Erste v loňském roce spadl čistý zisk o 46,7 % na 783,1 milionu eur. Výsledek negativně ovlivnily především opravné položky, které dosáhly téměř 1,3 miliardy eur. Banka rovněž uvedla, že vedení na valné hromadě v květnu navrhne vyplacení dividendy 0,50 eura na akcii, která bude v souladu s limity stanovenými ECB.
• Společnost IAG, což je mateřský podnik aerolinek British Airways, má za loňský rok vinou pandemie rekordní provozní ztrátu 7,43 miliardy eur. V předchozím roce měla firma provozní zisk 2,6 miliardy eur. Nový šéf koncernu Luis Gallego uvedl, že doufá v návrat cestování ve velkém stylu, výhled na letošní rok ale v pátek firma nezveřejnila.
• Německá telekomunikační skupina Deutsche Telekom v loňském roce zvýšila čistý zisk o 7,5 % na 4,2 miliardy eur. Tržby společnosti poprvé překonaly hranici 100 miliard eur, a to díky převzetí amerického konkurenta Sprint. Vyplývá to z páteční výsledkové zprávy podniku.
• Provozní zisk německého automobilového koncernu Volkswagen se loni bez zahrnutí mimořádných položek propadl o 45 procent na 10,6 miliardy eur. Firma ale v pátek také uvedla, že v letošním roce počítá s výrazným oživením tržeb. Volkswagen se podobně jako jeho konkurenti potýká s negativními dopady šíření nového koronaviru.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Podnikatelská nálada v Německu se v únoru zlepšila mnohem výrazněji, než se očekávalo. Německá ekonomika těží z příznivého vývoje v průmyslu, který pomáhá kompenzovat negativní dopady pandemie covidu-19. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnil institut Ifo.
• Slovenská vláda loni vyčlenila na zmírnění dopadů a na další opatření v souvislosti s pandemií 4,6 miliardy eur, což odpovídá 5,1 procenta hrubého domácího produktu. V předběžném odhadu to v pondělí uvedl vládní institut finanční politiky (IFP). Stát loni v březnu po propuknutí koronavirové krize počítal s tím, že hodnota přímé finanční pomoci by mohla dosáhnout až jedné miliardy eur měsíčně.
• Společnost Microsoft se spojila s evropskými vydavateli ve snaze společně prosadit systém, který by zajistil, aby přední technologické firmy platily za zpravodajství. Vleká bitva o platby se nyní vede v Austrálii, kde chce vláda přimět giganty jako Google a Facebook, aby platili na zpravodajství. Evropští vydavatelé a Microsoft chtějí v EU prosadit australský arbitrážní mechanismus, který by zajistil, že technologické firmy budou spravedlivě odměňovat vydavatele zpravodajství za používání jejich obsahu, uvádí se v tiskové zprávě české Unie vydavatelů.
• Zažalovat německou automobilku Audi kvůli emisním podvodům bude zřejmě složitější než žádat odškodné po koncernu Volkswagen, jehož je Audi součástí. Zákazníci totiž podle německého Spolkového soudního dvora (BGH) budou muset prokázat, že automobilka věděla o manipulacích, za které je odpovědný koncern. Agentura DPA po pondělním projednávání případu poznamenala, že jistotou se nyní zdá žalovat přímo koncern.
• Míra nezaměstnanosti v Británii v posledních třech měsících loňského roku vzrostla na 5,1 %, tedy na nejvyšší úroveň od prvního čtvrtletí roku 2016. Vyplývá to z úterních údajů britského statistického úřadu. V předchozím tříměsíčním období do konce listopadu činila míra nezaměstnanosti pět procent.
• Nálada mezi německými exportéry se v únoru třetí měsíc za sebou zlepšila, její index vystoupil na nejvyšší úroveň od září 2018. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil mnichovský institut Ifo.
• Meziroční míra inflace v Evropské unii v lednu po půlročním období pomalého růstu výrazně vzrostla a vystoupila na 1,2 %. Vzhůru šly také ceny v zemích platících eurem, kde po pěti měsících jejich poklesu dosáhla inflace v prvním měsíci letošního roku 0,9 %. Uvedl to v úterý evropský statistický úřad Eurostat, který v případě eurozóny potvrdil údaje ze svého rychlého odhadu z počátku února. V prosinci meziroční míra inflace v EU činila 0,3 %, eurozóna byla naopak ještě v deflaci, která činila 0,3 %.
• Německá zajišťovna Munich Re přestane poskytovat pojištění projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře potrubím zajistit přepravu zemního plynu z Ruska do Německa. S odkazem na pobočku, která pojištění poskytovala, o tom v úterý informovala agentura Reuters. Podnik se obává dopadů sankcí, jimiž americká vláda hrozí evropským firmám, které se projektu účastní.
• Hrubý domácí produkt Německa se v loňském čtvrtém čtvrtletí navzdory novým opatřením proti koronaviru zvýšil o 0,3 procenta. Ve své konečné zprávě to ve středu oznámil spolkový statistický úřad. Zpřesnil tak svůj odhad z konce ledna, podle kterého růst činil pouze 0,1 procenta. V celém loňském roce pak německá ekonomika podle konečných údajů klesla o 4,9 procenta. V lednu statistici celoroční pokles odhadovali na pět procent.
• Farmaceutická společnost AstraZeneca doručí do Evropské unie ve druhém čtvrtletí méně než polovinu původně přislíbených dávek své vakcíny proti covidu-19. Podle agentury Reuters to společnost sdělila unijním činitelům. AstraZeneca zprávu nepopřela, v úterý večer však prohlásila, že usiluje o zvýšení výrobních kapacit, aby stihla doručit slíbených 180 milionů dávek.
• Americká ropná společnost ExxonMobil prodá za více než jednu miliardu dolarů své neprovozní podíly v průzkumných a těžebních aktivitách v Británii a Severním moři soukromé investiční firmě HitecVision. ExxonMobil rozprodává majetek v odvětví těžby ropy a zemního plynu už od konce roku 2019, aby se mohl soustředit na část svých rozsáhlých projektů a uvolnil si hotovost.
• Spotřebitelská důvěra v Německu se poprvé za pět měsíců zlepšila, přispěly k tomu naděje na brzké zmírnění opatření proti koronaviru. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnil institut GfK. Index spotřebitelské nálady na březen vystoupil na -12,9 bodu z -15,5 bodu v předchozím měsíci. Jeho nárůst tak překonal očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters předpovídali zvýšení na -14,3 bodu.
• Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii se v únoru zlepšila. Přispěl k tomu hlavně nárůst optimismu v průmyslu, ve službách a mezi spotřebiteli. Nálada v maloobchodním sektoru se však opět zhoršila. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise. V České republice se index ekonomické nálady zvýšil na 87,2 bodu z lednových 83,9 bodu.
• Francouzská automobilka Renault zkracuje pracovní dobu zhruba 13 000 zaměstnanců v pařížském regionu, reaguje tak na propad v objednávkách vozů. Technici a pomocní pracovníci z okolí francouzské metropole budou mít až do poloviny srpna volné pátky, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na interní zprávu Renaultu. Zaměstnanci automobilky budou pobírat stejnou mzdu, část z ní pokryjí státní dávky v nezaměstnanosti.
• Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku v únoru klesla na minimum od loňského června. Nadále se prohluboval pesimismus hlavně v sektoru služeb, který výrazně ovlivnila karanténní omezení. Informoval o tom ve čtvrtek slovenský statistický úřad.
• Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Rozhodl o tom ve čtvrtek francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let.
• Slovenská telekomunikační společnost Slovak Telekom je povinna zaplatit ve své zemi pokutu za zneužívání dominantního postavení na trhu, i když podobnou pokutu již dostala od Evropské komise (EK). Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož nejsou potrestané prohřešky stejné.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britské bance HSBC loni i kvůli pandemii klesl zisk před zdaněním o 34 % na 8,8 miliardy dolarů. Banka se chce více zaměřit na Asii a obnoví výplatu dividend. V úterním sdělení uvedla, že dlouhodobě plánuje kvůli úsporným opatřením celosvětově snížit své kancelářské prostory téměř na polovinu.
• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Puma loni ve čtvrtém čtvrtletí navzdory opatřením proti šíření nového koronaviru zvýšil provozní zisk téměř o 15 procent na 63 milionů eur. Firma ve středu také upozornila, že v letošním prvním a druhém čtvrtletí nadále počítá s negativními dopady pandemie covidu-19.
• Londýnské letiště Heathrow se loni propadlo do ztráty 2,01 miliardy liber ve srovnání se ziskem 546 milionů liber v předchozím roce. Pandemie způsobila propad letecké přepravy a počet cestujících klesl nejníže od 70. let, uvedlo ve středu letiště ve své zprávě.
• Britský výrobce spotřebního zboží Reckitt Benckiser loni zvýšil tržby na srovnatelném základě o 11,8 procenta, což byl nejvýraznější růst od roku 1999, kdy firma vznikla. K růstu přispěl prudký růst poptávky po jejích čisticích prostředcích v reakci na pandemii nemoci covid-19, uvedla ve středu firma.
• Koronavirová krize loni snížila čistý zisk německé zajišťovny Munich Re o více než polovinu na 1,2 miliardy eur. Nahlášených pojistných událostí v souvislosti s pandemií a s přírodními katastrofami bylo nejvíce od roku 2011. Společnost ve čtvrtek uvedla, že navrhne za uplynulý rok vyplatit dividendu 9,8 eura na akcii a že letos čeká opětovný růst zisku.
• Britský výrobce luxusních automobilů Aston Martin loni prohloubil ztrátu na 466 milionů liber ze 120 milionů liber v předchozím roce. Firma se loni podobně jako ostatní automobilky potýkala s negativními dopady šíření koronaviru. Podnik ve čtvrtek ale také uvedl, že v letošním roce počítá s výrazným nárůstem odbytu a s postupným zlepšením hospodaření.
• Největší světová pivovarnická skupina Anheuser-Busch InBev letos počítá s výrazným růstem zisku i tržeb. Loni její výsledky zasáhly negativní dopady pandemie covidu-19, oznámila ve čtvrtek firma. Loni se jí zisk propadl na 1,4 miliardy dolarů z 9,2 miliardy dolarů v předchozím roce. Tržby se snížily zhruba o desetinu na 46,9 miliardy dolarů.
• Německý chemický a farmaceutický koncern Bayer vykázal za loňský rok ztrátu 10,5 miliardy eur, což je nejvíce v historii podniku. Na vině byla především nutnost dát stranou peníze na urovnání glyfosátové aféry americké firmy Monsanto, kterou Bayer převzal v roce 2018. Firma o tom informovala ve svém čtvrtečním sdělení.

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch, ČTK