Evropské akcie v pátek klesly, ztráty indexů ale nepřesáhly jedno procento

Panevropský index STOXX Europe 600 oslabil v pátek o 0,78 % na 408,68 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,31 % na 6 630,52 bodu, německý DAX klesl o 0,97 % na 13 920,69 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,82 % na 5 782,65 bodu.

Největší výprodej zaznamenal sektor cestovního ruchu, akcie společnosti Carnival se propadly o 11,58 %. Dařilo se telekomunikačnímu holdingu BT, který posílil o bezmála pět procent.

Evropské akciové trhy v pátek ráno čelily výrazným ztrátám poté, co ve čtvrtek šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že "otevírání ekonomiky by mohlo vytvořit tlak na růst cen". Powell nicméně také deklaroval, že se americká centrální banka bude chovat "trpělivě" a nebude zvyšovat úrokové sazby jen kvůli "přechodnému růstu inflace". 

Nejen v návaznosti na jeho slova, ale také důsledkem nad očekávání dobrých zpráv z amerického trhu práce opět začaly růst výnosy amerického desetiletého státního dluhopisu, což dostalo evropské akcie pod tlak a většina hlavních indexů dopoledne odepisovala přes jedno procento. V průběhu dne se situace mírně uklidnila i díky dobrým zprávám z německého průmyslu.

Všechny významné evropské indexy zakončily uplynulý týden zhruba na srovnatelných hodnotách, jako jej začaly. STOXX Europe 600 přidal 0,91 %, FTSE 100 se zvýšil o 2,27 %, DAX zpevnil o 0,97 % a CAC 40 posílil o 1,39 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Vyšší poptávka z Číny, USA a Evropy pomohla k růstu aktivity německých továren v únoru na nejvyšší úroveň za více než tři roky. Německé továrny vyráběly i během pandemie díky vyšší zahraniční poptávce, která také pomohla německé ekonomice vyhnout se v posledním čtvrtletí loňského roku poklesu a vyrovnat snížení výdajů spotřebitelů kvůli částečnému uzavření ekonomiky kvůli další vlně pandemie.
• Spojené království: Index cen domů od banky Halifax v únoru meziměsíčně klesl o 0,1 % po lednovém poklesu o 0,4 %. Meziročně index zaznamenal nárůst o 5,2 %, v lednu to bylo o 5,4 %
• Slovenská ekonomika loni kvůli dopadům pandemie klesla o 5,2 procenta. Šlo o první pokles od globální finanční krize z roku 2009, kdy se hrubý domácí produkt snížil o 5,5 procenta. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad. Česká ekonomika loni klesla o rekordních 5,6 procenta.
• Společnost Tanemo patřící do skupiny PPF oznámila zvýšení maximálního objemu odkoupených akcií Monety Money Bank až na 29 %. Po ukončení doby závaznosti, tedy v pátek v 16.00, doručené nabídky administrativně zpracuje. V rámci dobrovolné nabídky odkupu nabízí Tanemo za každou akcii Monety 80 Kč.
• Nezaměstnanost v Česku zůstala v únoru i přes pokračující opatření proti šíření nemoci covid-19 na lednových 4,3 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 311 463 zájemců o zaměstnání, proti lednu o 2604 více. Současně ale přibylo volných pracovních míst a jejich počet dál převyšuje počet evidovaných lidí bez práce. Zaměstnavatelé nabízeli v únoru 330 735 pracovních pozic. 
• Průměrná česká mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy dle většiny analytiků nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.
• Značka Volkswagen ze stejnojmenného koncernu plánuje, že do roku 2030 budou v Evropě plně elektrické vozy tvořit přes 70 procent aut, které tato značka prodá. Předchozí cíl byl 35 procent. Plán je součástí nové strategie nazvané Accelerate, kterou tato druhá největší automobilka světa z hlediska počtu prodaných aut v pátek představila.

Výsledková sezóna

• Největší maďarská banka OTP loni hospodařila s konsolidovaným ziskem po zdanění 259,6 miliardy forintů (18,6 miliardy Kč), což je proti předchozímu roku propad o 37 procent. Banka musela kvůli dopadům pandemie na ekonomiku vytvářet rezervy na ztrátové úvěry a kvůli přetrvávající nejistotě neposkytla jasný výhled na letošní rok. Uvedla však, že v letošním roce čeká zlepšení. OTP je jednou z největších bank ve střední Evropě.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Tempo růstu aktivity ve výrobním sektoru v eurozóně v únoru stouplo. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru vzrostl podle finálních údajů společnosti IHS Markit na tříleté maximum 57,9 bodu z 54,8 bodu v lednu. Rychlý odhad hovořil o růstu ukazatele na 57,7 bodu. Na rekordních 60,6 bodu index vystoupl v prosinci 2017.
• Britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca prodala svůj podíl 7,7 % v americké biotechnologické společnosti Moderna za více než jednu miliardu dolarů. Akcie Moderny v poslední době výrazně vzrostly díky její vakcíně proti covidu-19. AstraZeneca byla druhým největším akcionářem Moderny. 
• Italská ekonomika loni klesla o 8,9 procenta po růstu o 0,3 procenta v předchozím roce. Italskou ekonomiku tvrdě zasáhla pandemie, pokles je zhruba v souladu s očekáváním. Rozpočtový deficit a veřejný dluh se loni zvýšily, avšak méně, než se čekalo.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v únoru nadále zlepšovaly, i když index PMI mírně klesl z lednových 57 bodů na 56,5 bodu v únoru. Informovala o tom v pondělí společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem, výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru. IHS Markit upozornila, že v únoru se klesly prodeje kvůli podstatnému narušení dodavatelských řetězců. Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 86,1 miliardy korun z lednových 31,5 miliardy korun.
• Na burze v norské metropoli Oslo se v pondělí začalo obchodovat s akciemi začínající letecké společnosti Flyr. Přestože firma vstupuje na trh za koronavirové krize, zájem o její akcie byl hned v úvodu obchodování velmi silný - jejich kurz vzrostl o 28 procent. Flyr se chystá konkurovat zavedeným aerolinkám Norwegian Air a SAS.
• Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor pohrozil americkému provozovateli sociální sítě Twitter pokutou za to, že neodstraňuje závadný obsah. Úřad sdělil, že Twitter porušuje ruské zákony týkající se boje se zakázaným obsahem. Síť podle něj od roku 2017 neodstranila 2 862 materiálů ilegálního obsahu, většina příspěvků byla o sebevraždách.
• V Německu v únoru poprvé od loňského června přibylo lidí bez práce. Počet nezaměstnaných se podle sezónně přepočtených údajů zvýšil zhruba o 9 000 na 2,752 milionu, oznámil v úterý spolkový úřad práce. Analytici přitom čekali další pokles počtu lidí bez práce, protože pokračuje takzvaný kurzarbeit. Míra nezaměstnanosti podle předběžných údajů zůstala na šesti procentech.
• Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 %, tedy nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. Ve zpřesněném odhadu to v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve čtvrtém kvartálu loňského roku klesl hrubý domácí produkt Česka meziročně o 4,7 %, zatímco mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 %. Předběžný odhad statistiků z počátku února s poklesem o 5,6 % za celý loňský rok počítal. Meziroční propad HDP v posledním čtvrtletí odhadovali statistici na 5 % a mezikvartální nárůst na 0,3 %.
• Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v únoru na lednové hodnotě 0,9 %. V rychlém odhadu to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Po pěti měsících stabilního poklesu tak ceny v zemích platících eurem pokračují druhý měsíc v řadě v růstu. Zpráva obsahuje pouze základní údaje o vývoji cen v eurozóně, nikoli v celé Evropské unii. Před rokem v únoru spotřebitelské ceny rostly výrazněji, míra inflace v eurozóně tehdy činila 1,2 %.
• Počet nezaměstnaných ve Španělsku se v únoru poprvé po pěti letech zvýšil nad čtyři miliony, zejména v důsledku omezení zavedených proti šíření koronaviru, která ničí ekonomiku. Od začátku pandemie už ve Španělsku zaniklo více než 400 000 pracovních míst, oznámilo v úterý španělské ministerstvo práce.
• Vývoz z Německa do Británie v lednu podle předběžných údajů meziročně klesl o 30 %. Hlavní příčinou je vedle dopadů pandemie také brexit a s ním související změna obchodních pravidel. Oznámil to v úterý německý statistický úřad. Vývoz z největší evropské ekonomiky na britské ostrovy ale klesá už od roku 2016, kdy si Britové odchod z Evropské unie odhlasovali v referendu.
• Británie: Index cen domů od Nationwide v únoru meziročně vzrostl o 6,9 % (leden: +6,4 %), meziměsíčně se zvýšil o 0,7 % (leden: -0,2 %).
• Německo: Maloobchodní tržby v lednu meziročně klesly o 8,7 % (odhad: +1,2 %, prosinec: +2,8 %). Meziměsíčně se objem maloobchodních tržeb snížil o 4,5 % (odhad: -1 %, prosinec: -9,1 %).
• Evropská komise začala vyšetřovat, zda Německo neporušilo unijní pravidla, když nabídlo firmám RWE a LEAG odškodné za to, že rychleji skončí s výrobou elektřiny z hnědého uhlí. Komise v úterý uvedla, že se zaměří na to, zda nabídnutá kompenzace neporušuje unijní pravidla o státní pomoci. Firmu LEAG vlastní Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského a skupina PPF Investments.
• Italská letecká společnost Alitalia by po restrukturalizaci měla mít 45 letadel, kolem 4 500 zaměstnanců a získá státní pomoc přes jednu miliardu eur, což je méně než polovina původně avizované částky. Uvedl to v úterý italský list La Repubblica.
• Podílníci sítě rychlodobíjecích stanic Ionity, k nimž se řadí mimo jiné automobilky Volkswagen či BMW, jednají o podstatném rozšíření sítě v Evropě. Chtějí držet krok s růstem prodeje elektrických aut, uvedla v úterý agentura Bloomberg. Ionity je společným projektem firem BMW, Daimler, Ford a Volkswagen se značkami Audi a Porsche. V listopadu se k podílníkům podle webu Ionity přidala automobilka Hyundai. Rychlonabíjecí stanice - po vzoru sítě Supercharger americké automobilky Tesla - podnik u evropských dálnic zavádí od roku 2017.
• Největší evropský výrobce čipů Infineon Technologies automobilkám vzkázal, ať k zásobování čipy zaujmou jinou strategii. Automobilový průmysl se nyní po celém světě vlivem pandemie potýká s nedostatkem čipů. Šéf německé společnosti Infineon automobilkám radí, ať si upevní dodavatelské řetězce. Některé automobilky zvažují tvorbu zásob.
• Bulharská finanční a pojišťovací společnost Eurohold plánuje získat z prodeje nových akcií až 100 milionů eur. Získané peníze jí mají pomoci financovat nákup bulharského majetku české společnosti ČEZ.
• Ekonomika eurozóny je teď kvůli přísnějším protipandemickým opatřením téměř jistě v takzvané dvojité recesi, ukázal průzkum, jehož výsledky ve středu zveřejnila společnost IHS Markit. Její index podnikatelské aktivity za únor se sice podle konečné zprávy zvýšil, dál však zůstává pod hranicí 50 bodů, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Postupující očkování proti covidu-19 ale dává naději na zlepšení.
• Index výrobních cen se v eurozóně za první měsíc letošního roku meziročně udržel na nule, ačkoli analytici očekávali pokles o čtyři desetiny procenta a v prosinci ještě meziročně ztrácel 1,1 %.
• Britská ekonomika se vrátí na úroveň před pandemií v polovině příštího roku. To je o šest měsíců dříve, než se původně očekávalo, uvedl ve středu ministr financí Rishi Sunak, když představoval návrh státního rozpočtu. Hospodářský výkon ale bude za pět let zhruba o tři procenta slabší, než by byl beze škod způsobených koronavirem, dodal ministr.
• Německá centrální banka nevykázala za loňský rok zisk, a do německého státního rozpočtu tak poprvé od roku 1979 nepošle žádné peníze. Na vině byly obavy z dopadů koronavirové krize, které Deutsche Bundesbank přiměly vytvářet si rezervy, a miliardová pomoc, kterou všechny centrální banky uvolňovaly na záchranu ekonomiky. 
• Maďarská ekonomika by letos mohla vzrůst o čtyři až pět procent, pokud se během několika týdnů do určité míry normalizuje epidemiologická situace. Uvedl to náměstek guvernéra maďarské centrální banky Mihály Patai. Loni se hrubý domácí produkt Maďarska kvůli pandemii covidu-19 propadl o pět procent.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v lednu zůstala na prosincové hodnotě 7,3 %. Beze změny byl poměr lidí bez práce i v zemích platících eurem, kde jich v prvním měsíci letošního roku bylo 8,1 %. Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Česká republika přišla o pozici země s nejnižší nezaměstnaností, v EU ji předstihlo Polsko.
• Eurozóna: Maloobchodní tržby v lednu meziročně klesly o 6,4 % (odhad: -1,2 %, prosinec: +0,9 %). Meziměsíčně objem maloobchodních tržeb v eurozóně v lednu klesl o 5,9 % (odhad: -1,1 %, prosinec: +1,8 %).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v únoru stoupl na 53,3 bodu z 49,2 bodu (odhad: 51 bodů).
• Developer CTP Group, který se specializuje na stavbu průmyslových a logistických nemovitostí a působí převážně na českém trhu, chce vstoupit v následujících týdnech na burzu v Amsterdamu. Hrubý výnos by měl dosáhnout zhruba 900 milionů eur.
• Společnost Siemens Energy, která dodává energetickému odvětví turbíny, nahradí 22. března v hlavním indexu německých akcií DAX výrobce krému Nivea, firmu Beiersdorf. Informovala o tom ve středu večer německá burzovní skupina Deutsche Börse.
• Evropská komise ve čtvrtek schválila záměr Francie využít až 20 miliard eur z peněz soukromých investorů na pomoc firmám zasaženým koronavirovou pandemií. Program předpokládá, že na pomoc se využijí takzvané účastnické úvěry i dluhopisy. Francouzská vláda poskytne garanci až na 30 % půjček a podřízeného dluhu, který na sebe vezmou soukromé podniky. Po měsících vyjednávání mezi francouzským ministerstvem financí a unijními orgány Paříž program zavedla od čtvrtka, hned po schválení v Bruselu.
• Záchranný fond eurozóny ESM schválil žádost Řecka o předčasné splacení drahé půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters. Řecko podalo v únoru k ESM žádost o splacení 3,3 miliardy eur, což výrazně sníží náklady na obsluhu dluhu, protože úroky z úvěrů od MMF jsou mnohem vyšší, než za kolik si země nyní může půjčit na trzích.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Čistý zisk ruského, státem kontrolovaného producenta diamantů Alrosa v loňském roce klesl o 49 % na 32,2 miliardy rublů (9,5 miliardy Kč). Příčinou je nižší prodej a slabší rubl, uvedla v úterý firma. Alrosa je největším producentem surových diamantů na světě, jejím konkurentem je společnost De Beers, což je divize skupiny Anglo American.
• Vývojář antivirového softwaru Avast loni dosáhl čistého zisku 169,6 milionu USD, o rok dříve vykázal čistý zisk 248,9 milionu USD. Upravený čistý zisk se ale společnosti zvýšil na 360,2 milionu USD z 322,3 milionu USD. Avast se zveřejněním výsledků uvedl, že navrhne vyplacení finální dividendy 11,2 centu na akcii splatné v červnu.
• Automobilkám Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a Peugeot Société Anonyme (PSA), které se začátkem letošního roku sloučily do skupiny Stellantis, loni prudce klesl zisk. Automobilky tak naposledy zveřejnily výsledky hospodaření jako samostatné podniky.
• Výrobci čokolády Lindt & Sprüngli loni klesl zisk meziročně o 37,5 procenta na 320,1 milionu švýcarských franků (téměř 7,6 miliardy Kč). Tradiční švýcarská firma výsledek označila za solidní vzhledem k výzvám, před které ji postavila pandemie covidu-19. Už začátkem ledna společnost informovala, že tržby se v roce 2020 snížily o 6,1 procenta na 4,02 miliardy franků.
• Největší ruské bance Sberbank loni klesl čistý zisk o deset procent na 760,3 miliardy rublů (223,7 miliardy Kč). Pokles způsobil nárůst rezerv na ztrátové úvěry, oznámila ve čtvrtek banka.
• Německé aerolinky Lufthansa vykázaly za loňský rok kvůli dopadům pandemie covidu-19 rekordní ztrátu 6,7 miliardy eur. V roce 2019 měly zisk 1,2 miliardy eur. Šéf podniku Carsten Spohr předpokládá, že letos bude mít společnost provozní ztrátu nižší. Nabídka letů podle něj tento rok dosáhne 40 až 50 % úrovně z roku 2019. Předchozí prognóza počítala s 60 %. Společnost ani letos nevyplatí dividendu.

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch, ČTK