Pátek odnesl ze západoevropských burz zhruba procento jejich hodnoty, v týdenním horizontu se indexy na směru neshodly

Panevropský index STOXX Europe 600 ubral 0,76 % na 423,35 bodu, britský index FTSE 100 se snížil o 1,05 % na 6 708,71 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 1,07 % na 5 997,96 bodu a německý DAX odepsal 1,05 % na 14 621 bodů.

Z Británie dorazila pozitivní data o růstu spotřebitelské důvěry, která je nejvyšší za poslední rok. Banka Morgan Stanley naopak varovala, že kvůli rostoucímu počtu nemocných s covidem-19 a pomalému postupu očkování se může stát, že Evropa přijde o letní turistickou sezónu.

Za celý týden si index STOXX Europe 600 připsal zisk 0,06 %, britský FTSE 100 klesl o 0,78 % a francouzský CAC 40 skončil se ztrátou 0,80 %, zatímco německý DAX přidal 0,82 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Evropě hrozí další ztracená letní turistická sezóna, protože počet nových případů nemoci covid-19 je na vzestupu a očkování postupuje pomalu. To by mohlo způsobit velkou ekonomickou újmu Itálii, Španělsku, Portugalsku a Řecku. Uvedla to americká investiční banka Morgan Stanley.
• Ruská centrální banka v pátek překvapivě zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Zvýšení z rekordního minima zdůvodnila inflačními a geopolitickými riziky a zároveň naznačila, že další zvýšení může následovat. Analytici podle agentury Reuters čekali, že banka zatím nechá náklady na úvěry beze změny a cyklus zvyšování sazeb zahájí až na příštím zasedání.
• Investiční skupina PPF podnikatele Petra Kellnera by mohla menšinový podíl v telekomunikační divizi CETIN prodat výhodněji, než se dosud předpokládalo. Podle zdroje agentury Bloomberg by transakce mohla celou divizi ocenit na více než 6,7 miliardy eur, zatímco dříve se počítalo s částkou zhruba kolem čtyř miliard eur.
• Důvěra britských spotřebitelů stoupla tento měsíc nejvýše za rok. Spotřebitelé stále více věří, že oživení ekonomiky z pandemie se blíží a že z toho budou mít prospěch. Ukázaly to výsledky průzkumu, které v pátek zveřejnila společnost GfK. Index spotřebitelské důvěry se podle ní v tomto měsíci zvýšil na -16 bodů z únorových -23 bodů, odhad činil -20 bodů. Údaj je stále pod svým dlouhodobým průměrem, který činí -9 bodů, zlepšily se však všechny komponenty indexu.
• Britský finanční ústav NatWest koupí od vlády své akcie za 1,1 miliardy liber, čímž sníží vlastnický podíl státu pod 60 procent. Vláda tuto a další banky za globální finanční krize před více než deseti lety zachraňovala penězi daňových poplatníků a v posledních letech se těchto podílů zbavuje.
• Aerolinky British Airways uvažují o prodeji budovy své centrály. Přechod na práci z domova v době pandemie totiž ukazuje, že firma už zřejmě nebude potřebovat tolik kancelářských prostor. Případný prodej budovy by mohl podpořit finance tohoto britského podniku, jejichž stav vážně zhoršila pandemie. Budova byla dokončena v roce 1998 a vyšla aerolinky na 200 milionů liber (6,1 miliardy Kč).
• Po konci pátečního obchodování došlo k převážení indexu PX pražské burzy a regionálního benchmarku CECE. Do indexu CECE budou za český trh přidány akcie Avastu a Kofoly, odebrány z něj naopak budou cenné papíry Stock Spirits.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v únoru vystoupila na 7,90 procenta, což je nejvyšší úroveň za poslední téměř čtyři roky. Situace na trhu práce se zhoršila čtvrtý měsíc po sobě, v lednu nezaměstnanost činila 7,81 procenta. 

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Tržby v českém maloobchodě v lednu meziročně klesly o 6,5 %. Propad tržeb zrychlil, v prosinci po předvánočním otevření obchodů klesly tržby podle revidovaných dat o 0,8 %. Proti prosinci měli obchodníci v lednu tržby nižší o 6,6 %. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad. V lednu prodeje opět ovlivňovala protiepidemická opatření, většina prodejen nepotravinářského zboží nemohla prodávat vůbec nebo jen v omezené míře. Pokles ale zaznamenaly i prodejny potravin či čerpací stanice. Rostly pouze nákupy přes internet a zásilkové služby.
• Ceny průmyslových výrobců se v únoru meziročně zvýšily o 1,4 %, naopak ceny v zemědělství byly o 1,6 % nižší. Ceny stavebních prací stouply v únoru meziročně o 1,8 % a tržních služeb pro podniky o 1,4 %. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se ceny ve výše zmíněných oborech zvýšily, nejvíce, o 1,7 %, v zemědělství.
• Spotřebitelské ceny na Slovensku v únoru mírně zvýšily tempo meziročního růstu, a to na 0,9 % z lednových 0,7 %, kdy byla inflace na čtyřletém minimu. Informoval o tom v pondělí slovenský statistický úřad. V České republice inflace zvolnila, byla ale vyšší než na Slovensku.
• Německo: Index velkoobchodních cen v únoru meziročně vzrostl o 2,3 % (leden: stagnace). Meziměsíčně se zvýšil o 1,4 % (leden: +2,1 %).
• Německá automobilka Volkswagen plánuje mít do roku 2030 v Evropě šest továren na výrobu baterií. Firma v pondělí uvedla, že jedna z nich by mohla stát v České republice. Součástí Volkswagenu je mladoboleslavská automobilka Škoda. Volkswagen si tak chce zajistit dostatečné dodávky pro své elektromobily a zároveň se připravit na konkurenční boj s ostatními výrobci elektrických aut, jako je například americká společnost Tesla.
• Britská společnost Deliveroo, která se specializuje na rozvoz jídel, chce prodejem akcií získat zhruba miliardu liber. Uvedla to v pondělí agentura Reuters. Záměr vstoupit na burzu firma avizovala minulý týden, a pokud vše půjde podle plánu, bude primární veřejná nabídka akcií (IPO) tohoto podniku v Londýně největší minimálně za sedm let.
• Polský přepravce balíků a provozovatel samoobslužných schránek InPost koupí zhruba za 565 milionů eur francouzskou platformu pro doručování balíků Mondial Relay. Firma chce akvizicí rozšířit působnost v zahraničí v době, kdy vzkvétá zájem o prodej přes internet.
• Švýcarská farmaceutická společnost Roche koupí za 1,8 miliardy USD amerického výrobce molekulárních diagnostických testů GenMark Diagnostics. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Akvizici schválily správní rady obou firem, dokončena by měla být ve druhém čtvrtletí letošního roku. GenMark vyrábí molekulární diagnostické testy určené k detekci více patogenů z jednoho vzorku pacienta.
• Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia uzavřel partnerství s Microsoftem, webovými službami Amazonu a Googlem při vývoji nových 5G cloudových řešení s technologií bezdrátové přístupové sítě.
• Slovenská továrna skupiny Stellantis ohlásila obnovení výroby, kterou musela omezit o víkendu kvůli nedostatku součástek. Mluvčí závodu Peter Švec ČTK informoval, že výhled ohledně produkce na další dny ale není jistý.
• Mezi státy, které pozastavily očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca, přibylo Švédsko, Lotyšsko a Lucembursko. V pondělí se k tomuto kroku rozhodly Německo, Francie a Itálie poté, co několik zemí ohlásilo možné vedlejší účinky této očkovací látky. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že žádné prokázané spojení neexistuje a není důvod k panice.
• Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia plánuje v příštích dvou letech zrušit až 10 000 pracovních míst, aby snížil náklady. Firma v úterý také uvedla, že chce více investovat do výzkumu. Rozhodnutí je součástí strategie, kterou loni v říjnu představil generální ředitel Pekka Lundmark. Nokia má v současnosti kolem 90 000 zaměstnanců.
• Důvěra investorů v německou ekonomiku se dále zlepšuje, oznámil v úterý institut ZEW. Jeho index na březen vystoupil na 76,6 bodu z únorové hodnoty 71,2 bodu, čímž výrazně překonal očekávání. Solidní vývoj zlepšuje vyhlídky pro celou německou ekonomiku. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že hodnota indexu vystoupí na 74 bodů.
• Evropská unie dostane ve druhém čtvrtletí o deset milionů více dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech. Uvedla to v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž se povedlo uspíšit část dodávky původně plánované na druhou polovinu roku. Země EU by tím mohly částečně nahradit zejména očekávané omezení dodávek přípravku firmy AstraZeneca.
• Soukromá investiční společnost Indigo Partners, která je největším investorem v maďarských nízkonákladových aerolinkách Wizz Air, prodala zhruba polovinu svého podílu. V letecké společnosti vlastnila 17,5 %, po prodeji se její podíl snížil zhruba na 8,5 %. Prodej části podílu firmě vynesl 400 milionů liber.
• Regulační úřady v Británii začaly vyšetřovat banku NatWest, kterou podezírají z praní špinavých peněz. Úřad pro finanční etiku (FCA) v úterý uvedl, že na jeden z účtů chodily opakovaně vysoké částky, většinou v hotovosti. Za několik let banka takto umožnila vložit dohromady asi 365 milionů liber. NatWest patřila k největším bankám světa, než se kvůli finanční krizi před více než deseti lety musela s pomocí vlády reorganizovat a výrazně zmenšit.
• V současnosti nic nenaznačuje, že by vakcína od společnosti AstraZeneca způsobovala krvácení či krevní sraženiny, kvůli nimž řada zemí Evropské unie v minulých dnech pozastavila očkování touto látkou. Uvedla to v úterý šéfka Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) Emer Cookeová. Dodala, že přínos očkování touto vakcínou stále převažuje nad možnými riziky. Hodnocení několika případů vážných potíží a úmrtí podle ní pokračuje a experti agentury závěry oznámí ve čtvrtek.
• Švýcarská banka Credit Suisse se připravuje na následky insolvence britské společnosti Greensill, která o ochranu před věřiteli požádala minulý týden. Credit Suisse musela mimo jiné uzavřít fondy, v nichž bylo asi deset miliard dolarů a které sloužily k financování různých částí dodavatelského řetězce. Zavřela je, protože držely dluhopisy a další dluhové nástroje emitované finanční skupinou Greensill. Credit Suisse se též pokouší se též dostat zpět půjčku 140 milionů dolarů, kterou loni britské společnosti poskytla.
• Situace v Evropské unii kolem vakcíny proti covidu-19 od firmy AstraZeneca je mimo jiné výsledkem snahy vystupovat jednotně a "dominového efektu" spuštěného rozhodnutím Německa. Ve své úterní analýze to napsal list The New York Times. Podle něj se zdá být čím dál jasnější, že pozastavení očkování daným přípravkem bylo vedle vědeckých úvah stejně silně motivováno úvahami politickými.
• Česká vláda jedná s německou automobilkou Volkswagen o tom, že by firma postavila jednu ze svých plánovaných továren na výrobu baterií pro elektromobily v Česku. Hospodářským novinám (HN) to ve středu řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle něj je jednání o továrně Volkswagenu vázáno na dříve oznámený projekt energetické skupiny ČEZ, která už před časem zveřejnila úvahy o stavbě továrny na baterie na severu Čech.
• Meziroční míra inflace v Evropské unii v únoru vzrostla proti lednové hodnotě o desetinu procentního bodu na 1,3 procenta. Po půlročním období pomalého růstu tak ceny druhý měsíc v řadě stoupají výrazněji. Stabilní růst cen pokračoval v únoru v eurozóně, kde inflace stejně jako v prvním měsíci roku dosáhla 0,9 procenta. Uvedl to ve středu statistický úřad Eurostat, který v případě 19 zemí platících eurem potvrdil údaje ze svého rychlého odhadu z počátku března.
• Největší italská pojišťovna Generali zvažuje akvizici v Rusku v hodnotě téměř dvou miliard eur. Informuje o tom ve středu italský list Il Sole 24 Ore, podle něhož má podnik zájem o firmu, která působí hlavně v neživotním pojištění. Generali se odmítla ke zprávě vyjádřit.
• Holandsko-český investor do logistiky CTP Group ve středu oznámil začátek úpisu akcií na burze v Amsterdamu. CTP nabídne až 61 milionů nových akcií za 13,50 až 16 eur za kus. Výnos z IPO pro společnost by tak měl být 824 až 976 milionů eur. Při zahrnutí tzv. greenshoe (dodatečný prodej akcií současným akcionářem) by společnost mohla být oceněna na 5,36 až 6,35 miliardy eur. Podíl volně obchodovaných akcií (tzv. free float) bude zhruba 15 až 18 %. Společnost chce prostředky využít na nákup pozemků, další development a snížení zadlužení.
• Výbor ekonomických poradců německé vlády zhoršil výhled letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta, zatímco dosud počítal s růstem o 3,7 procenta. Ve středu také uvedl, že úrovně před koronavirovou krizí hospodářství podle současných vyhlídek dosáhne na přelomu letošního a příštího roku.
• Ačkoliv v první polovině loňského roku se vlivem pandemie covid-19 trh fúzí a akvizic v regionu střední a východní Evropy zpomalil, ve druhé polovině se vrátil se na původní úroveň. Vyplývá to ze studie, kterou připravila společnost Mazars ve spolupráci s nezávislým poskytovatelem datových služeb pro fúze a akvizice Mergermarket.
• Britská centrální banka na březnovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Program skupování aktiv v objemu 895 miliard liber zůstal také beze změny. Setrvání sazby na stávající úrovni podpořilo všech devět členů měnového výboru Bank of England.
• Čínská letecká společnost Air China koupí 18 letadel A320neo, což je aktuálně nejprodávanější model evropského výrobce letecké techniky Airbus. Číňané letadla koupí od firmy AFS Investments, což je divize leasingové společnost GE Capital Aviation Services (GECAS). Hodnota zakázky podle čínských aerolinek činí 2,24 miliardy dolarů, s dodáním letadel počítají v příštím roce.
• Česká národní banka loni vykázala rekordní zisk 91,7 miliardy korun, o rok dříve měla zisk 57,9 miliardy korun. Loňský zisk banka využije na úhradu části účetní ztráty z minulých let, rozhodla dnes bankovní rada. Kumulovaná ztráta ČNB tak klesne na 37,5 miliardy korun.
• Francouzská automobilka Renault chce letos proti loňskému roku více než zdvojnásobit prodej čistě elektrických a hybridních aut. S odvoláním na dva zdroje obeznámené s plány podniku o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Renault se odmítl k věci vyjádřit.
• V Evropské unii bylo v únoru registrováno o 19,3 % méně nových aut než před rokem. Jedná se o nejhorší únorový výsledek od roku 2013. Nejnižší pokles zaznamenala Itálie (12,3 %), nejvíc se poptávka propadla ve Španělsku (38,4 %).
• Obchodní bilance eurozóny za leden skončila s přebytkem 6,3 miliardy eur. To je zlepšení proti minulému lednu (+ 1,6 miliardy) a meziměsíční pokles z prosincových + 29,3 milardy. 
• Na Slovensku loni ubylo drobných podnikatelů a také společností v sektoru obchodu, celkový počet firem se naopak zvýšil. Podnikání ovlivnila karanténní opatření, která zasáhla hlavně sektor maloobchodu a služeb.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Švédskému prodejci oděvů H&M v prvním finančním čtvrtletí klesly tržby předběžně o 27 % na 40,1 miliardy švédských korun. Firma v pondělí uvedla, že stále pociťuje dopady pandemie a s ní související uzávěry. Prodej přes internet se sice dále zlepšuje, celkovému propadu tržeb ale zabránit nedokázal. Březen už vypadá nadějněji, zejména v Německu, které je pro firmu největším trhem.
• Energetická skupina ČEZ vykázala za loňský rok čistý zisk 5,5 miliardy Kč. Tržby se firmě meziročně zvýšily o 4 % na 213,7 miliardy Kč. Na úrovni očištěného čistého zisku skupina vykázala 22,8 miliardy Kč, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 21 % více. Provozní zisk EBITDA společnosti loni vzrostl o 8 % na 64,8 miliardy Kč. Výhled pro letošní rok počítá se ziskem EBITDA 60-63 miliard Kč (se zahrnutím aktiv určených k prodeji) a s očištěným čistým ziskem 17-20 miliard Kč.
• Německá energetická společnost RWE loni zvýšila hrubý provozní zisk EBITDA) o 6,7 % na 3,2 miliardy eur. V letošním roce ale čeká pokles na 2,65 miliardy až 3,05 miliardy eur. Firma v úterý uvedla, že důvodem zhoršení jsou mrazy v americkém státě Texas, kvůli kterým RWE musela dočasně odstavit své místní větrné elektrárny. Výsledky za loňský rok překonaly očekávání. Firma předpokládala, že zisk se bude pohybovat v rozmezí 2,7 miliardy a 3 miliard eur.
• Německý internetový prodejce oděvů Zalando v loňském roce více než dvojnásobil čistý zisk na 226 milionů eur. Firmě pomohla koronavirová omezení, která lidi donutila nakupovat přes internet. Společnost rovněž oznámila, že jejím cílem je na evropském trhu s módou, jehož hodnota činí 450 miliard eur, v dlouhodobém výhledu dosáhnout 10% podílu.
• Německý automobilový koncern Volkswagen očekává, že v nadcházejících letech zlepší hospodaření, díky nižším nákladům počítá s růstem ziskové marže. V letošním roce také plánuje více než zdvojnásobit odbyt elektromobilů, a to na jeden milion. Uvedl to v úterý generální ředitel Herbert Diess. Skupina zveřejnila výroční zprávu za loňský rok s podrobnými výsledky hospodaření.
• Německý výrobce luxusních aut BMW chce do roku 2030 zvýšit poměr prodaných elektromobilů nejméně na polovinu. To znamená, že si nastavil konzervativnější cíl než jeho konkurenti. Automobilka ve své výroční zprávě spolu s podrobnými výsledky hospodaření za loňský rok ve středu také oznámila, že proti loňsku letos počítá i s výrazným zlepšením ziskovosti.

Zdroj: ČTK, CNBC