Evropské burzy ve čtvrtek hodnotily výsledky velkých firem, společný směr nenašly

Panevropský index Stoxx 600 ztratil 0,12 % na 441,02 bodu, britský FTSE zpevnil o 0,52 % na 7 076,17 bodu, německý DAX posílil o 0,17 % na 15 196,74 bodu a francouzský CAC 40 stoupl o 0,28 % na 6 357,09 bodu.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích:

• Britská centrální banka na květnovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Program skupování aktiv v objemu 895 miliard liber zůstal také beze změny. Setrvání sazby na stávající úrovni podpořilo všech devět členů měnového výboru Bank of England.
• Americká softwarová společnost Microsoft umožní firmám a zákazníkům z veřejného sektoru v zemích Evropské unie, aby mohli veškerá svá data zpracovávat i ukládat uvnitř sedmadvacetičlenného bloku. Chce tím odvrátit obavy, že k citlivým informacím zákazníků by mohla získat přístup americká vláda. Softwarový gigant oznámením reaguje na požadavky části klientů, aby jejich data neukládal na serverech například ve Spojených státech.
• Růst průmyslových objednávek v Německu pokračoval třetí měsíc po sobě a překonal odhady. V březnu se meziměsíčně zvýšily o tři procenta a bylo jich přes devět procent více než loni v únoru, tedy před vypuknutím koronavirové krize. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad.
• Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,2 procenta a v roce 2022 počítala s růstem o 3,8 procenta.
• Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním měnověpolitickém jednání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 %.
• Březnové maloobchodní tržby v eurozóně meziročně +12 % (únor -1,5 %, odhad 9,6 %), meziměsíčně +2,7 % (únor +4,2 %, odhad +1,5 %)
• Tržby v českém maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se v březnu meziročně zvýšily o pět procent, v únoru podle revidovaných dat klesly o 2,4 procenta. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj výsledky maloobchodních tržeb ovlivnila opatření proti šíření koronaviru, která změnila chování spotřebitelů. Některé druhy zboží totiž bylo možné koupit jen na internetu. Právě internetovým obchodům se nejvíce dařilo, tržby se jim meziročně zvýšily v březnu o více než třetinu.
• Růst tržeb letos očekává 71 procent ředitelů českých firem. S návratem na předpandemickou úroveň ale ředitelé počítají většinou ale až příští rok. Vyplývá to z 12. ročníku průzkumu názorů generálních ředitelů, který mezi 260 šéfy významných firem působících na českém trhu uskutečnila poradenská společnost PwC ČR. V letech 2015 až 2020 očekávalo růst tržeb v průměru 81 procent šéfů firem.
• Březnové tovární zakázky v Německu meziměsíčně +3 % (únor +1,4 %, odhad +1,7 %)

Výsledková sezóna:

• Německý automobilový koncern Volkswagen v prvním čtvrtletí více než zpětinásobil provozní zisk. Vydělal 4,8 miliardy eur ve srovnání se ziskem zhruba 900 milionů eur před rokem. Firma, jejíž součástí je i mladoboleslavská Škoda Auto, ve zprávě o hospodaření zároveň ve čtvrtek upozornila, že nárůstu zisku nezabránily ani negativní důsledky pandemie a globálního nedostatku čipů.
• Francouzská banka Société Générale těžila v prvním čtvrtletí podobně jako konkurence z oživení obchodu s akciemi. Čistý zisk činil 814 milionů eur po ztrátě 326 milionů ve stejném období loni a výrazně překonal odhady analytiků. Banka, která vlastní českou Komerční banku a loni se kvůli dopadům pandemie poprvé za deset let propadla do celoroční ztráty, to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení.
• Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM v prvním čtvrtletí hospodařila s provozní ztrátou 1,18 miliardy eur. To je o 364 milionů eur horší výsledek než před rokem, kdy pandemie teprve začínala, a krize v letecké dopravě tak hospodaření ovlivnila jen částečně. Firma ve své výsledkové zprávě dnes uvedla, že oživení v odvětví letecké dopravy je v Evropě pomalé. Tržby ve čtvrtletí meziročně klesly o 57 procent na 2,16 miliardy eur.
• Německá společnost Zalando, která je největším on-line prodejcem oděvů v Evropě, díky zájmu o nákupy na internetu zvýšila v prvním čtvrtletí zisk i tržby a opět zlepšila celoroční výhled. Firma ve čtvrtek také uvedla, že otevře dalších pět kamenných poboček. Čtvrtletní tržby vzrostly o 47 procent na 2,24 miliardy eur, čistý zisk pak činil 34,5 milionu po ztrátě 86,4 milionu eur ve stejném období loni. Za ztrátou byl přechodný nezájem o nakupování oblečení po prvním úderu pandemie.
• Britský výrobce luxusních automobilů Aston Martin v prvním čtvrtletí snížil ztrátu na 42,2 milionu liber ze 110,1 milionu liber před rokem. Odbyt se naopak více než zdvojnásobil. Firma ve čtvrtek také uvedla, že dál pracuje na obnově ziskovosti.
• Komerční banka za první čtvrtletí vykázala zisk dvě miliardy korun. Meziročně tak vydělala v prvních třech měsících roku o 24,9 % méně. V oblastech poskytování úvěrů na bydlení nebo služeb klientům na dluhopisových trzích překonala svá očekávání a výsledky celkově hodnotí jako uspokojivé. Management banky potvrdil výhled pro letošní rok.

Zdroj: ČTK, CNBC, MarketWatch