Evropské akcie ve čtvrtek zpevnily, investoři vyhodnocovali finální červnové PMI

Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,62 % na 455,63 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 1,25 % na 7 125,16 bodu, německý DAX zpevnil o 0,47 % na 15 603,81 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,71 % na 6 553,82 bodu.

Aktivita ve výrobním sektoru eurozóny se v červnu zvyšovala rekordním tempem. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru stoupl na 63,4 bodu z květnové hodnoty 63,2 bodu. Hodnota indexu se dostala na nejvyšší úroveň od června 1997, kdy IHS Markit s těmito průzkumy začala.

"Zpracovatelský průmysl eurozóny pokračoval v červnu v růstu tempem, které nebylo překonáno téměř za 24 let trvání těchto průzkumů. Poptávka dále rostla po dalším uvolnění omezujících opatření souvisejících s covidem-19," uvedl hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. Upozornil ale, že omezení v dopravě způsobují silný růst cen vstupů.

Údaje z trhu práce pak ukázaly, že míra nezaměstnanost v zemích Evropské unie v květnu podle sezónně přepočtených údajů činila 7,3 % a v eurozóně byla na 7,9 %. Proti loňskému květnu, kdy už se Evropa i některé další části světa potýkaly s první vlnou koronavirové nákazy, je ovšem situace stále horší. V eurozóně byla před rokem nezaměstnanost 7,5 %, zatímco v celé EU činila 6,9 %.

Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích

• Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Cars představil rozsáhlý harmonogram, jak do roku 2030 přejde pouze na vozy poháněné elektřinou. Plán předpokládá dosažení prodeje 600 000 elektromobilů v polovině dekády a stavbu obří továrny na baterie v Evropě.
• Evropské banky by se mohly dočkat rozhodnutí o zrušení limitu pro výplatu dividend a odkup vlastních akcií na konci září. V Evropském parlamentu to ve čtvrtek řekla prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
• Objem nabídek akcií v Evropě byl v prvním pololetí nejvyšší za posledních 14 let. Přispěly k tomu hlavně nebývalé měnové stimuly. Podle údajů společnosti Refinitiv získaly firmy za prvních šest měsíců roku z primárních nabídek v Evropě 43,2 miliardy USD. Loni to bylo 5,4 miliardy USD a ještě o rok dříve, tedy před pandemií, pak 8,7 miliardy USD. Nabídkám vévodily technologické firmy. Celkem získané prostředky na akciových trzích v Evropě činily rekordních 143,05 miliardy USD. Tato částka zahrnuje také sekundární emise a blokové obchody.
• Aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny se v červnu zvyšovala rekordním tempem. Její index stoupl na 63,4 bodu z květnové hodnoty 63,2 bodu. Rekordním tempem ale rostly i náklady na suroviny. Ukázaly to konečné údaje, které ve čtvrtek zveřejnila organizace IHS Markit.
• Míra nezaměstnanost v zemích Evropské unie v květnu podle sezónně přepočtených údajů činila 7,3 %, snížila se tak z dubnových 7,4 %. V předběžné zprávě to ve čtvrtek oznámil statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost má Česká republika a Nizozemsko, kde shodně činila 3,3 %. Situace se zlepšila i v eurozóně, kde míra nezaměstnanosti klesla o dvě desetiny procentního bodu a činila 7,9 %.
• Hodnota fúzí a akvizic ve světě druhým čtvrtletím za sebou vystoupila na rekord. Firmy si nadále mohly levně půjčovat a hotovostní rezervy vynakládaly na výhodné transakce, které jim mají pomoct přizpůsobit se světu po skončení pandemie. Za tři měsíce do konce června byly oznámeny obchody za 1,5 bilionu dolarů, což je rekord pro jakékoli druhé čtvrtletí. Proti rekordu z prvního čtvrtletí je tato hodnota vyšší o 13 %, ukazují záznamy společnosti Refinitiv. Zpomalila nicméně aktivita společností specializovaných na akvizice, tzv. SPAC.
• Německo: Maloobchodní tržby v květnu meziročně klesly o 2,4 % (odhad: +10,1 %, duben: +4,4 %), meziměsíčně stouply o 4,2 % (odhad: +5 %, duben: -5,5 %).
• Většina zemí, které na on-line zasedání pořádaném Organizací zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednaly o globální minimální firemní dani, ve čtvrtek podpořila plán sazby 15 %. Tato minimální sazba by podle OECD mohla celosvětové daňové příjmy zvýšit o přibližně 150 miliard dolarů ročně.

Výsledková sezóna

• Švédský prodejce oděvů H&M se v druhém čtvrtletí svého finančního roku vrátil k zisku, který byl vyšší, než se čekalo. Firma ve čtvrtek uvedla, že před zdaněním za tři měsíce do konce května vydělala 3,59 miliardy švédských korun (SEK, devět miliard korun) ve srovnání se ztrátou 6,48 miliardy SEK ve stejném období loni. Hospodaření podpořilo zmírnění restrikcí, které byly původně zavedeny ve snaze bránit šíření nemoci covid-19.
• Irský prodejce oděvů Primark už se s tržbami dostal na úroveň z doby před pandemií a výsledky za třetí čtvrtletí jeho finančního roku překonaly i očekávání managementu. Oznámila to ve čtvrtek britská společnost Associated British Foods, která je vlastníkem tohoto oděvního řetězce. Díky vysoké poptávce zvýšila také celoroční výhled, na což její akcie zareagovaly růstem.

Zdroj: CNBC