Ceny evropských akcií se téměř nezměnily v pátek ani v uplynulém týdnu

Celoevropský index Stoxx 600 připsal v pátek 0,26 % na 456,81 bodu (za týden -0,18 %), německý DAX získal 0,30 % na 15 650,09 bodu (za týden +0,27 %), britský FTSE 100 ztratil 0,03 % na 7 123,27 bodu (za týden -0,18 %) a francouzský CAC 40 oslabil o 0,01 % na 6 552,86 bodu (za týden -1,06 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ve Španělsku v červnu ubylo lidí bez práce, počet nezaměstnaných se druhý měsíc snížil rekordním tempem. Ministerstvo práce v pátek uvedlo, že k příznivému vývoji přispívá postup v očkování, omezování uzávěr zavedených kvůli pandemii, a také lepší situace v cestovním ruchu. Celkem bylo v zemi na konci června bez práce 3,61 milionu lidí, proti květnu o 4,4 procenta méně.
• Ekonomika eurozóny se začíná zotavovat z pandemie, hospodářské oživení je ale zatím křehké. V rozhovoru s francouzským regionálním deníkem La Provence to řekla prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Její tým nyní zvažuje, kdy bude vhodné začít omezovat mimořádně uvolněnou měnovou politiku, kterou ECB zavedla ve snaze mírnit dopady pandemie na ekonomiku.
• Farmaceutická společnost Johnson & Johnson oznámila, že její jednodávková vakcína proti covidu-19 vykázala silnou a dlouhodobou účinnost vůči variantě delta a dalším rozšířeným variantám koronaviru. Data firmy ukazují, že byl imunní systém lidí očkovaných její vakcínou odolný vůči viru po nejméně osm měsíců.
• Největší akcionář a předseda představenstva společnosti Tatry Mountain Resorts (TMR) Igor Rattaj uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že nevylučuje koupi dalších středisek v České republice. Podle Rattaje může tvrdý dopad covidu-19 na zimní resorty vytvořit akviziční příležitosti, přičemž v ČR považuje za atraktivní Krkonoše a Krušné hory, které jsou zajímavé napojením na Německo.
• Novým předsedou představenstva společnosti Česká zbrojovka Group se s účinností od 1. července stal Jan Drahota. V holdingu současně působí jako finanční ředitel. Dosavadní prezident a předseda představenstva Lubomír Kovařík bude v CZG nadále zastávat pozici předsedy dozorčí rady. Představenstvo společnosti také za svou místopředsedkyni zvolilo Janu Růžičkovou, sdělili v pátek zástupci holdingu.
• Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air nabídla svému šéfovi Józsefu Váradimu bonus 100 milionů liber, jestliže po pandemii zajistí rychlý růst podniku. S akciemi Wizz Air se obchoduje na burze v Londýně a pokud by Váradi tyto peníze skutečně získal, šlo by o jednu z nejvyšších odměn, jakou kdy firma z londýnské burzy vyplatila. Napsal to v pátek ekonomický list Financial Times (FT), který se odvolává na dokumenty určené akcionářům.
• Květnový index výrobních cen v eurozóně meziročně 9,6 % (duben 7,6 %, odhad 9,5 %), meziměsíčně 1,3 % (duben 0,9 %, odhad 1,2 %)
• Francouzský schodek státního rozpočtu v květnu 118 miliard eur (duben 91 miliard eur)
• Polská energetická společnost Tauron ve čtvrtek uvedla, že se již nebude ucházet o místní aktiva energetické skupiny ČEZ.

Události na evropských trzích v uplynulém týdnu

• Britský Úřad pro finanční etiku (FCA) v zemi omezil činnost největší světové kryptoměnové burzy Binance. Varoval i před reklamou, která slibuje vysoké zisky z investic do kryptoměn a podobných aktiv. Informoval o tom v pondělí zpravodajský server BBC. Proti kryptoměnám v poslední době zasahují regulační úřady po celém světě, ty čínské například zakázaly jejich těžbu.
• Vakcíny využívající technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) poskytnou naočkovaným lidem ochranu před vážnou formou onemocnění covidu-19 řadu let. K takovému závěru dospěla nová studie amerických vědců, jež v pondělí vyšla v časopise Nature. Britští vědci pak zjistili, že další dávka vakcíny od společnosti AstraZeneca ještě posiluje odezvu imunitního systému u již plně naočkovaných osob.
• Francouzská automobilka Renault uzavřela partnerství s čínskou firmou Envision AESC a s francouzským start-upem Verkor. Na severu Francie budou vyrábět baterie do elektromobilů. Envision do výstavby továrny investuje až dvě miliardy eur a závod by měl do roku 2030 zaměstnat zhruba 2 500 lidí.
• Automobilová skupina Stellantis investuje 180 milionů eur do své slovenské továrny, která od roku 2023 získá i nový výrobní program. Novinářům to v pondělí řekli premiér Eduard Heger a šéf závodu Stellantis Martin Dzama. Automobilový průmysl je hlavním motorem ekonomiky Slovenska, které je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě.
• Objem primárních veřejných nabídek (IPO) akcií ruských firem za prvních šest měsíců letošního roku vystoupil na nejvyšší úroveň od zavedení západních sankcí vůči Moskvě. Podle propočtů agentury Reuters si ruské firmy zajistily na burze více než 2,4 miliardy USD. To je více, než kolik se jim od roku 2013 podařilo získat vždy za celý rok. Analytici banky UBS na začátku roku očekávali, že ruské firmy by letos mohly získat až deset miliard USD. Ruský producent zlata Nordgold se ale rozhodl svůj možná až několikamiliardový debut na burze v Londýně odložit, což vyvolává mezi analytiky obavy, že vlna vstupů ruských firem na burzu možná končí.
• Realitní skupina CPI Property Group, kterou ovládá miliardář Radovan Vítek, koupila nemovitosti v Berlíně a Římě. V Berlíně jsou to například pozemky v blízkosti nově připravovaného letiště, v Římě jde o obchodní centrum Maximo. Firma o tom v pondělí informovala na svých stránkách.
• Mezinárodní ratingová agentura S&P v pondělí zlepšila odhad růstu polské ekonomiky pro letošní i příští rok. Upozornila, že hospodářský vývoj v prvním čtvrtletí překonal očekávání, a poukázala rovněž na peníze, které by Polsko mělo získat z fondu obnovy Evropské unie.
• Šéf britské společnosti Burberry Marco Gobbetti firmu po čtyřech letech opustí a vrátí se do rodné Itálie, kde povede společnost Salvatore Ferragamo. Ta se stejně jako britský podnik zaměřuje na prodej luxusních doplňků, včetně oděvů, bot a parfémů. Italský podnik oznámil, že dvaašedesátiletý Gobbetti se vedení firmy ujme hned, jakmile mu to umožní jeho smluvní závazky vůči britskému podniku. Burberry v samostatném sdělení uvedla, že Gobbetti u ní zůstává do konce letošního roku.
• Velké francouzské firmy působící v Česku v pondělí oznámily, že v rámci Francouzko-české obchodní komory zakládají Fórum pro udržitelné podnikání. Dohodly se na tom společnosti Engie, Komerční banka, jejímž většinovým vlastníkem je Société Générale, Schneider Electric a Veolia. O problematice udržitelnosti, tak jak je obsažena v českém Národním plánu obnovy, také zástupci firem diskutovali na setkání pořádaném pod pod záštitou francouzského velvyslanectví. 
• Akcionáři České zbrojovky Group schválili na valné hromadě výplatu dividendy ze zisku z minulého roku ve výši 7,50 Kč na akcii. Valná hromada se konala distančním způsobem (per rollam). Schválení dividendy bylo očekáváno, a není proto překvapením.
• Německé ceny v zahraničním obchodu v květnu meziměsíčně +1,7 % (duben +1,4 %, odhad +1,5 %), meziročně +11,8 % (duben +10,3 %, odhad +11,3 %).
• Ekonomická nálada v Evropské unii se v červnu dostala na nejlepší úroveň za 21 let. Její index se zvýšil o tři body na 117 bodů. Oznámila to v úterý Evropská komise. V Česku index ekonomické nálady podle komise vzrostl na 106,1 bodu z květnových 99,4 bodu.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červnu zpomalil na 2,1 procenta z květnových 2,4 procenta. Inflace nicméně zůstala nad cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB). Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které v úterý zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Americká letecká společnost United Airlines v úterý oznámila svou dosud největší objednávku. Chce růst na domácím trhu, a koupí proto 270 letadel firem Boeing a Airbus, jejichž katalogová cena přesahuje 30 miliard dolarů. Objednávka sestává z 200 strojů Boeing 737 MAX a 70 letadel Airbus A321neo. Ty v letech 2022 až 2026 nahradí starší menší stroje používané na hlavních linkách a nejméně 200 malých letadel regionálních linek.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zlepšila odhad letošního hospodářského růstu ve 37 zemích, ve kterých působí. Banka nyní předpokládá, že tento růst dosáhne 4,2 procenta, zatímco na podzim jej odhadovala na 3,6 procenta. V Česku, které na podzim do svého výhledu nezahrnovala, banka počítá se čtyřprocentním růstem.
• Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí meziročně klesla o 2,4 procenta. Jde o zpřesněný údaj, který v úterý oznámil Český statistický úřad. Původně uváděl slabší pokles hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. I přes zhoršení je pokles nejmírnější za poslední čtyři čtvrtletí, ale výraznější než v prvním čtvrtletí loni. Mezičtvrtletní snížení zůstává na 0,3 procenta.
• Červnová spotřebitelská důvěra v eurozóně -3,3 bodu (květen -5,1 bodu, odhad -3,3 bodu).
• Květnové maloobchodní tržby ve Španělsku meziročně +19,6 % (duben +40,5 %), meziměsíčně 0 % (duben -0,5 %).
• Předběžná červnová harmonizovaná inflace ve Španělsku meziročně 2,4 % (stejně květen i odhad), meziměsíčně 0,4 % (květen 0,5 %, odhad 0,4 %).
• Červnová spotřebitelská důvěra ve Francii 102 bodů (květen 98 bodů, odhad 100 bodů).
• Britská ekonomika v prvním čtvrtletí kvůli uzávěrám zavedeným v souvislosti s pandemií klesla. Hrubý domácí produkt se proti předchozím třem měsícům snížil podle finálních dat o 1,6 %, první odhad uváděl pokles o 1,5 %. Británie má pátou největší ekonomiku světa a vývoj za první čtvrtletí odpovídá očekávání centrální banky. Meziročně se britský HDP v prvním čtvrtletí letošního roku snížil o 6,1 %, jak uváděl již první odhad.
• Počet nezaměstnaných v Německu v červnu klesl o 38 000, což je výraznější pokles, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti ale zůstala na 5,9 %, ukázaly sezónně očištěné údaje, které ve středu zveřejnil spolkový úřad práce.
• Míra inflace v eurozóně v červnu poprvé po devíti měsících klesla. Z květnových dvou procent růst cen v 19 zemích platících společnou měnou zpomalil na 1,9 %. V rychlém odhadu to ve středu oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině července. Loni v červnu, kdy na ekonomiku dopadala omezení spojená s první vlnou pandemie, činila meziroční inflace v eurozóně 0,3 %.
• Francouzská automobilka Renault hodlá v příštích pěti letech investovat deset miliard eur do elektrifikace svých vozů. Předpokládá, že automobily s plně elektrickým pohonem budou do roku 2030 tvořit až 90 % jejích modelů. Oznámil to ve středu šéf podniku Luca de Meo.
• Nové zákony, které mají v Británii po brexitu nahradit pravidla Evropské unie pro poskytování státní pomoci, zajistí britské vládě a místním samosprávám větší volnost při podpoře podniků. Uvedl to ve středu britský ministr pro podnikání Kwasi Kwarteng.
•  
• Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Cars představil rozsáhlý harmonogram, jak do roku 2030 přejde pouze na vozy poháněné elektřinou. Plán předpokládá dosažení prodeje 600 000 elektromobilů v polovině dekády a stavbu obří továrny na baterie v Evropě.
• Evropské banky by se mohly dočkat rozhodnutí o zrušení limitu pro výplatu dividend a odkup vlastních akcií na konci září. V Evropském parlamentu to ve čtvrtek řekla prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
• Objem nabídek akcií v Evropě byl v prvním pololetí nejvyšší za posledních 14 let. Přispěly k tomu hlavně nebývalé měnové stimuly. Podle údajů společnosti Refinitiv získaly firmy za prvních šest měsíců roku z primárních nabídek v Evropě 43,2 miliardy USD. Loni to bylo 5,4 miliardy USD a ještě o rok dříve, tedy před pandemií, pak 8,7 miliardy USD. Nabídkám vévodily technologické firmy. Celkem získané prostředky na akciových trzích v Evropě činily rekordních 143,05 miliardy USD. Tato částka zahrnuje také sekundární emise a blokové obchody.
• Aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny se v červnu zvyšovala rekordním tempem. Její index stoupl na 63,4 bodu z květnové hodnoty 63,2 bodu. Rekordním tempem ale rostly i náklady na suroviny. Ukázaly to konečné údaje, které ve čtvrtek zveřejnila organizace IHS Markit.
• Míra nezaměstnanost v zemích Evropské unie v květnu podle sezónně přepočtených údajů činila 7,3 %, snížila se tak z dubnových 7,4 %. V předběžné zprávě to ve čtvrtek oznámil statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost má Česká republika a Nizozemsko, kde shodně činila 3,3 %. Situace se zlepšila i v eurozóně, kde míra nezaměstnanosti klesla o dvě desetiny procentního bodu a činila 7,9 %.
• Hodnota fúzí a akvizic ve světě druhým čtvrtletím za sebou vystoupila na rekord. Firmy si nadále mohly levně půjčovat a hotovostní rezervy vynakládaly na výhodné transakce, které jim mají pomoct přizpůsobit se světu po skončení pandemie. Za tři měsíce do konce června byly oznámeny obchody za 1,5 bilionu dolarů, což je rekord pro jakékoli druhé čtvrtletí. Proti rekordu z prvního čtvrtletí je tato hodnota vyšší o 13 %, ukazují záznamy společnosti Refinitiv. Zpomalila nicméně aktivita společností specializovaných na akvizice, tzv. SPAC.
• Německo: Maloobchodní tržby v květnu meziročně klesly o 2,4 % (odhad: +10,1 %, duben: +4,4 %), meziměsíčně stouply o 4,2 % (odhad: +5 %, duben: -5,5 %).
• Většina zemí, které na on-line zasedání pořádaném Organizací zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednaly o globální minimální firemní dani, ve čtvrtek podpořila plán sazby 15 %. Tato minimální sazba by podle OECD mohla celosvětové daňové příjmy zvýšit o přibližně 150 miliard dolarů ročně.

Výsledková sezóna

• Švédský prodejce oděvů H&M se v druhém čtvrtletí svého finančního roku vrátil k zisku, který byl vyšší, než se čekalo. Firma ve čtvrtek uvedla, že před zdaněním za tři měsíce do konce května vydělala 3,59 miliardy švédských korun (SEK, devět miliard korun) ve srovnání se ztrátou 6,48 miliardy SEK ve stejném období loni. Hospodaření podpořilo zmírnění restrikcí, které byly původně zavedeny ve snaze bránit šíření nemoci covid-19.
• Irský prodejce oděvů Primark už se s tržbami dostal na úroveň z doby před pandemií a výsledky za třetí čtvrtletí jeho finančního roku překonaly i očekávání managementu. Oznámila to ve čtvrtek britská společnost Associated British Foods, která je vlastníkem tohoto oděvního řetězce. Díky vysoké poptávce zvýšila také celoroční výhled, na což její akcie zareagovaly růstem.

Zdroj: ČTK, CNBC, MarketWatch, TradingEconomics