Ziskům evropských akcií v pátek kralovaly banky

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek posílil o 0,74 % na 469,39 bodu, což za týden znamená 2,65% zisk. Německý DAX zpevnil o 0,81 % na 15 587,36 bodu (za týden +2,51 %), britský FTSE 100 přidal 0,37 % na 7 234,03 bodu (za týden +1,95 %) a francouzský CAC 40 zavřel o 0,63 % výše na 6 727,52 bodu, což za týden značí 2,55% zdražení.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Elektromobilu Porsche Taycan se za rok do konce září prodalo poprvé více než věhlasného modelu 911 se spalovacím motorem, uvedla v pátek německá automobilka. Ta podobně jako Škoda Auto spadá do koncernu Volkswagen. Prodej sedanu Taycan, který na trhu soupeří s Modelem S americké automobilky Tesla, podle agentury Bloomberg ilustruje fakt, že přechod německého výrobce sportovních vozů na elektrický pohon akceleruje.
• Společnost FIXED.zone v pátek obdržela souhlas České národní banky k veřejné nabídce akcií. Akcie výrobce příslušenství pro mobilní zařízení bude možné upsat v rámci veřejné nabídky (IPO) burzy v termínu od 19. října do 2. listopadu 2021. Následně se s akciemi firmy bude obchodovat na trhu START pražské burzy.
• Česko koncem října navštíví tři tchajwanští ministři i s podnikatelskou delegací. Návštěva navazuje na loňskou senátní misi na Tchaj-wan. Senátní zahraniční výbor doporučil vládě, aby návštěvu využila k prohloubení vzájemného dialogu a zprostředkovala navázání obchodní spolupráce například ve výrobě čipů pro automobily. Čína protestovala proti tomu, aby tchajwanští ministři byli v Česku oficiálně přijati.
• Ve třetím čtvrtletí se na trhu fúzí a akvizic v Česku proti předchozímu kvartálu výrazně zvýšila aktivita, a to především díky prodeji společnosti Avast. Počet uskutečněných transakcí naopak mírně klesl. Na území Česka či s jeho zapojením se uskutečnily transakce za 170,6 miliardy korun, v předchozím čtvrtletí to bylo 4,25 miliardy korun. Výrazný nárůst nastal i při meziročním srovnání, protože ve třetím čtvrtletí loni činily transakce se známou cenou 1,37 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti TPA.
• Pavel Tykač, majitel energetické skupiny Sev.en a zároveň prostřednictvím společnosti Manecomte více než 5% akcionář Monety Money Bank, poskytl rozhovor pro Seznam Zprávy. V něm mimo jiné řekl, že plánuje pokračovat v nákupech akcií banky a že by se rád dostal k 20 %. Zároveň by zřejmě podpořil, v závislosti na konkrétních podmínkách, případné další hlasování o spojení Monety s PPF.
• Podle hlášení České národní bance prodával v minulých dnech šéf a spoluzakladatel společnosti Pilulka Lékárny Petr Kasa akcie společnosti. Nejprve prodal 6. října 1 511 akcií za průměrnou cenu 1 439 Kč za kus a poté 13. října dalších 4 670 akcií za průměrnou cenu 1 477 Kč za kus. Nominální objem prodejů činil cca 9,1 milionu Kč.
• Obchodní bilance eurozóny skončila v srpnu pouze 4,8miliardovým přebytkem po červencových +20,7 miliardy eur a při odhadovaném přebytku 16,1 miliardy eur.
• Francouzská harmonizovaná meziroční inflace v září dosáhla 2,7 %, meziměsíčně ceny klesly o 0,2 %, čímž se naplnilo očekávání analytiků.
• Nově registrovaných aut v eurozóně ubylo v září meziročně o 23,1 % po 19,1% poklesu v srpnu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Nadnárodní výrobce potravin Kraft Heinz kvůli vysoké inflaci začíná po celém světě zvyšovat ceny. Ředitel podniku Miguel Patricio v rozhovoru s BBC řekl, že lidé si budou muset na růst cen zvyknout, protože na rozdíl od minulých let, nyní se ceny zvyšují všude a prakticky u všeho. To potvrzují i data Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), podle nichž jsou ceny základních potravin na desetiletém maximu.
• Ve Washingtonu pondělními prvními schůzkami začalo podzimní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Kvůli pandemii se ale většina schůzek bude konat pouze virtuálně. Hlavní sdělení bude v úterý, kdy MMF vydá podzimní výhled globální ekonomiky. Hned první setkání se věnovala obnově hospodářství po pandemii. Další jednání se zaměří na širokou škálu témat, včetně trhu práce, růstu v krizových časech nebo globální finanční stabilitě.
• Největší italský výrobce kosmetických produktů Intercos hodlá tento měsíc uvést své akcie na milánskou burzu. Oznámil to v pondělí. Dodal, že v rámci primární veřejné nabídky (IPO) chce prodejem nově vydaných akcií získat až 60 milionů eur. Peníze pak použije na financování svých růstových plánů. V rámci IPO prodají část svých akcií také současní vlastníci podílů v podniku. Největším akcionářem firmy nicméně zůstane i po vstupu na burzu její zakladatel Dario Ferrari.
• Automobilka Volkswagen odložila rozhodnutí o výstavbě takzvané gigafactory na výrobu automobilových baterií o půl roku na pololetí roku 2022. O umístění továrny se uchází i Česko. ČTK to v pondělí řekl vicepremiéra ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září se inflace zvýšila na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zrychlení inflace očekávali, předpokládali ale nižší tempo.
• Italská průmyslová výroba v srpnu meziročně 0 % (červenec +7,2 %, odhad -0,7 %), meziměsíčně -0,2 % (červenec +1%, odhad -0,3 %).
• Ruský běžný účet ve třetím čtvrtletí dosáhl přebytku 40,8 miliardy dolarů po +18,2 miliardách ve čtvrtletí druhém.
• Britští zaměstnavatelé v září vytvořili 207 000 pracovních míst, počet zaměstnanců na výplatních páskách se tak ocitl na rekordu. Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce srpna klesla na 4,5 % z předchozích 4,6 %, kde byla na konci července. Oznámil to v úterý britský statistický úřad. Čerstvá data by podle analytiků mohla přispět k tomu, že britská centrální banka zvýší úrokové sazby.
• Důvěra investorů v německou ekonomiku se v říjnu opět zhoršila, pokles vykázala už pátý měsíc za sebou, uvedl v úterý institut ZEW. Jeho index důvěry klesl na 22,3 bodu ze zářijových 26,5 bodu, a výrazně tak zaostal za odhady. Investory mimo jiné znepokojují problémy v dodavatelských řetězcích. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že říjnová hodnota indexu klesne na 24 bodů.
• Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý zveřejnil pětiletý investiční plán v hodnotě 30 miliard eur zaměřený na dekarbonizaci průmyslových gigantů, podporu startupů a přesun výroby některých produktů do Francie. Země se podle něj stane lídrem v oblastech, jako je jaderná či obnovitelná energie. Informovala o tom agentura Reuters.
• Tempo růstu ekonomické aktivity v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude po pandemii i nadále jen mírné. Vyplývá to aktuálních ukazatelů organizace. OECD na jejich základě předpokládá mírné tempo růstu nad úrovní trendu v Kanadě, v eurozóně jako celku a v Británii. Hůře si povede Francie.
• Německé aerolinky Lufthansa splatily 1,5 miliardy eur ze záchranného balíku, který jim německá vláda poskytla kvůli dopadům pandemie covidu-19. Společnost na to použila peníze, které získala prodejem nových akcií. Zbývající miliardu eur státní pomoci chtějí největší evropské aerolinky splatit do konce roku. Pokud tak učiní, tichá účast německé vlády v nich skončí.
• První zelené dluhopisy, které v úterý vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informace od hlavního manažera nabídky. EU nabízí 15leté dluhopisy za 12 miliard eur, zájem však byl o dluhopisy za více než 135 miliard eur. Nabídka tak byla rekordní jak z pohledu velikosti emise, tak podle výše poptávky po zelených dluhopisech. EU tak učinila první krok k tomu, aby se stala největším emitentem dluhopisů, které budou financovat aktivity přátelské k životnímu prostředí.
• Globální ekonomika v letošním roce poroste o trochu pomaleji, než předpokládaly dosavadní prognózy. V podzimním výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Pro letošní rok počítá s růstem o 5,9 %, zatímco v letní aktualizaci předpovídal 6% tempo růstu. Za zhoršením jsou podle fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 %.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom začal využívat své zásoby, aby zvýšil dodávky zemního plynu prostřednictvím plynovodů a stabilizoval rostoucí ceny suroviny. Uvedl to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v pořadu společnosti BBC. Odmítl rovněž tvrzení, že Rusko omezuje dodávky plynu na evropský trh, který nyní zažívá prudký růst cen plynu i elektřiny.
• Německo: Index velkoobchodních cen v září meziročně vyskočil o 13,2 % (srpen: +12,3 %), meziměsíčně stoupl o 0,8 % (srpen: +0,5 %).
• Průmyslová výroba v Evropské unii i v eurozóně v srpnu ve srovnání s předchozím měsícem klesla, zatímco v červenci zaznamenala růst. Evropský statistický úřad Eurostat ve středu uvedl, že v celé EU se výroba snížila o 1,5 procenta a v zemích platících eurem o 1,6 procenta. Meziročně však byla v obou regionech o více než pět procent vyšší.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom dodává nyní do Evropy zemní plyn na maximum podle uzavřených smluv, případné zvýšení dodávek je potřeba si dohodnout s firmou. Řekl to ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva v úterý informovala, že Gazprom začal využívat své zásoby, aby zvýšil dodávky suroviny prostřednictvím plynovodů a stabilizoval rostoucí ceny suroviny.
• Hospodářské instituty sníží letošní výhled německé ekonomiky na 2,4 procenta z dříve uváděných 3,7 procenta. Na vině jsou problémy s dodávkami, které brzdí hospodářské oživení. Uvádějí to dva zdroje agentury Reuters. Novou prognózu růstu největší evropské ekonomiky mají instituty zveřejnit ve čtvrtek. Výhled na příští rok by v ní měly zvednout na 4,8 z dříve uváděných 3,9 procenta. Na rok 2023 pak budou uvádět odhad růstu 1,9 procenta, tvrdí zdroje.
• Německá automobilka Volkswagen uvažuje o zrušení až 30 000 pracovních míst, aby snížila náklady a zlepšila konkurenceschopnost v době, kdy ji ohrožují noví hráči, jako je americký výrobce elektromobilů Tesla. Uvedl to ve středu německý list Handelsblatt, který se odvolává na prezentaci generálního ředitele Herberta Diesse pro dozorčí radu. Podle zaměstnanecké rady je ale takové propouštění nepravděpodobné.
• Irská Komise pro ochranu dat (DPC) navrhuje vyměřit americké internetové společnosti Facebook pokutu až 36 milionů eur. Tento návrh je výsledkem jednoho z více než tuctu vyšetřování, která irský úřad v souvislosti s firmou Facebook zahájil, napsala agentura Reuters. Kauza je důsledkem stížnosti ohledně zpracovávání osobních dat, která se zaměřuje na to, jak má Facebook nastavené podmínky služeb.
• Zavádění kryptoměn jako zákonných platidel s sebou nese značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. Ve zprávě o finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Jde podle něj o nerozumnou zkratku a fond se obává takzvané "kryptoizace", tedy postupného zavádění zahraničních měn či kryptoměn v jednotlivých zemích.
• Zářijová německá harmonizovaná inflace dle očekávání analytiků stoupla meziročně o 4,1 % (srpen +3,4 %), meziměsíčně o 0,3 % (srpen +0,1 %).
• Britská obchodní bilance v srpnu skončila schodkem 3,7 miliardy liber po červencových -2,9 miliardy liber.
• Průmyslová výroba ve Velké Británii v srpnu meziročně stoupla o 3,7 % (červenec +4,4 %, odhad 3,1 %).
• Přední německé ekonomické instituty snížily svůj společný výhled růstu největší evropské ekonomiky na letošní rok, neboť výrobu nadále ohrožují slabé dodávky. Hrubý domácí produkt se podle institutů zvýší o 2,4 % místo původně očekávaných 3,7 %. V příštím roce naopak čekají rychlejší oživení.
• Období levných potravin, které už trvá 20 let, bude v Británii brzy minulostí. Inflace spotřebitelských cen totiž u potravin pravděpodobně dosáhne dvouciferných hodnot, varovala ve čtvrtek společnost 2 Sisters Food Group, která je největším producentem drůbežího masa na britských ostrovech. Příčinu vidí v rostoucích nákladech napříč dodavatelským řetězcem.
• Růst cen ropy a zemního plynu zvýšil hodnotu majetku v ruském státním investičním fondu na rekordní úroveň. Prezident Vladimir Putin si ale přeje schovat rezervy na horší časy. Když letos schválil 35 miliard dolarů na infrastrukturní projekty, nařídil vládě další výdaje omezit. Podle informovaných zdrojů není na cestě mnoho dobře připravených projektů.
• Akcionáři polské rafinérské společnosti Lotos ve čtvrtek schválili prodej některých aktiv, aby tak splnili podmínky stanovené Evropskou komisí pro plánované převzetí Lotosu větším domácím konkurentem PKN Orlen. Informovala o tom agentura Reuters.
• Finanční představitelé skupiny G7, která sdružuje sedm největších ekonomik světa, schválili 13 zásad veřejné politiky pro digitální měny centrálních bank (CBDC). Tyto měny by měly být založeny na transparentnosti, právu a správném řízení ekonomiky. Ve svém sdělení to ve středu uvedli ministři financí a centrální bankéři G7.

Zdroj: CNBC, ČTK, TradingEconomics, MarketWatch

Aktualita pro rok 2026