Inflace v Česku se příští rok dostane nad 7 %, řekl Král z ČNB
Inflace v Česku dál poroste a v příštím roce se zejména kvůli zdražování energií dostane nad sedm procent. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl šéf měnové sekce České národní banky (ČNB) Petr Král. Podle něj je tak jedním z cílů centrální banky i posílení koruny, což by následně mohlo pomoci při řešení vysoké inflace. Podle prognóz banky by koruna měla posílit na 24 EUR/CZK kolem roku 2023. Právě i kvůli posilování koruny ČNB postupně navyšuje úrokové sazby, jejichž zvyšování prognózy podle Krále předpokládají i dál.
Se zvyšováním sazeb může podle ČNB vzrůst i zájem o českou měnu, a to kvůli tzv. úrokovému diferenciálu, tedy rozdílu mezi korunovými a zahraničními úrokovými sazbami. Sazby na koruně budou na začátku příštího roku podle analytiků kolem 3,5 %, zatímco například na euru se drží kolem minus půl procenta. "Víme, že to vytváří velký úrokový diferenciál, a otvíráme ho záměrně, abychom i prostřednictvím posilujícího kurzu dokázali bojovat s inflací," řekl HN Král, jehož tým v ČNB vytváří podklady a ekonomické prognózy pro rozhodování bankovní rady, která k nim následně přihlíží. Podle Krále nehrozí skokové posílení koruny. "Budeme rádi, když nastane posílení v souladu s naší prognózou," podotkl. V současnosti podle něj brzdí větší posilování koruny nervozita investorů například z nových variant koronaviru.
Inflace podle Krále dál poroste na začátku roku, projeví se totiž skokový růst světových cen energií. Král odhaduje, že ty zvýší inflaci v lednu o další dva procentní body, tedy nad sedm procent. Energetická situace bude mít podle Krále vliv na inflaci zhruba rok, sníží se naopak tlaky z průmyslové sféry, která zvyšovala ceny hlavně během letoška.
Prognóza Královy sekce v ČNB předpokládá další růst sazeb, i když zřejmě ne tak výrazně jako dosud. Cílem centrální banky je těmito kroky postupně zkrotit inflaci tak, aby se do roku až roku a půl co nejvíce přiblížila ke dvěma procentům. Klíčový ovšem podle něj bude postup Evropské centrální banky.
Bankovní rada na počátku listopadu překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 %. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace. Předtím na konci září rada zvýšila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,75 procentního bodu na 1,50 %. Guvernér ČNB Jiří Rusnok nedávno v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že centrální banka už nemusí po výrazném zvýšení úrokových sazeb v září a listopadu spěchat s jejich dalším růstem.
Zdroj: ČTK
