Evropské akcie v pátek odepsaly další procento. Za uplynulý týden dokázala posílit pouze londýnská burza

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek ztratil 1,01 % na 481,16 bodu (za týden -1,05 %), německý DAX se snížil o 0,93 % na 15 883,24 bodu (za týden -0,40 %), britský FTSE 100 oslabil o 0,28 % na 7 542,95 bodu (za týden +0,77 %) a francouzský CAC 40 pozbyl 0,81 % na 7 143 bodů (za týden -1,06 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Inflace v eurozóně v letošním roce klesne z rekordního maxima a Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta. Uvedla to prezidentka ECB Christine Lagardeová.
• Akcie francouzské energetické společnosti EDF v pátek dopoledne klesly až o 25 procent. Francouzská vláda totiž podniku nařídila, aby prodával více levné jaderné energie konkurentům, čímž chce omezit růst cen elektřiny. EDF uvedla, že ji tento krok bude stát až 8,4 miliardy eur, zhoršila proto výhled na letošní rok. Akcie po poledni ztráty zmírnily a na pařížské burze odepisovaly kolem 15 procent na 8,75 eura.
• Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce zvýšil o 2,7 procenta, uvedl dnes ve své předběžné zprávě spolkový statistický úřad. Ekonomika se tak vrátila k růstu po předloňském propadu o 4,6 procenta, za kterým stály negativní hospodářské dopady pandemie covidu-19. Hospodářský růst v Německu loni mírně překonal říjnový odhad spolkové vlády, který počítal s růstem o 2,6 procenta.
• Britská ekonomika v listopadu poprvé překonala úroveň z doby před začátkem pandemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt (HDP) se v listopadu ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil o 0,9 procenta, což je více, než čekali analytici. Byl zároveň o 0,7 procenta vyšší než v únoru 2020. Existují však obavy, že po rozšíření koronavirové varianty omikron a po nových protiepidemických opatřeních vlády růst opět zpomalí.
• Americká internetová společnost Meta Platforms, která se podle své sociální sítě donedávna jmenovala Facebook, čelí v Británii hromadné žalobě. Ta požaduje odškodné minimálně 2,3 miliardy liber kvůli zneužívání dominantního postavení na trhu. Žaloba tvrdí, že firma vydělala miliardy liber kvůli nespravedlivě nastaveným podmínkám, v rámci kterých se uživatelé výměnou za přístup k její sítí museli vzdát cenných osobních údajů.
• Obchodní bilance eurozóny v listopadu skončila schodkem 1,5 miliardy eur po říjnovém přebytku 3,3 miliardy eur.
• Francouzská inflace v prosinci meziročně stoupla o 2,8 % (listopad +2,8 %, odhad +2,8 %).
• Britská obchodní bilance skončila v listopadu přebytkem 0,626 miliardy liber (říjen +0,151 miliardy liber).
• Britská průmyslová výroba v listopadu meziměsíčně stoupla o 1 % (říjen -0,5 %, odhad +0,2 %), meziročně se zvýšila o 0,1 % (říjen +0,2 %, odhad +0,5 %).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Nezaměstnanost v Česku na konci loňského roku stoupla na 3,5 %, to je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu. O práci se ucházelo 258 173 lidí, zhruba o 12 600 více než o měsíc dříve. Současně mírně ubylo volných pracovních míst, která zaměstnavatelé nabízeli 343 148. Jejich nabídka však byla dál vyšší než počet uchazečů. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, informoval v pondělí Úřad práce ČR. Analytici zveřejněný nárůst nezaměstnanosti očekávali.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval rozvíjející se ekonomiky, aby se připravily na zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. Varoval, že pokud by úroky v USA rostly nečekaně rychle, mohlo by to znepokojit finanční trhy a vést v rozvíjejících se ekonomikách k odlivu kapitálu a k oslabování měn.
• Produkce slovenského průmyslu se v listopadu po předchozím dvouměsíčním poklesu vrátila k růstu a byla také vyšší než před vypuknutím epidemie nemoci covid-19. V meziročním srovnání znovu klesla výroba v automobilovém průmyslu, který je hlavním motorem slovenské ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil slovenský statistický úřad. Také český průmysl v listopadu rostl.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v listopadu klesla proti říjnu o dvě desetiny procentního bodu na 6,5 %. Nejméně lidí bez práce bylo i nadále v České republice, kde nezaměstnanost činila 2,2 %. V pondělí to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny se nezaměstnanost proti desátému měsíci roku snížila o desetinu procentního bodu na 7,2 %.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v lednu překvapivě vzrostla, a to navzdory šíření nové koronavirové varianty omikron. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnila společnost Sentix. Index důvěry se zvýšil na 14,9 bodu z prosincových 13,5 bodu. Analytici přitom v anketě agentury Reuters v průměru předpovídali, že index klesne na 12 bodů.
• Estonský provozovatel alternativní přepravy Bolt získal od investorů 628 milionů eur. Nejnovější finance od investorů ohodnocují firmu na 7,4 miliardy eur, v předchozím, srpnovém kole financování investoři firmu ohodnotili na čtyři miliardy eur. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení firmy. Bolt získal peníze od investorů v čele se Sequoia Capital, Fidelity Management a Research Co.
• Německo v plnění klimatických cílů značně zaostává, do roku 2030 proto musí proti současnému stavu ztrojnásobit roční tempo snižování škodlivých emisí. Na tiskové konferenci to v úterý prohlásil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Řekl také, že v letošním roce koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) představí dvojici souborů k podpoře ochrany klimatu a že bez zemního plynu se Německo v přechodu k čistým energetickým zdrojům neobejde.
• Německo bude muset přijímat více migrantů, aby zabránilo zásadnímu nedostatku lidí na trhu práce, kvůli kterému by klesla produktivita v hospodářství a který by znamenal ohrožení pro úspěšnou přeměnu energetiky. V úterý to podle agentury Reuters řekl německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
• Koncern Volkswagen v Německu rozšiřuje očkování i na rodiny zaměstnanců firmy. Společnosti v zemi se tak připojují ke snaze vlády zabránit šíření varianty koronaviru omikron. Podle mluvčí automobilky začíná očkování rodinných příslušníků zaměstnanců už v úterý.
• Polský premiér Mateusz Morawiecki v úterý představil druhý balík opatření, která mají zmírnit dopady rostoucí inflace. Opatření zahrnují dočasné snížení sazeb daně z přidané hodnoty u pohonných hmot a potravin. Podle premiéra by mohla omezit inflaci až o 1,5 procentního bodu.
• Nemoc covid-19 a její hospodářské a společenské dopady nadále představují zásadní globální hrozbu. Ve své zprávě o globálních rizicích to v úterý uvedlo Světové ekonomické fórum (WEF). Poukázalo mimo jiné na rozdíly v tempu očkování proti covidu-19 mezi bohatými a chudými zeměmi.
• Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 4,1 % z loňských 5,5 %. Předpověděla to v úterý Světová banka (SB) ve zprávě o globálních hospodářských vyhlídkách. Odhad letošního růstu tak snížila z dříve předpokládaných 4,3 %. Očekávané zpomalení růstu pode banky odráží pokračující šíření koronaviru, omezování stimulačních opatření a přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích.
• Firmy v celém světě už letos vydaly dluhopisy za více než 100 miliard dolarů, což je blízko rekordu. Chtějí si tak zajistit levnější financování před očekávaným růstem úrokových sazeb ve Spojených státech i jinde ve světě, což se promítne i do globálních úrokových indexů, od kterých se odvíjí úročení mnoha smluv. Napsal to v úterý britský ekonomický list Financial Times (FT).
• Průmyslová výroba v Evropské unii se v listopadu podle sezonně přepočtených údajů zvýšila o 2,5 procenta, růst v eurozóně pak dosáhl 2,3 procenta. Ve svém odhadu to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V říjnu výroba v unii o 0,8 procenta klesla, v eurozóně pokles činil 1,3 procenta.
• Celosvětový odbyt hlavní značky VW z německého automobilového koncernu Volkswagen se v loňském roce snížil zhruba o osm procent na 4,9 milionu vozů. Na poklesu se velkou měrou podílel nedostatek čipů. Firma upozornila že odbyt elektromobilů se loni vyšplhal na nový rekord.
• Americká internetová společnost Google nabídla, že z obecných výsledků vyhledávání v Německu odstraní obsah News Showcase. Chce tak ukončit vyšetřování, které s firmou kvůli tomuto produktu vede německý antimonopolní úřad.
• Polská petrochemická skupina PKN Orlen podepsala smlouvu o dodávkách ropy od saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco. Ta koupí podíl v rafinerské součásti polské společnosti Lotos. Na tiskové konferenci to ve středu oznámil šéf PKN Orlen Daniel Obajtek. Orlen zároveň koupí 144 čerpacích stanic, které v Maďarsku provozuje skupina MOL, a 41 čerpacích stanic na Slovensku. Zaplatí za ně zhruba 229 milionů eur.
• Česká inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Loňská průměrná inflace je nejvyšší od roku 2008. Analytici podobný vývoj předpokládali. Výsledek prosincové inflace je podle očekávání zkreslen odpuštěním DPH na energie. Bez tohoto vlivu by inflace stoupla v prosinci až na zhruba osm procent. V dalších měsících již přitom odpuštění DPH na energie nebude a inflace tak může vystoupat až k deseti procentům i kvůli zdražování dalších služeb a zboží. Jednociferný výsledek inflace v lednu by tak podle některých analytiků bylo možné považovat za pozitivní zprávu. Vyplývá to ze středečního vyjádření analytiků. Podle nich by se od druhého čtvrtletí měla inflace začít snižovat.
• Ruský rubl ve čtvrtek kvůli rostoucím obavám z napětí mezi Moskvou a Západem klesl, oslabily i ruské akcie. Rubl se dostal pod zvýšený tlak poté, co náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí se dostala do slepé uličky a že není důvod v nejbližší době znovu zasedat k jednacímu stolu.
• Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v letošním roce zvýší o 3,5 procenta. Předpověděl to ve své čtvrteční zprávě Svaz německého průmyslu (BDI). Je tak o něco méně optimistický než říjnová prognóza spolkové vlády, která tempo letošního hospodářského růstu odhaduje na 4,1 procenta.
• Evropská komise (EK) zablokovala plánované spojení jihokorejských výrobců lodí Hyundai Heavy Industries a Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering. Transakce by narušila hospodářskou soutěž a vedla k růstu cen velkých plavidel pro přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG), uvedla komise ve čtvrteční tiskové zprávě. Spojením podniků by vznikl největší výrobce lodí na světě.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026