Akcie v Evropě jsou na téměř ročním minimu, v pátek odepsaly indexy 3 až 5 % a za celý týden ztratily 7 %

Napětí kolem války na Ukrajině prohloubil noční útok na Záporožskou jadernou elektrárnu na jihovýchodě země. Při útoku v areálu elektrárny vypukl požár, který byl později uhašen.

Na pátečním poklesu akciového trhu se velkou měrou podílely akcie bankovních a automobilových společností. "Nikdo si nekupuje nové auto, když ceny komodit rostou do nebes," uvedl analytik Michael Hewson ze CMC Markets. "Disponibilní příjmy spotřebitelů dostanou tvrdý úder v důsledku vyšších cen potravin a plynu," dodal.

Hlavní index německých akcií DAX odepsal 4,34 % na 13 094,54 bodu. Akcie německého automobilového koncernu Volkswagen, jehož součástí je i Škoda Auto, oslabily o zhruba 7 %. Koncern Volkswagen ve čtvrtek oznámil, že až do odvolání zastavuje výrobu aut v Rusku. Týká se to i Škody Auto.

Hlavní index akciové burzy v Paříži CAC 40 odepsal 4,97 % na 6 061,66 bodu. Francouzský výrobce pneumatik Michelin oslabil o více než 7 % po zprávě, že kvůli logistickým problémům dočasně zastaví produkci v některých svých evropských závodech. Britský index FTSE 100 uzavřel v pátek se ztrátou 3,48 % na 6 987,14 bodu.

Za celý uplynulý týden index FTSE 100 klesl o 6,71 %, DAX přišel o 10,11 % a CAC 40 se snížil o 10,23 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Americká internetová společnost Google přestala prodávat on-line reklamu v Rusku. Rozhodnutí se týká vyhledávače, platformy YouTube i externích partnerů, kteří prostřednictvím Googlu publikují obsah. Informovala o tom agentura Reuters. Po ruské invazi na Ukrajinu obdobný krok učinily společnosti Twitter či Snap. Google má nejvyšší tržby za online reklamu na světě.
• Ratingová agentura S&P Global výrazně zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska hlouběji do neinvestičního teritoria. Nové mezinárodní sankce vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu a ochranná opatření země zvýšily riziko ruského selhání při splácení dluhu, uvedla S&P. Agentura už minulý týden snížila rating Ruska do neinvestiční kategorie.
• Česká národní banka začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, v jaké se momentálně nacházíme, je plně opodstatněné, uvedla banka.
• Invaze Ruska na Ukrajinu by mohla způsobit narušení energetického trhu v rozsahu velkých ropných krizí ze 70. let 20. století. Serveru zpravodajské televize CNBC to řekl místopředseda společnosti IHS Markit Daniel Yergin.
• Rusko se bude dále rozvíjet bez ohledu na to, jak je situace těžká, prohlásil v pátek ruský prezident Vladimir Putin. Během ceremonie vztyčování vlajky na nové ruské lodi Maršal Rokossovskij, která má zajistit zásobování Kaliningradu, ruské enklávy na březích Baltu, apeloval na sousední státy, aby nestupňovaly napětí a nepřijímaly sankce, ale aby normalizovaly vztahy s Ruskem. Řekl, že Rusko nemá špatné úmysly vůči svým sousedům. Všechny ruské akce podle Putina vznikají výlučně v reakci na protiruské kroky.
• Švýcarsko rozšířilo své sankce vůči Rusku kvůli napadení Ukrajiny. Vláda v pátek rozhodla mimo jiné o zákazu transakcí s ruskou centrální bankou a zablokovala export zboží, technologií a služeb, které by mohly sloužit k rozvoji ruského zbrojního průmyslu, bezpečnosti a obrany. Informovala o tom agentura Reuters. Švýcarsko se už v pondělí navzdory tradiční neutralitě přidalo k protiruským sankcím Evropské unie, které postihují ruské banky, jednotlivce i obchod.
• Americký softwarový gigant Microsoft se rozhodl pozastavit prodej svých produktů a služeb v Rusku. Firma v pátek uvedla, že tak podobně jako mnoho dalších západních podniků reaguje na ruský vojenský útok na Ukrajinu.
• Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, znepřístupní své služby pro uživatele v Rusku a Bělorusku. Na Twitteru to uvedl šéf společnosti Brian Chesky. Poskytovatelé ubytování tak nebudou moci přijímat žádné rezervace a uživatelé v Rusku a Bělorusku si nebudou moci přes tuto platformu objednat ubytování nikde na světě. Své ruské obchody se rozhodla kvůli invazi na Ukrajinu uzavřít i značka luxusních doplňků Hermès.
• Eurozóna: Maloobchodní tržby v lednu meziročně stouply o 7,8 % (odhad: +9,1 %, prosinec: +2,1 %), meziměsíčně se zvýšily o 0,2 % (odhad: +1,3 %, prosinec: -2,7 %).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví od IHS Markit v únoru stoupl na 59,1 bodu (odhad: 56,3 bodu, leden: 56,3 bodu).
• Německo: Obchodní bilance za leden skončila přebytkem 9,4 miliardy eur (odhad: +6,1 miliardy eur, prosinec: +8,1 miliardy eur).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Americká vláda v pondělí uvedla do praxe avizované sankce proti ruské centrální bance. S okamžitou platností zakazuje Američanům veškeré transakce jak s ruskou centrální bankou, tak s ruským ministerstvem financí a s ruským státním investičním fondem. Kromě toho uvalilo sankce na Ruský fond přímých investic (RDIF). Podle ministryně Janet Yellenové tato bezprecedentní opatření směřují na finanční prostředky, které Moskva potřebuje k financování války na Ukrajině.
• Americká společnost Google potvrdila, že na Ukrajině dočasně vypnula některé nástroje aplikace Google Maps, které poskytují informace o dopravní situaci a vytíženosti různých míst v reálném čase.
• Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 20 % z dosavadních 9,5 %. Reaguje tak na riziko devalvace rublu a vyšší inflace. Banka to oznámila v pondělním sdělení. Spolu s ministerstvem financí také nařídila firmám zaměřeným na vývoz, aby vzhledem k propadu kurzu rublu na nové minimum prodaly 80 % svých příjmů v cizích měnách.
• Sberbank Europe, což je evropská divize ruské Sberbank, je podle evropských regulačních orgánů v úpadku anebo jí úpadek hrozí. Oznámila to v pondělí Evropská centrální banka, podle které se divizi Sberbank zhoršila likvidita kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Sberbank Europe sídlí v Rakousku a tamní úřad pro finanční trhy na ni uvalil moratorium.
• Po britském energetickém kolosu BP z Ruska odchází i norský Equinor. Firma v pondělí oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu přestane v Rusku investovat a stáhne se z tamních společných podniků. Veškerou spolupráci s ruským výrobcem nákladních vozů Kamaz přerušila automobilka Daimler Truck, informuje list Handelsblatt. Dodávky aut ruským prodejcům zastavil Volkswagen, výrobu i prodej zastavila v Rusku švédská skupina Volvo a zastavení výroby tam hrozí továrně české skupiny Brano Group. Americké firmy United Parcel Service (UPS) a FedEx zastavují doručování zásilek do Ruska a na Ukrajinu.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom dodává plyn do Evropy přes Ukrajinu i nadále v souladu s požadavky zákazníků. S odkazem na sdělení firmy o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Přes Ukrajinu proudí plyn i do České republiky.
• Ruská akciová burza v pondělí neotevřela. Neobchodovalo se ani na trhu s finančními deriváty. Ruská měnová autorita se tak rozhodla, aby zabránila dalším škodám po zavedení tvrdých západních sankcí, které přivodily kolaps rublu a ochromily ruskou ekonomiku. Kreml následně oznámil, že chystá odvetná opatření za to, že sankce ochromily v Rusku leteckou dopravu.
• Společnost Binance, která provozuje největší kryptoměnovou burzu na světě, neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku, jak ji o to dříve požádala Ukrajina. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters, která se odvolává na zástupce společnosti. Ukrajinská vláda po výzvě na Twitteru k pondělí vybrala kryptoměny v hodnotě 13 milionů dolarů, uvádí společnost Elliptic, která se zabývá analýzou blockchainu.
• Rusko dočasně zakáže zahraničním investorům prodávat ruská aktiva, aby se ujistilo, že se rozhodují uvážlivě, nikoliv pod politickým tlakem. Na úterním zasedání ruské vlády to řekl premiér Michail Mišustin. Vláda také využije svého rozsáhlého státního investičního fondu, ze kterého vezme až jeden bilion rublů (přes 223 miliard Kč) na nákup akcií ruských společností.
• Ukrajinská vláda plánuje od úterý začít prodávat dluhopisy, kterými bude platit své ozbrojené síly bránící zemi před ruskou invazí. Oznámení přichází po silném propadu cen stávajících ukrajinských státních dluhopisů, uvedl ve své zprávě server BBC. Cena jednoho dluhopisu se splatností jeden rok bude 1000 ukrajinských hřiven (750 Kč), úroková sazba bude stanovena v aukci.
• Dánský námořní dopravce A.P. Møller-Mærsk pozastaví v obou směrech kontejnerovou dopravu do Ruska. Je to reakce na sankce, které Západ uvalil na Moskvu kvůli invazi na Ukrajinu. 
• Nejznámější kryptoměna bitcoin od začátku ruské invaze na Ukrajinu zpevnila asi o 13 procent. Přispívají k tomu Rusové i Ukrajinci, kteří své peníze vkládají do anonymních a decentralizovaných kryptoměn, uvedla v úterý agentura Reuters. Denní objemy obchodů s bitcoiny nakupovanými za rubly od minulého čtvrtka vzrostly proti předchozímu dni o 259 procent na 1,3 miliardy rublů (přes 291 milionů Kč).
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu po lednovém zpomalení na 4,9 procenta v únoru zrychlilo a míra inflace vystoupila na 5,1 procenta. V úterním rychlém odhadu to oznámil německý statistický úřad Destatis. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,9 procenta.
• Itálie plánuje do roku 2030 vyčlenit více než čtyři miliardy eur (téměř 102 miliard Kč) na podporu domácí výroby čipů a inovativních technologií. Snaží se také do země přilákat americkou firmu Intel. Informovala o tom v úterý agentura Reuters, která se odvolává na návrh dekretu, k němuž získala přístup.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom snížil v lednu a únoru vývoz plynu do zemí mimo bývalý Sovětský svaz o 32,6 procenta na 23,2 miliardy metrů krychlových. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. V pondělí Gazprom ujistil, že dodává plyn do Evropy přes Ukrajinu i nadále v souladu s požadavky svých zákazníků. Přes Ukrajinu proudí plyn i do Česka.
• Francouzská energetická skupina TotalEnergies už nebude poskytovat kapitál na nové projekty v Rusku. Firma v úterý odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, ale z Ruska - bohatého na suroviny - na rozdíl od konkurenčních britských firem BP a Shell neodejde. Změnu strategie s ohledem na invazi oznámil také německý finanční ústav Commerzbank, informovala agentura Reuters.
• Sankce, které na Rusko uvalily západní státy v odvetě za invazi na Ukrajinu, povedou ke kolapsu ruské ekonomiky. Stanici France Info to v úterý řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dodal, že Západ je připraven sankce ještě zpřísnit a povede proti Moskvě ekonomickou válku. Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v reakci na slova francouzského ministra varoval, že ekonomické války se v historii lidstva často změnily ve války skutečné.
• Celosvětový objem dividend vyplacených akcionářům v loňském roce vzrostl o téměř 17 procent na rekordních 1,47 bilionu dolarů. Uvedla to britská investiční společnost Janus Henderson. Předpověděla rovněž, že v letošním roce se objem dividend opět zvýší, a to na 1,52 bilionu dolarů. Tempo jeho růstu by tak nicméně mělo zpomalit na zhruba tři procenta.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v únoru zlepšovaly, nicméně index nákupních manažerů (PMI) klesl na čtyřměsíční minimum 56,5 bodu z lednových 59 bodů. Informovala o tom v úterý společnost IHS Markit. K zlepšování situace přispěl nárůst výroby i nových zakázek. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
• Česká ekonomika loni vzrostla meziročně o 3,3 procenta, potvrdil v úterý zveřejněný zpřesněný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ). O rok dříve hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatného Česka. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziroční růst HDP zrychlil na 3,6 procenta z revidovaných 3,5 procenta ve třetím kvartále. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,9 procenta. Data o vývoji ekonomiky v loňském roce lze vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu v druhé půlce roku 2021 považovat za úspěch. Zároveň letos nelze kvůli konfliktu na Ukrajině čekat výraznější zrychlení růstu ekonomiky, spíše to zatím vypadá na pomalejší růst než loni. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k úterním výsledkům, které zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco před válkou na Ukrajině počítali ekonomové letos s růstem ekonomiky i přes čtyři procenta, nyní již někteří počítají s růstem pod třemi procenty.
• Ruská Sberbank odchází z Evropy. Největší ruská banka to ve středu odůvodnila velkým odlivem hotovosti z dceřiných firem a ohrožením bezpečnosti zaměstnanců a majetku. Ruskou invazi na Ukrajinu ve vyjádření nezmínila. Banka, která má později během dne zveřejnit finanční výsledky za rok 2021, uvedla, že již není schopna zajistit likviditu evropských dceřiných společností, ale úroveň jejího kapitálu a kvalita aktiv jsou dostatečné k tomu, aby mohla vyplatit peníze všem vkladatelům.
• Německá společnost Tree Energy Solutions (TES) vybuduje v německém přístavním městě Wilhelmshaven v Severním moři terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Napsal to ve středu list Handelsblatt, podle nějž mají investice do terminálu do roku 2045 činit zhruba 25 miliard eur (637,3 miliardy Kč), do provozu pak má být zařízení uvedeno za tři roky. Firmu TES zaštiťuje belgická společnost AtlasInvest.
• Míra inflace v zemích eurozóny v únoru vystoupila na 5,8 procenta, což je další rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. Stejně jako v předchozích měsících se zvyšovaly hlavně ceny energií a potravin. V lednu inflace činila 5,1 procenta. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v únoru proti lednu klesla o 0,1 procentního bodu na 5,3 procenta, v meziročním srovnání je pak o jeden procentní bod nižší. Podle sezonně očištěných údajů klesla v únoru nezaměstnanost z 5,1 na pět procent. "Trh práce se až do února vyvíjel vzestupným trendem. V aktuálních ukazatelích se ale zatím neprojevuje válka na Ukrajině," řekl šéf spolkového úřadu práce Detlef Scheele.
• Ruský rubl při středečním obchodování v Moskvě klesl na rekordní minimum, dolar se tam prodával zhruba za 110 rublů. Akciový trh v Moskvě zůstává třetí den za sebou zavřený, finanční systém je pod tlakem západních sankcí uvalených na Moskvu za její invazi na Ukrajinu. Ruská centrální banka navíc zakázala vyplatit kupony zahraničním investorům, kteří drží státní dluhopisy v rublech.
• Automobilová skupina Stellantis hodlá v Evropě od roku 2030 prodávat pouze elektromobily. Firma to uvedla v prezentaci svého strategického plánu. Dodala, že podíl elektromobilů na jejím celkovém prodeji ve Spojených státech by se měl do roku 2030 vyšplhat na 50 procent.
• Ruský výrobce oceli Severstal pozastavil vývoz do Evropské unie. Zpráva přichází poté, co se hlavní akcionář podniku Alexej Mordašov podobně jako řada dalších ruských oligarchů stal terčem unijních sankcí zavedených v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Severstal loni vyrobil 11,6 milionu tun oceli. Do Evropy obvykle vyváží zhruba tři miliony tun oceli ročně, napsala agentura Reuters.
• Ruský ropný gigant Lukoil ve čtvrtek vyzval k rychlému ukončení války na Ukrajině. Stal se tak prvním velkým ruským podnikem, který se proti ruské invazi na Ukrajinu postavil, napsala agentura AFP.
• Londýnská akciová burza (LSE) ve čtvrtek pozastavila obchodování s akciemi téměř tří desítek ruských podniků, včetně největší ruské banky Sberbank a energetických gigantů Rosněfť a Gazprom. Zároveň uvedla, že uplatňování sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu bude mít na její aktivity pouze omezený dopad.
• Sankce uvalené na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu a související růst cen energie zpomalí oživení německé ekonomiky. Uvedl to ve čtvrtek německý ministr hospodářství Robert Habeck. Dodal, že Německo nyní pracuje na snižování závislosti na ruském plynu, postavil se však proti zákazu dodávek energie z Ruska. Zároveň slíbil podporu podnikům, které se potýkají s negativními dopady ukrajinské krize. Vyzval rovněž k okamžitému zmrazení majetku ruských oligarchů.
• Ratingové agentury Fitch a Moody's snížily hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o šest stupňů, do neinvestiční kategorie. Západní sankce podle prohlášení společností zpochybňují schopnost Ruska splácet dluh a oslabují ekonomiku.
• Ruská centrální banka a ruský státní investiční fond mohou mít v držení čínské dluhopisy až za 140 miliard USD. Na čínském dluhu ve vlastnictví zahraničních věřitelů tak mohou mít až čtvrtinový podíl, vypočítali analytici australské finanční společnosti ANZ Research. To může poskytnout Rusku ochranu před západními sankcemi uvalenými na Moskvu za její invazi na Ukrajinu.
• Německý automobilový koncern Volkswagen až do odvolání zastavuje výrobu aut v Rusku. Firma, která je největším výrobcem aut v Evropě, to zdůvodnila invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Opatření se týká i dalších obchodních aktivit, zastaven až do odvolání je tak i vývoz aut ze skupiny Volkswagen do Ruska. K podobnému kroku v minulých dnech sáhly i některé další globální automobilky.
• Japonsko rozšíří sankce proti Rusku přijaté kvůli invazi na Ukrajinu a zahrne do nich další čtyři ruské banky a dvě desítky jednotlivců. Podle agentury Kjódó o tom ve čtvrtek informoval premiér Fumio Kišida. Přísnější sankce Tokio zavede i vůči Bělorusku, zmrazí například majetek ministra obrany Viktara Chrenina.
• Rusko už nyní kvůli napadení Ukrajiny čelí bezprecedentním sankcím Západu, které mají za cíl přiškrtit jeho ekonomiku a potrestat osoby blízké prezidentovi Vladimiru Putinovi. Experti nicméně vidí prostor pro další stupňování postihů a očekávají, že k němu dojde, napsala zpravodajská společnost BBC. Mimo jiné podle ní narůstá tlak na omezení nákupu nerostných surovin, takový postup by ale mohl kromě růstu ceny energií přinést i drastickou reakci Moskvy.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v lednu podle sezonně přepočtených údajů klesla na 6,2 procenta, zatímco v prosinci po zpřesnění dat činila 6,3 procenta. Nejnižší zůstává v České republice, kde byla v lednu na 2,2 procenta. 
• Americký výrobce elektromobilů Tesla získal od ministerstva životního prostředí spolkové země Braniborsko povolení zprovoznit v Německu svůj první závod na výrobu automobilů. Tesle se tak podařilo dokončit schvalovací řízení, což ale neznamená, že automobilka může okamžitě zahájit výrobu. Ta by ale patrně i tak mohla začít už brzy. Bez uvedení zdroje o tom informoval německý list Handelsblatt. V pátek se podle něj bude na toto téma konat tisková konference předsedy braniborské vlády Dietmara Woidkeho.
• Míra inflace v Turecku v únoru vystoupila na 54,4 procenta a je nejvýše od března 2002. Tamní ceny rostou už devátým měsícem, výsledek za únor překonal i odhady analytiků. Nejvíce se zvyšovaly ceny za dopravu.
• Ceny pohonných hmot stoupají v celé Evropě prakticky stejným tempem jako v Česku. Některé země stanovily maximální ceny pohonných hmot či snížily daně. Ze zemí visegrádské čtyřky mají díky tomuto kroku nízké ceny například v Polsku a Maďarsku. Řidičům z Česka se vyplatí tankovat především v Polsku, kde mohou ušetřit více než sedm korun za litr, což je 350 Kč u padesátilitrové nádrže. ČTK to ve čtvrtek řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
• Ruská invaze na Ukrajinu by mohla snížit celosvětový HDP o půl procenta až procento a zároveň zvýšit inflaci. Politická podpora západu Ukrajině ale může dopady konfliktu utlumit. Vyplývá to odhadu globální investiční společnosti Invesco.
• Eurozóna: Index výrobních cen v lednu meziročně vyskočil o 30,6 % (odhad: +27 %, prosinec: +26,3 %), meziměsíčně se zvýšil o 5,2 % (odhad: +2,3 %, prosinec: +3 %).
• Kompozitní index nákupních manažerů v eurozóně v únoru podle finálních dat společnosti IHS Markit stoupl na 55,5 bodu z 52,3 bodu v lednu. PMI ve službách podle finálních dat stoupl rovněž na 55,5 bodu z 51,1 bodu v lednu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem expanze aktivity a pásmem její kontrakce.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Rakouské bankovní skupině Erste loni vzrostl zisk ze 783,1 milionu eur na 1,92 miliardy eur. Erste těžila z dobrých provozních výsledků i z nižších nákladů na rizika. Výrazný nárůst zisku zaznamenala také dceřiná Česká spořitelna. Erste rovněž navrhla zvýšit dividendu za loňský rok na 1,6 eura na akcii z 1,5 eura na akcii v roce 2020, její výplatu navrhne na květnové valné hromadě.
• Ruská ropná společnost Lukoil loni zvýšila čistý zisk na 773,4 miliardy rublů (zhruba 160 miliard Kč) z 15,2 miliardy rublů v předchozím roce. Za prudkým nárůstem zisku stály vyšší ceny ropy a plynu i vyšší objem produkce podniku.
• Společnost Deutsche Lufthansa, která je vlajkovým leteckým přepravcem v Německu, loni hospodařila s provozní ztrátou 2,3 miliardy eur. Je to citelné zlepšení ve srovnání s provozní ztrátou 5,5 miliardy eur o rok dříve, kdy firma podobně jako mnoho dalších aerolinek pociťovala nejtvrdší dopady pandemie a souvisejících omezení. Kvůli válce na Ukrajině ale odmítla poskytnout výhled na letošní rok.

Zdroj: CNBC, ČTK

Aktualita pro rok 2026