Evropské akcie ve středu oslabily, pařížská burza přišla o necelé procento, ztráta londýnského trhu se vešla do desetiny procenta

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,57 % na 440,37 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,08 % na 7 593 bodů, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,76 % na 14 445,99 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,80 % na 6 448,63 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zlevnily akcie společností Wizz Air Holdings (-9,46 %), A.P. Møller-Mærsk (-8,00 %) nebo Royal Mail (-5,17 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Aveva Group (+10,67 %) či Industria de Diseno Textil (+6,35 %).

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Nezaměstnanost v Česku klesla v květnu o další desetinu procentního bodu na 3,2 %. V evidenci úřadů práce bylo na konci měsíce 235 468 uchazečů o zaměstnání, o 8 190 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se snížil proti předchozímu měsíci o zhruba 7 000, zaměstnavatelé jich nabízeli 337 331. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. Výsledek se shoduje s odhady analytiků. Loni v květnu byla nezaměstnanost v Česku 3,9 %.
• Výkonná rada Světové banky schválila další finanční pomoc Ukrajině, tentokrát 1,49 miliardy dolarů. Peníze jsou určeny na vyplácení mezd vládním a sociálním pracovníkům. S odvoláním na oznámení banky o tom v úterý informovala agentura Reuters. Celkem banka Ukrajině přislíbila pomoc v objemu čtyř miliard dolarů.
• Míra inflace v Maďarsku v květnu vystoupila na 10,7 % z dubnové hodnoty 9,5 %. V předběžné zprávě to ve středu oznámil maďarský statistický úřad. Nejvíce se zvyšovaly ceny potravin, dražší je ale i zboží dlouhodobé spotřeby. Růst mírně překonal odhady analytiků. Jen za květen se ceny v průměru zvýšily o 1,7 %.
• Evropské firmy obchodovatelné na burze by měly mít od roku 2026 ve svém vedení alespoň 40 % žen. V kombinaci s výkonnými pozicemi by pak tato kvóta měla činit 33 %. Shodli se na tom v úterý večer zástupci členských zemí a Evropského parlamentu.
• Ekonomika Evropské unie i zemí eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla více, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt celé unie vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 %, uvedl ve středeční zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. V předběžné zprávě zveřejněné před měsícem uváděl růst o 0,4 %.
• Válka na Ukrajině výrazně zhoršila výhled ekonomického růstu, světová ekonomika by se ale i tak měla vyhnout stagflaci. Uvedla to ve středeční zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Současně snížila výhled globálního růstu na letošní rok na 3 % z prosincového odhadu 4,5 %. V případě České republiky OECD zhoršila výhled letošního růstu na 1,82 % z 2,96 %. V příštím roce tempo globálního růstu podle OECD dále klesne a dosáhne na 2,8 %. Původně očekávala zpomalení na 3,2 %.
• Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že příští zima bude kvůli ruské agresi vůbec nejtěžší za všechna léta od dosažení nezávislosti země po rozpadu Sovětského svazu. Současně nařídil vládě a místním úřadům, aby se postaraly o to, že dodávky plynu, elektřiny, tepla a teplé vody pro obyvatelstvo v zimě nezdraží, napsal ve středu list Ukrajinska pravda.
• Tribunál Evropské unie ve středu zamítl stížnost Británie, které Evropská komise nařídila vybrat dlužné daně od skupiny nadnárodních společností. Soud potvrdil rozhodnutí unijní exekutivy, podle něhož britské úřady ještě před vystoupením země z evropského bloku poskytovaly firmám včetně Londýnské akciové burzy či mediální společnosti ITV neoprávněnou konkurenční výhodu. Británie i dotčené společnosti se mohou proti rozhodnutí odvolat.
• Evropský parlament ve středu nedokázal nalézt shodu na zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí. Nebývale rozdělení europoslanci kvůli tomu odložili hlasování o dalších souvisejících normách, mezi něž patří například zavedení takzvaného uhlíkového cla nebo vytvoření sociálně klimatického fondu.
• Ruský výrobce automobilu Lada ve středu po několikaměsíční pauze obnovil výrobu. Sortiment i pracovní doba budou kvůli západním sankcím omezené. Společnost AvtoVAZ to uvedla ve středečním sdělení.
• Polská centrální banka ve středu zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 6 %. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na vysokou inflaci. Podle agentury Bloomberg je rozsah zvýšení základní sazby v souladu s očekáváním analytiků.
• Meziroční míra inflace v Rusku v květnu klesla na 17,10 % z dvacetiletého maxima 17,83 % v dubnu. Vyplývá to ze středečních údajů ruského statistického úřadu. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní i další země.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od banky Halifax za tři měsíce do konce května meziročně vyskočil o 10,5 % (odhad: +10,1 %, předchozí období: +10,8 %).
• Německo: Průmyslová výroba v dubnu meziročně klesla o 2,2 % (březen: -3,1 %), meziměsíčně se zvýšila o 0,7 % (odhad: +1 %, březen: -3,7 %).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v květnu klesl na 56,4 bodu (odhad: 56,6 bodu, duben: 58,2 bodu).

Výsledková sezóna

• Čistý zisk španělské firmy Inditex, majitele obchodů s oděvy Zara, se v prvním finančním čtvrtletí zvýšil o 80 % na 760 milionů eur. Hospodaření podpořil růst tržeb, neboť spotřebitelé se po pandemii snaží doplnit si šatník, uvedla ve středu firma. Zisk se vrátil na úroveň z doby před pandemií a výsledky jsou v souladu s očekáváním analytiků.
• Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air prohloubila v uplynulém finančním roce ztrátu na 642,5 milionu eur z 576 milionů eur v předchozím roce. Důvodem byly rostoucí náklady na pohonné hmoty, oznámila ve středu firma. Tržby za rok do konce března ale o 125 % vzrostly a dostaly se na 1,66 miliardy eur. Počet přepravených cestujících se zvýšil o 166 % na 27,1 milionu. Obsazenost letadel pak vzrostla o 14,1 procentního bodu na 78,1 %. Náklady na pohonné hmoty firmě vzrostly o 157 % na 653,3 milionu eur.

Zdroj: CNBC