Evropské akcie v pátek udržely nulu, za týden oslabily o pět procent

Celoevropský index STOXX Europe 600 přidal v pátek 0,09 % na 403,25 bodu (za týden -4,60 %), německý DAX posílil o 0,67 % na 13 126,26 bodu (za týden -4,62 %), britský FTSE 100 klesl o 0,41 % na 7 016,25 bodu (za týden -4,12 %) a francouzský CAC 40 oslabil o 0,06 % na 5 882,65 bodu (za týden -4,92 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 %. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 %.
• Státy Evropské unie se ani v pátek neshodly na pravidlech celosvětového zdanění velkých firem, o které řada evropských zemí usiluje už více než pět let. Zatímco v minulých případech se proti stavělo Polsko, nyní na jednání ministrů financí v Lucemburku zablokovalo dohodu Maďarsko. Předsednické Francii tak nevyšla snaha dosáhnout dohody během svého půlročního působení v čele bloku a od července bude dojednání kompromisu na českém předsednictví.
• Britská ekonomika se v příštích dvou letech pravděpodobně dostane do recese, a to v důsledku zpřísňování měnové politiky v Británii i v zahraničí. Předpověděli to v pátek analytici finančního ústavu JPMorgan Chase. Centrální banky po celém světě v poslední době zpřísňují měnovou politiku v reakci na růst inflace, ke kterému přispívá mimo jiné válka na Ukrajině.
• Ruská divize americké internetové společnosti Google ve čtvrtek vyhlásila bankrot. Uvedla to v pátek agentura Interfax, která se odvolává na soudní záznamy. Divize tento krok následně potvrdila. O záměru vyhlásit bankrot informovala už v květnu s tím, že ruské úřady jí obstavily bankovní účet, čímž jí znemožnily provádět veškeré platby.
• Ruská strana oznámila slovenským plynárnám SPP krácení dodávek zemního plynu o polovinu, řekl na konferenci ITAPA 2022 generální ředitel SPP Richard Prokypčák. Zmínil riziko možného úplného zastavení dodávek plynu z Ruska na Slovensko, dosavadní vývoj ale podle něj fungování podniku neohrožuje. Nižší dodávky ruského plynu proti plánu SPP už tento týden zaznamenaly, nebyly ovšem tak výrazné.
• Ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku, tedy do doby, než proti Rusko začaly západní státy zavádět sankce za jeho útok na Ukrajinu. Uvedl to v pátek šéf největší ruské banky Sberbank German Gref, který byl v minulosti ruským ministrem hospodářství.
• Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a stažení vojsk ze sousední země.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Konfederace britského průmyslu (CBI) v pondělí snížila odhad růstu britské ekonomiky na letošní i příští rok. Poukázala hlavně na negativní důsledky vysoké inflace, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích. Zároveň varovala, že Británie by velmi snadno mohla sklouznout do hospodářské recese. V dubnu se hrubý domácí produkt Británie podle pondělní zprávy statistického úřadu meziměsíčně snížil o 0,3 %.
• Největší rakouská banka Erste Group by ve středu mohla jmenovat svým novým šéfem Willibalda Cernka. Informovaly o tom rakouské deníky Der Standard a Kurier. Pětašedesátiletý Cernko je nyní členem představenstva rakouské divize Erste Bank a v minulosti stál v čele konkurenční společnosti Bank Austria.
• Německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck chce výrazně zpřísnit protikartelový zákon, aby zabránil petrochemickému průmyslu ve zneužívání dočasného snížení daně z pohonných hmot. Vláda tuto daň od června na tři měsíce snížila, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny benzinu a nafty. Nehledě na takzvanou tankovací slevu, jak se opatření v Německu říká, se ale ceny na čerpacích stanicích takřka vrátily na květnovou úroveň. Liberální ministr financí Christian Lindner snížení daně hájí jako správný krok, Habeckův návrh ale podporuje.
• Polská státní společnost Gaz-System, která zajišťuje provoz plynovodní sítě, v červenci nabídne v aukci kapacitu k přepravě zemního plynu novým propojovacím potrubím s Dánskem, Slovenskem a Litvou. Firma v pondělí podle agentury Reuters oznámila, že aukce rezervací roční kapacity se bude konat 4. července na platformě GSA, zatímco kapacitu v již existujícím potrubí s Německem firma nabídne na rezervační platformě RBP.
• Palubní personál irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair ve Španělsku hodlá koncem června a začátkem července šest dnů stávkovat. Oznámil to v pondělí odborový svaz USO. Důvodem plánovaného protestu je podle něj nespokojenost s pracovními podmínkami a se mzdami. Svaz uvedl, že stávky se budou konat 24. až 26. června a 30. června až 2. července.
• Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyzval k posílení spolupráce obranného průmyslu v EU. Ve strategických otázkách mají být podniknuta opatření ve prospěch evropských firem, vyzval mimo jiné šéf Elysejského paláce na akci věnované obrannému průmyslu.
• Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz se dohodla s kanadskou společnosti Symbio Infrastructure na nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG) a zeleného kapalného vodíku (LH2). Firmy to v pondělí uvedly ve společném oznámení. Dodávky mají začít v roce 2027.
• Evropská komise schválila finské vládě program podpory 500 milionů eur pro společnosti, na které má dopad ruská invaze na Ukrajinu. Pomoc byla schválena podle dočasného krizového rámce státní podpory, který EK přijala koncem března, uvádí se v pondělním prohlášení.
• Používání eura ve světě zůstalo v loňském roce stabilní a jednotná evropská měna se udržela na druhém místě za americkým dolarem. Vyplývá to ze studie Evropské centrální banky. Na jedné straně se mírně zvýšil podíl eura na světových devizových rezervách a také na emisích mezinárodních dluhopisů, nesplacených mezinárodních úvěrech a nesplacených mezinárodních vkladech, na druhé straně se snížil podíl eura na devizovém vypořádání.
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v květnu zvýšilo na 7,9 %, což je maximum od první ropné krize na přelomu let 1973 a 1974. Ve finální zprávě to v úterý oznámil německý statistický úřad Destatis. Motorem inflačního růstu je podle statistiků především růst cen energií, což souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu.
• Míra nezaměstnanosti v Británii se v tříměsíčním období do konce dubna zvýšila na 3,8 % z 3,7 % v období tří měsíců do konce března. Nárůst tak zaznamenala poprvé od konce roku 2020, oznámil v úterý britský statistický úřad. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpovídali, že míra nezaměstnanosti se naopak sníží a dostane se na 3,6 %.
• Francouzský palubní personál irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair v neděli a v pondělí stávkoval za zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Zrušeno muselo být kvůli tomu více než 40 letů, řekl v úterý agentuře Reuters Damien Mourgues z odborové organizace SNPNC-FO. Další protesty nevyloučil. Portugalský palubní personál se ke stejnému kroku chystá.
• Rakouská vláda v úterý představila soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace. Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Kabinet uvedl, že tato opatření v letošním roce přijdou zhruba na šest miliard eur.
• Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM si prodejem dalších akcií zajistila zhruba 2,26 miliardy eur. Peníze využije hlavně na splacení další části státní pomoci, kterou dostala za pandemie. Firma o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Vlády Francie a Nizozemska si zachovají stejný vlastnický podíl, naopak podíl čínské letecké společnosti China Eastern se sníží.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v červnu druhý měsíc za sebou zvýšila. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil hospodářský institut ZEW. Index ekonomické nálady v červnu vystoupil na -28 bodů z -34,3 bodu v předchozím měsíci. Před invazí ruských vojsk na Ukrajinu byl ale ukazatel vysoko v kladných číslech.
• Maloobchodní tržby v Rusku by v letošním roce mohly klesnout až o 9 %. Předpověděl to v úterý ruský svaz maloobchodních společností. Ruský maloobchodní sektor se nyní potýká s negativními důsledky sankcí, které vůči Rusku za jeho útok na Ukrajinu zavádějí západní země.
• Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 % na 100 milionů krychlových metrů denně. Oznámila to v úterý ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, jde o hlavní trasu pro export ruského plynu do Evropské unie. Cena plynu se po zprávě začala výrazněji zvyšovat.
• Příjmy ukrajinského rozpočtu pokrývají po ruské invazi méně než polovinu výdajů. Pokud nepřijde další zahraniční finanční pomoc, Kyjev bude muset výrazně snížit rozpočtové výdaje. V rozhovoru s místní televizí to podle Reuters v úterý uvedl předseda výboru ukrajinského parlamentu pro finance, daně a cla Danylo Hetmancev.
• Německo: Běžný účet v dubnu skončil přebytkem 7,4 miliardy eur (odhad: +19,3 miliardy eur, březen: +18,7 miliardy eur).
• Německo: Index velkoobchodních cen v květnu meziročně vyskočil o 22,9 % (odhad: +24,1 %, duben: +23,8 %), meziměsíčně stoupl o procento (odhad: +3,4 %, duben: +2,1 %).
• Evropská centrální banka urychlí práce na mechanismu, který pomůže zmírnit rozdíly mezi výnosy státních dluhopisů v eurozóně. ECB to uvedla po středečním mimořádném zasedání rady guvernérů, které neplánovaně svolala, aby projednala zejména výprodej na trzích dluhopisů z poslední doby. Finančně slabé a silně zadlužené země na jižním křídle eurozóny totiž čelí citelnému růstu nákladů na obsluhu státního dluhu.
• Dopady ruské invaze na Ukrajinu s výrazným zvyšováním cen energií nadále dusí hospodářské zotavení Německa, jehož hrubý domácí produkt kvůli tomu letos vzroste jen o 2,5 %. Ve středu to v ekonomickém výhledu uvedl německý institut Ifo, který ještě v březnu počítal s růstem HDP o 3,1 % a v prosinci o 3,7 %. Ifo nicméně očekává, že v příštím roce se výkon hospodářství zvýší o 3,7 %. Inflaci letos Ifo čeká na 6,8 %, v roce příštím na 3,3 %.
• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie po březnovém poklesu o procento v dubnu podle sezónně přepočtených údajů proti předchozímu měsíci o 0,3 % vzrostla. Ve svém odhadu to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice výroba o 0,9 % klesla, o měsíc dříve se ale zvýšila.
• Výpadek terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), který v Texasu provozuje americká společnost Freeport LNG, po požáru potrvá mnohem déle, než se předpokládalo. Firma nyní očekává, že mimo provoz bude alespoň do září a že činnost plně obnoví až na konci letošního roku. Z terminálu směřuje LNG do Evropské unie, kde se cena plynu po sdělení firmy začala zvyšovat.
• Objem zemního plynu přepravovaného z Ruska do Itálie ve středu klesl proti úterý asi o 15 %, uvedla italská energetická společnost Eni. Ruský státní koncern Gazprom, který vývoz plynu z Ruska zajišťuje, svého italského partnera o snížení objemu informoval, důvody ale nesdělil. Evropská unie se mezitím předběžně dohodla na odběru plynu z Izraele a Egypta.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom znovu sníží maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů metrů krychlových denně. Opatření bude platit od čtvrtečního rána, firma ho opět zdůvodnila prodlevami při opravě zařízení. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro export ruského plynu do Evropské unie a loni se na celkovém ruském vývozu plynu do EU podílel více než třetinou.
• Omezení dodávek ruského plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1, o kterém v úterý informovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom, je politickým rozhodnutím a nelze ho ospravedlnit technickými důvody. Řekl to ve středu německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Gazprom v úterý oznámil, že dodávky se snížily zhruba o 40 %.
• Až osm milionů britských nízkopříjmových domácností obdrží od vlády finanční podporu v celkovém objemu 650 liber. Účelem projektu je podle středeční tiskové zprávy britského ministerstva práce ulevit lidem od vysokých životních nákladů.
• Eurozóna: Obchodní bilance v dubnu skončila deficitem 32,4 miliardy eur (odhad: -22,8 miliardy eur, březen: -16,1 miliardy eur).
• Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur za megawatthodinu. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov ve čtvrtek podle agentury RIA Novosti řekl, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1. Ten je přitom hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.
• Britská centrální banka ve čtvrtek v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 %, zejména kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům. O čtvrt procentního bodu sazbu zvýšila už letos v únoru, březnu a květnu a o 15 bazických bodů také loni v prosinci, čímž se Británie z velkých vyspělých zemí stala první, která od začátku pandemie úroky zvedla. Základní úroková sazba je nyní na nejvyšší úrovni od ledna 2009.
• Švýcarská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu na minus 0,25 procenta z dosavadních minus 0,75 procenta. Reaguje tak na rostoucí inflační tlaky. Ke zvýšení sazby přikročila poprvé za 15 let, uvedla agentura Reuters.
• Americký řetězec rychlého občerstvení McDonald's ve Francii zaplatí pokutu 1,25 miliardy eur, aby se vyhnul trestnímu stíhání za daňové úniky v letech 2009 až 2020. Vyplývá to z dohody, kterou ve čtvrtek zveřejnil soud v Paříži. Částka se skládá ze sankce a z doplacených daní, informovala agentura AFP.
• Elektrické a hybridní modely by se měly do roku 2030 ve společnosti Ferrari na celkovém prodeji aut podílet z 80 procent. Italská automobilka uvedla, že do roku 2026 plánuje investovat 4,4 miliardy eur, převážně do vývoje nových produktů. Italský výrobce luxusních sportovních vozů ve čtvrtek investorům představil svůj nový strategický plán.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom zvýšil za pět měsíců letošního roku dodávky plynu do Číny o 67 procent. Řekl to ve čtvrtek na ekonomickém fóru v Petrohradu generální ředitel Gazpromu Alexej Miller. Ve svém projevu také obhajoval rozhodnutí firmy, která po uvalení západních sankcí na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu snižuje své dodávky do Evropy.
• Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci prodloužila do 1. října platnost stropu na některé základní ceny potravin a pohonných hmot. Strop na úrokové sazby hypoték zůstane v platnosti až do konce roku. Na svém facebookovém profilu o tom bez bližších podrobností ve čtvrtek informoval maďarský premiér Viktor Orbán.
• Zásobování Německa plynem ohroženo není, může se ale prodražit. V reakci na klesající dodávky ruského plynu produktovodem Nord Stream 1 o tom veřejnost ujistil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Ministerstvo ve čtvrtek uvedlo, že i přes nynější problémy se daří plnit plynové zásobníky na nadcházející zimu. Země se zároveň připravuje na nejhorší varianty a podle Habecka by pomoci měli i obyvatelé, a to tím, že budou energiemi co nejvíce šetřit.

Zdroj: CNBC