Evropské akcie v pátek posílily, většina indexů přidala více než procento

Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 1,16 % na 433,33 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,53 % na 7 385,52 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,16 % na 14 431,86 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 1,04 % na 6 644,46 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se dařilo mimo jiné akciím společností Uniper (+16,37 %), Verbund (+8,88 %) nebo S4 Capital (+4,78 %). Výrazně oslabily cenné papíry firem SalMar (-3,72 %), Zalando (-3,26 %) či SAP (-2,34 %).

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 stoupl o čtvrt procenta, FTSE 100 zpevnil o 0,92 %, DAX posílil o 1,46 % a CAC 40 si připsal 0,76 %.

Nejdůležitější páteční události na amerických trzích

• Rakouská vláda chce zavést dočasnou daň z mimořádných zisků energetických firem, anglicky označovanou windfall tax. Má platit dva roky a činit až 40 %. Vláda si od tohoto kroku slibuje dvě až čtyři miliardy eur, které hodlá použít na podporu domácností a firem. O plánu rakouského ministerstva financí, které tak naplňuje dohodu uzavřenou v Evropské unii, v pátek informovaly tiskové agentury.
• Evropská centrální banka možná bude muset v rámci boje proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na úrovně, kdy nejenže přestanou stimulovat hospodářský růst, ale budou ho naopak brzdit. Uvedla to v pátek šéfka ECB Christine Lagardeová.
• Maďarsko prohlubuje ekonomickou spolupráci s Íránem. Budapešť si přeje, aby se tato země co nejrychleji vrátila do rodiny států, které se hlásí k hodnotám míru. Po zasedání maďarsko-íránského hospodářského výboru to ve čtvrtek řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že Maďarsko se řídí pragmatismem a selským rozumem.
• Zásobování Německa plynem bude bezproblémové, pokud nenastanou extrémně nízké teploty, což je ale podle dlouhodobých předpovědí nepravděpodobné. V pátek to ve výhledu pro začínající zimu uvedl německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Aktuální scénáře podle INES rovněž ukazují, že Německo dokáže znovu rozsáhle naplnit své plynové zásobníky i před další zimou na přelomu let 2023 a 2024. Německo tento týden oznámilo, že zásobníky naplnilo na 100 %.
• Maďarská ropná a plynárenská společnost MOL dočasně omezila dodávky pohonných hmot některým maloobchodníkům. Oznámila to v pátek firma. Opatření zdůvodnila poklesem dovozu ropy z Ruska a zvýšenou poptávkou související s cenovým stropem pro pohonné hmoty, který zavedla maďarská vláda.
• Spojené království: Maloobchodní tržby v říjnu meziročně klesly o 6,1 % (odhad: -6,5 %, září: -6,8 %, revidováno z -6,9 %) a meziměsíčně vzrostly o 0,6 % (odhad: 0 %, září: -1,5 %, revidováno z -1,4 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v září druhý měsíc v řadě rostla a podle sezonně přepočtených údajů se meziměsíčně zvýšila o 0,9 %. V předběžné zprávě to v pondělí oznámil statistický úřad Eurostat. V srpnu výroba proti předchozímu měsíci po zpřesnění dat vzrostla o 1,5 %. V eurozóně zářijový meziměsíční růst činil rovněž 0,9 % po srpnovém 2% zvýšení výroby.
• Největší ruská ropná firma Rosněfť v pondělí oznámila, že plánuje vyplatit dividendu z výsledků hospodaření za prvních devět měsíců letošního roku. Bude to první taková dividenda v historii této energetické firmy. Činit bude 216 miliard rublů (84,3 miliardy Kč) a bude vzpruhou pro ruský státní rozpočet, napsala agentura Reuters.
• Polská vláda převezme polská aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom. Jde o podíl ve společnosti EuRoPol Gaz, což je vlastník polské části plynovodu Jamal-Evropa, významné části přepravní soustavy zemního plynu v Polsku. Na svém webu to v pondělí uvedl polský deník Rzeczpospolita a zprávu posléze potvrdila polská vláda. Krátce nato oznámila německá vláda, že zestátní bývalou dceřinou společnost Gazpromu.
• Ekonomika eurozóny v příštím roce pravděpodobně zažije recesi. Spojené státy by se jí však mohly těsně vyhnout, a to díky odolnému trhu práce. Předpověděla to v pondělí americká investiční banka Morgan Stanley. Dodala, že globální inflace by mohla dosáhnout vrcholu už v nynějším čtvrtletí.
• Ekonomika Evropské unie v třetím čtvrtletí vzrostla podle sezónně přepočtených údajů o 0,2 %, což je výrazné zpomalení proti druhému čtvrtletí, kdy růst hrubého domácího produktu činil 0,7 %. Ve zpřesněné zprávě to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlý odhad z konce října. Česká ekonomika v třetím čtvrtletí naopak o 0,4 % klesla.
• Banka Credit Suisse souhlasila s prodejem významné části své skupiny sekuritizovaných produktů společnosti Apollo Global Management. Podle úterního prohlášení banky se očekává, že tato transakce spolu s očekávaným prodejem dalších portfoliových aktiv třetím investorům sníží aktiva SPG ze 75 miliard dolarů na 20 miliard dolarů.
• Německo má zásobníky zemního plynu naplněné na 100 %. V úterý to oznámil síťový regulátor Bundesnetzagentur. Německo ale podle něj plyn pro nadcházející zimu i nadále ukládá. To je možné díky tomu, že provozní kapacita zásobníků je ve skutečnosti nižší než skutečný objem. Některá úložiště jsou už teď zaplněna z více než 100 %, naopak největší zásobník v dolnosaském Rehdenu je podle Bundesnetzagentur aktuálně plný z 94,75 %.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v listopadu znovu zvýšila, tentokrát velmi výrazně. Index ekonomické nálady institutu ZEW na tento měsíc vzrostl o 22,5 bodu na -36,7 bodu. Současnou hospodářskou situaci přitom hodnotí investoři i analytici také lépe. Hodnocení současné situace se proti říjnu zvýšilo o 7,7 bodu na -64,5 bodu. To ale znamená, že ekonomický výhled pro Německo zůstává i přes výrazný nárůst očekávání v negativním pásmu.
• Německo: Index velkoobchodních cen v říjnu meziročně vzrostl o 17,4 % (odhad: +18 %, září: +19,9 %) a meziměsíčně klesl o 0,6 % (odhad: +3 %, září: +1,6 %).
• Eurozóna: Obchodní bilance v září skončila deficitem 34,4 miliardy eur (odhad: -44,5 miliardy eur, srpen: -52,4 miliardy eur – revidováno z 50,9 miliardy eur).
• Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářské recese, která nebude mírná. Následné oživení bude obtížné a pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou z velké části stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku ke zvyšování úrokových sazeb.
• Spotřebitelské ceny v Británii v říjnu pokračovaly v růstu, míra inflace dosáhla maxima za 41 let. Dostala se na 11,1 % ze zářijových 10,1 % a je vyšší, než se čekalo. Ve středu o tom informoval britský statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že míra inflace vystoupí na 10,7 %.
• Ruská ekonomika v třetím čtvrtletí meziročně klesla o čtyři procenta. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Hospodářství země se potýká s dopady pokračující ruské agrese vůči Ukrajině.
• Šéf britské automobilky Jaguar Land Rover Thierry Bolloré z osobních důvodů odstoupí z funkce. Dočasně ho nahradí Adrian Mardell, který je členem vedení podniku, oznámila ve středu firma. Jaguar Land Rover je největším výrobcem automobilů v Británii, jeho majitelem je indická automobilka Tata Motors.
• Francouzská automobilka Renault zvažuje, že převede více než polovinu svého podílu v japonském výrobci vozů Nissan do svěřenského fondu. Píše o tom na svém webu japonský deník Nikkei. Každá z firem, které jsou vzájemně majetkově provázané, by tak v té druhé měla stejný podíl, a jejich aliance by se tak narovnala. Podobnou zprávu už dříve přinesla agentura Kjódó.
• Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 % a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září kleslo o 2,3 procentního bodu na hodnotu 15,5 %, míra inflace však zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v EU.
• Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 % a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Ve čtvrtek to v Dolní sněmovně řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi, která je podle ministra v recesi, pomoct zalepit díru ve státních financích.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group (VIG) v prvních devíti měsících letošního roku stoupl čistý zisk o 10,1 % na 302,4 milionu eur. Zisk před zdaněním dosáhl 413,4 milionu eur, a byl tak meziročně vyšší o 9,9 %. Výsledky poprvé zahrnují konsolidaci společností Aegon v Maďarsku a Turecku, a to zpětně od začátku dubna, respektive května.
• Britská telekomunikační společnost Vodafone Group v prvním finančním pololetí zvýšila provozní zisk o 12 % na 2,9 miliardy eur. Firma to uvedla v úterní výsledkové zprávě. Zhoršila však celoroční výhled, a to kvůli rostoucím nákladům na energie a slabším výsledkům v Německu, Itálii a ve Španělsku. Šéf podniku Nick Read uvedl, že firma téměř na všech svých trzích v Evropě zvyšuje ceny.
• Výsledky Alstom v 1H: Upravený EBIT vzrostl z 335 milionů eur na 397 milionů eur (odhad: 387 milionů eur), tržby se zvýšily o 8 % na 8,05 miliardy eur (odhad: 8,01 miliardy eur).
• Německý průmyslový koncern Siemens v čtvrtém finančním čtvrtletí zvýšil zisk o 38 % na 3,16 miliardy eur. Je to více, než se čekalo. Nad očekávánín byly i tržby.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026