Inflace v eurozóně se v únoru snížila na 8,5 %, čekal se výraznější pokles

Největší růst zaznamenala kategorie potraviny, alkohol a tabák, kde ceny meziročně vzrostly o 15 procent ve srovnání s růstem o 14,1 procenta v lednu. Na druhém místě jsou energie s růstem o 13,7 procenta, zatímco v lednu jejich růst činil 18,9 procenta. Mírně výraznější byl proti lednu i růst cen služeb.

Meziměsíčně se ceny v eurozóně podle rychlého odhadu zvýšily o 0,8 procenta. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii, Eurostat je zveřejní v polovině března.

Nejvyšší inflaci mají v eurozóně nadále pobaltské státy. V Lotyšsku míra inflace klesla na 20,1 procenta, tato země ale zůstává jedinou, kde je inflace stále nad 20 procenty. V Estonsku činí 17,8 procenta a v Litvě 17,2 procenta. Čtvrtou nejvyšší inflaci v eurozóně má s hodnotou 15,5 procenta Slovensko.

Naopak nejnižší růst cen registruje Lucembursko, kde míra inflace v únoru podle odhadu Eurostatu klesla na 4,8 procenta z lednové hodnoty 5,8 procenta. Inflace v Belgii se snížila na 5,5 procenta ze 7,4 procenta v lednu. Řecko a Španělsko mají míru inflace nad šesti procenty, Francie nad sedmi.

Čtvrteční údaje o inflaci podle analytiků podporují vyhlídky na další zvyšování úrokových sazeb v eurozóně. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v únoru zvýšila na 5,6 procenta z lednových 5,3 procenta.

"Vyšší tempo jádrové inflace znamená, že Evropská centrální banka nemá důvod v dohledné době přestat zvyšovat úroky," uvedl analytik Bert Colijn z ING. Předpověděl nicméně, že pokles celkové inflace tento měsíc výrazně zrychlí. "Energetická inflace se brzy dostane do záporného pásma, možná již v březnu," dodal.

ECB již dříve signalizovala, že tento měsíc zvýší základní úrokovou sazbu o dalších 50 bazických bodů. To ve čtvrtek potvrdila prezidentka ECB Christine Lagardeová. "Máme všechny důvody se domnívat, že na našem příštím zasedání v březnu se sazby zvýší o další polovinu bodu," prohlásila. Finanční trhy podle agentury Reuters předpokládají, že ECB zvýší sazby půl procentního bodu také na dalším zasedání, které se uskuteční začátkem května.

"Únorový nárůst jádrové inflace posílí přesvědčení činitelů ECB, že je zapotřebí výrazné zvyšování sazeb," uvedl ekonom Jack Allen-Reynolds ze společnosti Capital Economics. Začátkem února zvýšila ECB základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Banka zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016.

Zdroj: ČTK