Evropské akcie ve středu mírně posílily, britská inflace nečekaně stoupla

Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,15 % na 447,16 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,41 % na 7 566,84 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,14 % na 15 216,19 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,26 % na 7 131,12 bodu.

Meziroční míra inflace v Británii se v únoru překvapivě zvýšila a dostala se na 10,4 procenta, v lednu činila 10,1 procenta. Inflace tak vykázala nárůst poprvé za čtyři měsíce. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles, a to na 9,9 procenta. Zpráva o překvapivém nárůstu inflace přišla den před čtvrtečním zasedáním britské centrální banky. Na předchozích deseti zasedáních Bank of England ve snaze dostat inflaci pod kontrolu úrokové sazby zvyšovala. Nyní by však podle části investorů mohla zvyšování úroků přerušit v důsledku problémů v globálním bankovním sektoru.

Investoři upínají pozornost k rozhodnutí Fedu, který ve středu večer rozhodne o dalším směřování monetární politiky. Americká centrální banka se snaží najít rovnováhu mezi bojem proti inflaci a stabilizováním bankovní krize. Většina investorů očekává, že centrální banka zůstane odhodlána zvýšit sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,75 až 5,00 %. Tak vysoko byly sazby ve Spojených státech naposledy v roce 2007, krátce před globální finanční krizí. Ještě začátkem tohoto měsíce trhy očekávaly, že Fed zvýší základní úrok o půl procentního bodu, tedy nad pět procent. Krize kolem Credit Suisse ale tyto odhady změnila. 

V indexu STOXX Europe 600 se ve středu dařilo akciím společností Etablissementen Franz (+13,06 %), THG (+6,82 %) nebo Mark & Spencer (+4,46 %). Oslabily naopak cenné papíry firem Aroundtown (-9,99 %), Idorsia (-8,09 %) či Credit Suisse (-5,95 %).

Nejdůležitější středeční události na evropských trzích

• Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila ke dvěma procentům. Lagardeová to ve středu řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
• Meziroční míra inflace v Británii se v únoru překvapivě zvýšila, dostala se na 10,4 procenta, v lednu činila 10,1 procenta. K jejímu růstu přispěly zejména vyšší ceny potravin a zdražení nápojů v hospodách a restauracích, oznámil ve středu britský statistický úřad. Inflace tak vykázala nárůst poprvé za čtyři měsíce. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles na 9,9 procenta.
• Vyhlídky německé ekonomiky se proti loňskému podzimu nepatrně zlepšily, hospodářský růst ale dál brzdí vysoká inflace. Ve středeční zprávě to uvedl výbor ekonomických poradců německé vlády. Předpověděl, že hrubý domácí produkt Německa se v letošním roce zvýší o 0,2 procenta, což odpovídá lednové prognóze německé vlády. Pro příští rok počítá výbor se zrychlením růstu na 1,3 procenta.
• Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů, což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky, OSN, Evropské komise a Ukrajiny, na kterou se odvolává agentura Reuters. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard USD.
• Německá automobilka Volkswagen hodlá v letech 2025 až 2030 ve svých dvou španělských závodech vyrobit tři miliony malých elektromobilů. S odkazem na šéfa španělské divize Seat o tom ve středu informovala agentura Reuters. Volkswagen už dříve uvedl, že hodlá ve Španělsku od roku 2025 vyrábět i malý elektromobil značky Škoda.
• Společnost Crédit Agricole Consumer Finance (CAFC) a automobilka Stellantis koupí šest dceřiných firem podniků ALD a LeasePlan. Informoval o tom ve středu server Bourse Direct. Ekonomický server Les Échos uvádí cenu transakce 300 až 500 milionů eur.

Zdroj: CNBC, ČTK