Evropské akcie v pátek zlevnily, v týdenním horizontu ale všechny hlavní indexy skončily v plusu

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 1,37 % na 440,11 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,26 % na 7 405,45 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,66 % na 14 957,23 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,74 % a skončil na 7 015,10 bodu.

Výrazně se v závěru týdne propadly akcie Deutsche Bank (-8,53 %), Raiffeisen Bank International (-7,90 %) nebo Erste Group Bank (-6,62 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Merck KGaA (+2,24 %), Novo Nordisk (+2,18 %) či British American Tobacco (+1,72 %).

Analytici z finanční skupiny Citigroup snížili investiční doporučení pro evropský bankovní sektor na "neutral" z "overweight". Vedle Deutsche Bank spadly rovněž akcie UBS (-3,55 %), Société Générale (-6,13 %), Barclays (-4,21 %) či BNP Paribas (-5,27 %). Propad akcií bank v Evropě odstartovaly problémy švýcarské Credit Suisse, podle analytiků je ale situace dalších evropských finančních domů včetně Deutsche Bank zásadně jiná.

Spekulanti, kteří sázeli na pokles ceny akcií Deutsche Bank, vydělali za poslední dva týdny přes 100 milionů dolarů, uvedla v pátek společnost Ortex, která zpracovává finanční data. Za poslední dva týdny akcie banky ztratily kolem 24 %.

"Krachy tří bank ve Spojených státech nebo vynucené převzetí švýcarské Credit Suisse konkurentem UBS znamená, že hladké přistání ekonomiky je čím dál více pouhým snem centrálních bankéřů," uvedl analytik z XTB Štěpán Hájek. "Ekonomika pravděpodobně později v letošním roce tvrdě narazí, což je přesně to, co nyní naceňují finanční trhy. Stále ale nevíme intenzitu tohoto poklesu, což drží akciové indexy na relativně vysokých úrovních," dodal.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 posílil o 0,87 %, FTSE 100 přidal 0,96 %, DAX se zvýšil o 1,28 % a CAC 40 zpevnil o 1,30 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Americké úřady vyšetřují švýcarské banky Credite Suisse a UBS, zda nepomáhaly ruským oligarchům vyhnout se sankcím, píše s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Americké ministerstvo financí podle ní rozeslalo předvolání i zaměstnancům některých velkých amerických bank.
• Evropská centrální banka se snaží přimět rakouský finanční ústav Raiffeisen Bank International (RBI), aby se zbavil svých vysoce ziskových aktivit v Rusku. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Reuters. V lednu začaly RBI kvůli aktivitám v Rusku vyšetřovat americké úřady, které mají na starosti sankce. Podle zdrojů Reuters se toto vyšetřování zaměřuje na možné porušování sankcí.
• Situace evropských bank a návrat k pozastaveným fiskálním pravidlům Evropské unie byly zásadními tématy druhého dne jednání summitu EU v Bruselu. Lídři se v závěrečném prohlášení shodli na tom, že bankovní systém je odolný a má dostatek likvidity. To novinářům řekl také český premiér Petr Fiala, podle nějž nic nenasvědčuje tomu, že by v Evropě hrozily podobné problémy jako ve Švýcarsku či Spojených státech. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je však třeba vyjasnit například rozložení rizik. Německý kancléř Olaf Scholz ujistil, že situace Deutsche Bank, která čelí poklesu ceny svých akcií, je stabilní.
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v březnu překvapivě zrychlil, příznivý vývoj v sektoru služeb totiž převážil nad útlumem ve výrobě. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které v pátek zveřejnila společnost S&P Global. Souhrnný index, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, se zvýšil na 54,1 bodu z únorových 52 bodů. Dostal se tak na nejvyšší úroveň za deset měsíců.
• Spojené království: Kompozitní PMI v březnu podle předběžných dat S&P Global 52,2 bodu (odhad: 52,8 bodu, únor: 53,1 bodu), PMI pro sektor služeb 52,8 bodu (odhad: 53 bodů, únor: 53,5 bodu), výrobní PMI 48 bodů (odhad: 49,8 bodu, únor: 49,3 bodu)
• Německo: Kompozitní PMI v březnu podle předběžných dat S&P Global 52,6 bodu (odhad: 51 bodů, únor: 50,7 bodu), PMI pro sektor služeb 53,9 bodu (odhad: 51 bodů, únor: 50,9 bodu), výrobní PMI 44,4 bodu (odhad: 47 bodů, únor: 46,3 bodu)
• Francie: Kompozitní PMI v březnu podle předběžných dat S&P Global 54 bodů (odhad: 51,8 bodu, únor: 51,7 bodu), PMI pro sektor služeb 55,5 bodu (odhad: 52,5 bodu, únor: 53,1 bodu), výrobní PMI 47,7 bodu (odhad: 48 bodů, únor: 47,4 bodu).
• Spojené království: Maloobchodní tržby v únoru meziročně klesly o 3,5 % (odhad: -4,7 %, leden: -5,2 %, revidováno z -5,1 %), meziměsíčně vzrostly o 1,2 % (odhad: +0,2 %, leden: +0,9 %, revidováno z +0,5 %).
• Spojené království: Index spotřebitelské důvěry od GfK v březnu vzrostl v souladu s odhady na -36 bodů (únor: -38 bodů).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Bankovní regulátoři Evropské unie v pondělí přivítali víkendovou dohodu o převzetí problémové švýcarské banky Credit Suisse větším domácím konkurentem UBS. Zároveň ujistili, že evropský bankovní sektor je odolný a disponuje silnou úrovní kapitálu a likvidity. "Vítáme komplexní soubor opatření, který v neděli přijaly švýcarské orgány s cílem zajistit finanční stabilitu," píše se ve společném prohlášení bankovního dohledu Evropské centrální banky, Jednotného výboru pro řešení krizí a Evropského orgánu pro bankovnictví.
• Ruský soud zmrazil všechna aktiva automobilky Volkswagen v Rusku. Vyplývá to ze soudních dokumentů, do kterých nahlédla agentura Reuters. Volkswagen je jednou z řady zahraničních automobilek, které pozastavily výrobu v Rusku poté, co západní země uvalily na Moskvu rozsáhlé sankce kvůli konfliktu na Ukrajině. S okamžitou platností byl také zastaven vývoz vozidel do Ruska.
• Eurozóna: Obchodní bilance v lednu skončila deficitem 30,6 miliardy eur (odhad: -28,5 miliardy eur, prosinec: -8,8 miliardy eur).
• Německo: Index výrobních cen v únoru meziročně vzrostl o 15,8 % (odhad: +12,4 %, leden: +17,6 %, revidováno z +17,8 %), meziměsíčně klesl o 0,3 % (odhad: -0,5 %, leden: -1,2 %, revidováno z -1 %).
• Německá automobilka Volkswagen ve Spojených státech získá státní podporu 1,29 miliardy dolarů pro stavbu továrny, do které investuje dvě miliardy dolarů. Bude v ní vyrábět nákladní auta a sportovně-užitkové vozy značky Scout. Zákon schvalující státní pobídku v pondělí podepsal guvernér státu Jižní Karolína Henry McMaster. Projekt by také mohl získat až 180 milionů dolarů na daňových úlevách na rozvoj pracovních míst, řekl podle agentury Reuters ministr obchodu Jižní Karolíny Harry Lightsey.
• Moldavsko zhruba po tříměsíční přestávce obnovilo nákupy plynu od ruské společnosti Gazprom. Informoval o tom šéf moldavské státní plynárenské společnosti Moldovagaz Vadim Ceban.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v březnu výrazně zhoršila. V úterní zprávě to uvedl německý hospodářský institut ZEW. Index ekonomické nálady klesl ve srovnání s minulým měsícem o 15,1 bodu na 13 bodů. Předtím se hodnota indexu pět měsíců po sobě zvyšovala. Analytici odhadovali, že hodnota za březen bude činit asi 15 bodů.
• Převzetí druhé největší švýcarské banky Credit Suisse jejím větším domácím konkurentem UBS zřejmě povede ke zrušení desítek tisíc pracovních míst. S odvoláním na své zdroje o tom v úterý informoval list Financial Times (FT). Podle těchto zdrojů by mohlo zaniknout až 40 000 pracovních míst, což by byla až třetina ze zhruba 120 000 míst ve sloučené skupině. Banky samy o rušení míst zatím nechtějí mluvit.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom v pondělí dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den. Firma to oznámila v úterý, kdy je druhým dnem na návštěvě Moskvy čínský prezident Si Ťin-pching. Plynovod Síla Sibiře vede přes ruský Dálný východ na severovýchod Číny a Gazprom má monopol na vývoz plynu z Ruska sítí potrubí. Gazprom na dotaz agentury agentury AFP odmítl sdělit přesné množství přepravené suroviny, jsou to podle něj obchodní informace, které nesděluje.
• Moskva je připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které opustily Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi při jejich setkání v Kremlu. Rusko a Čína tak dále upevňují své ekonomické vazby, když se oba prezidenti také dohodli na posílení dodávek plynu do Číny.
• Nizozemská služba pro rozvoz jídla Just Eat Takeaway v Británii přejde na model takzvané zakázkové ekonomiky, jezdit pro ni budou jen živnostníci. Dosud tam tato největší služba svého druhu v Evropě menší část kurýrů zaměstnávala na plný úvazek. Reorganizace se dotkne 1 870 zaměstnanců, převážně řidičů.
• Eurozóna: Index ekonomické nálady ZEW v březnu klesl na 10 bodů (odhad: 23,2 bodu, únor: 29,7 bodu).
• Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila ke dvěma procentům. Lagardeová to ve středu řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
• Meziroční míra inflace v Británii se v únoru překvapivě zvýšila, dostala se na 10,4 procenta, v lednu činila 10,1 procenta. K jejímu růstu přispěly zejména vyšší ceny potravin a zdražení nápojů v hospodách a restauracích, oznámil ve středu britský statistický úřad. Inflace tak vykázala nárůst poprvé za čtyři měsíce. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles na 9,9 procenta.
• Vyhlídky německé ekonomiky se proti loňskému podzimu nepatrně zlepšily, hospodářský růst ale dál brzdí vysoká inflace. Ve středeční zprávě to uvedl výbor ekonomických poradců německé vlády. Předpověděl, že hrubý domácí produkt Německa se v letošním roce zvýší o 0,2 procenta, což odpovídá lednové prognóze německé vlády. Pro příští rok počítá výbor se zrychlením růstu na 1,3 procenta.
• Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů, což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky, OSN, Evropské komise a Ukrajiny, na kterou se odvolává agentura Reuters. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard USD.
• Německá automobilka Volkswagen hodlá v letech 2025 až 2030 ve svých dvou španělských závodech vyrobit tři miliony malých elektromobilů. S odkazem na šéfa španělské divize Seat o tom ve středu informovala agentura Reuters. Volkswagen už dříve uvedl, že hodlá ve Španělsku od roku 2025 vyrábět i malý elektromobil značky Škoda.
• Společnost Crédit Agricole Consumer Finance (CAFC) a automobilka Stellantis koupí šest dceřiných firem podniků ALD a LeasePlan. Informoval o tom ve středu server Bourse Direct. Ekonomický server Les Échos uvádí cenu transakce 300 až 500 milionů eur.
• Švýcarská centrální banka ve čtvrtek ve snaze bojovat s inflací zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,50 % a uvedla, že další zvyšování sazeb nevylučuje. Ke zpřísnění měnové politiky sáhla navzdory krizi kolem druhé největší banky v zemi Credit Suisse. Centrální banka uvedla, že je také připravena v případě nutnosti intervenovat na devizovém trhu. Už několik čtvrtletí prodává devizy.
• Britská centrální banka na březnovém měnověpolitickém zasedání v souladu s očekáváním zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 %, nejvyšší úroveň od roku 2008. Bank of England sazbu zvýšila navzdory problémům ve finančním sektoru ve snaze zkrotit vysokou inflaci.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v březnu podle předběžných dat klesl na -19,2 bodu (odhad: -18,3 bodu, únor: -19,1 bodu).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni stoupl na 80,7 miliardy korun z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst reflektuje enormní růst cen energií v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a také vysokou provozní spolehlivost elektráren. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 %, dosáhly 288,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl na více než dvojnásobek, dosáhl 131,6 miliardy korun. Výsledky překonaly odhady analytiků. Dosud nejvyšší čistý zisk 51,9 miliardy korun měla firma v roce 2009.
• Výsledky RWE za rok 2022: Očištěný EBITDA vzrostl meziročně o 73 % na 6,31 miliardy eur a upravený čistý zisk se více než zdvojnásobil na 3,23 miliardy eur. Společnost navrhne dividendu 0,9 eura na akcii.
• Holdingová společnost Porsche SE, která je hlavním akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, loni zvýšila čistý zisk na 4,8 miliardy eur z 4,6 miliardy eur v předchozím roce. Firma to oznámila ve čtvrteční tiskové zprávě. Dodala, že v letošním roce počítá se ziskem v rozmezí od 4,5 do 6,5 miliardy eur.

Zdroj: CNBC, ČTK