ECB na červnovém jednání znovu zvýšila sazby o čtvrt procentního bodu

Evropská centrální banka na červnovém měnověpolitickém jednání v souladu s očekáváním zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, základní na 4,00 % a depozitní na 3,50 %. Rada guvernérů sazby zvýšila už poosmé v řadě. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. V prohlášení zveřejněném na závěr jednání ECB potvrdila, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci programu nákupů aktiv (APP).
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima 0 %, na kterém ji držela od roku 2016. V září a v říjnu pak úrok zvýšila vždy o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování zmírnila na půl procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu, v únoru a v březnu sazbu posunula výše rovněž o půl procentního bodu, minulý měsíc už ale sazby posunula výše jen o čtvrt procentního bodu. Nyní jsou sazby nejvýše za 22 let.
Tisková konference Christine Lagardeové
"Inflace se snižuje, ale předpokládá se, že zůstane příliš dlouho vysoká," řekla na tiskové konferenci šéfka ECB Christine Lagardeová. "Jsme odhodláni zajistit, aby se inflace včas vrátila k našemu střednědobému cíli dvou procent," dodala. Nynější zvýšení sazeb odráží podle ní aktualizované hodnocení výhledu inflace, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky.
"Díky výhledu na vyšší úrokové sazby po delší dobu by mohlo euro dále posilovat. V páru s korunou by tak mohlo poprvé od března dojít k prolomení hranice 24 EUR/CZK. V případě výraznějšího oslabení české měny (nad 24,50 EUR/CZK) by ovšem patrně zasáhla Česká národní banka pomocí devizových intervencí," řekl analytik ze společnosti Purple Trading Petr Lajsek.
Nová prognóza pro eurozónu: Růst HDP letos zpomalí na 0,9 %, inflace klesne na 5,4 %
V aktualizované makroekonomické prognóze ECB pro letošek zhoršila výhled vývoje HDP eurozóny na 0,9 %, březnová prognóza pracovala s předpokladem růstu HDP o procento. Výhled hospodářské expanze pro příští rok ECB zhoršila na 1,5 % (březnová prognóza: 1,6 %) a výhled pro rok 2025 potvrdila na 1,6 %.
Inflace v eurozóně podle ECB z loňských 8,4 % letos klesne na 5,4 %, v březnu čekala pokles na 5,3 %. Příští rok čeká ECB inflaci v měnovém bloku na 3 % (březnová prognóza: 2,9 %) a v roce 2025 podle ní růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalí na 2,2 % (březnová prognóza: 2,1 %).
Eurozóna v prvním čtvrtletí vstoupila do recese, inflace v květnu klesla na 6,1 %
Ekonomika eurozóny se v prvním čtvrtletí propadla do technické recese. Hrubý domácí produkt se ve srovnání s předchozím čtvrtletím podle zpřesněných dat Eurostatu snížil o 0,1 %, tedy stejným tempem jako v předchozím kvartálu. Meziročně se HDP v eurozóně v prvním letošním čtvrtletí zvýšil o procento.
Meziroční míra inflace v eurozóně v květnu podle rychlého odhadu Eurostatu klesla na 6,1 % z dubnových 7 %. Tempo zdražování je nejnižší od loňského února. Před rokem v květnu činila inflace v zemích používajících euro 8,1 %. Hlavní podíl na inflaci mělo letos v květnu stejně jako v předchozích měsících zdražování potravin. Meziměsíčně se ceny v eurozóně nezvýšily.
"Proinflační tlaky zmírňují klesající ceny energií, odolná ekonomika si ale zatím dokázala s vyššími sazbami poradit a navzdory faktu, že ekonomika eurozóny je v technické recesi, reálné důkazy hospodářského útlumu nevidíme," uvedl analytik z XTB Štěpán Hájek.
Analytik z Portu Lukáš Raška upozornil, že Evropská centrální banka má další manévrovací prostor značně omezený, protože další zvyšování sazeb by recesi zřejmě umocnilo. "Navíc jsou tu stále zadlužené státy, zejména jižní Evropy, pro které se výše sazeb už může stávat neúnosnou," uvedl Raška.
Americká centrální banka ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,00 až 5,25 %. Ve výhledu však naznačila, že do konce letošního roku se úroky pravděpodobně zvýší ještě o půl procentního bodu.
Zdroj: ECB, ČTK
Aktuality

