ČNB podle očekávání také v červnu ponechala úrokové sazby beze změny

Rozhodnutí bankovní rady odpovídá očekávání analytiků. Podle nich data z ekonomiky ukazují nižší inflační tlaky než v minulosti, proto měla bankovní rada méně důvodů podpořit zvýšení sazeb než na květnovém zasedání. Tehdy hlasovali pro ponechání základní sazby beze změny čtyři členové bankovní rady, zatímco zbývající tři navrhli její zvýšení o čtvrt procentního bodu na 7,25 %.

"ČNB úrokové sazby ponechala bez změny v souladu s očekáváním. Údaje z ekonomiky se od posledního měnového jednání začátkem května vyvíjely spíše mírně protiinflačně, a to jak z pohledu vývoje inflace samotné, tak z pohledu cen průmyslových výrobců, nižších maloobchodních tržeb nebo slabší dynamiky mezd," uvedl analytik z České bankovní asociace Jakub Seidler. Trh v současnosti podle něj předpokládá, že ČNB začne už v září sazby snižovat.

Analytik z Generali Investments Radomír Jáč nyní za nejvíce pravděpodobný scénář považuje stabilitu úroků ČNB i v třetím čtvrtletí. Prostor pro postupné snižování úroků se podle něj může otevřít v závěrečném čtvrtletí letošního roku.

Analytik z Komerční banky Martin Gürtler připomněl, že prognóza ČNB poměrně výrazné snížení úrokových sazeb očekává už v třetím čtvrtletí. "My s prvním snížením sazeb ČNB počítáme až na jeho konci, konkrétně v září. Klesnout by však měly pouze o čtvrt procentního bodu. Ve stejném rozsahu pak podle nás ČNB sníží sazby také v listopadu a v prosinci," odhadl.

Úrokové sazby v eurozóně se budou pravděpodobně dále zvyšovat, takže se začne snižovat atraktivita české koruny, která bude mít tendenci spíše oslabovat, uvedl obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. To podle něj může vést k tomu, že ČNB bude nucena obnovit intervence v její prospěch, protože silná koruna je z pohledu ČNB nyní důležitým nástrojem v boji proti inflaci. "Jestli a kdy se tak stane, bude záviset na sentimentu trhů a na jejich ochotě pustit se do spekulací na pokles české měny," dodal.

Michl: Sázky na brzký pokles sazeb nevyjdou

Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci zopakoval, že sazby zůstanou na vyšší úrovni. "I když inflace klesla více, než čekal základní scénář prognózy, bankovní rada očekává, že sazby zůstanou zvýšené po delší dobu. To podle nás zaručí návrat inflace k hodnotám poblíž cíle v příštím roce, a to i v případě zvýšených inflačních očekávání," řekl Michl.

Meziroční inflace v květnu dosáhla 11,1 %, proti dubnu se tak snížila o 1,6 procentního bodu. Podle Michla zůstává tempo růstu spotřebitelských cen i přes zvolnění nepřijatelně vysoké. ČNB podle něj bude bojovat s inflací, dokud ji nedostane do blízkosti dvouprocentního cíle. Michl i proto vyloučil možné snížení úrokových sazeb v krátkodobém horizontu. "Nemá smysl spekulovat, kdy budou sníženy," řekl. Očekávání trhu o jejich prvním poklesu na konci třetího čtvrtletí nebo v čtvrtém čtvrtletí letošního roku se podle něj nenaplní.

Michl rovněž řekl, že působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí hodnotí jako vykročení správným směrem, jeho vyhodnocení ale podle něj bude možné, až po schválení parlamentem bude známa jeho finální podoba.

Michl uvedl, že podmínkou cenové stability jsou podle bankovní rady zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. Pokud vláda nebude snižovat deficit státního rozpočtu, mzdy porostou nad očekávání a výrazně ožije spotřeba domácností, pak ČNB zvýší úrokové sazby, řekl.

Už po květnovém jednání bankovní rady Michl označil rozpočtovou expanzi za největší současný proinflační faktor. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Pro letošek je schodek plánovaný na 295 miliard korun, už ke konci května byl ovšem průběžný výsledek hospodaření státu v deficitu 271,4 miliardy korun.

Za další riziko působící ve směru vyšší inflace označil guvernér ČNB hrozící ztrátu ukotvení inflačních očekávání a související riziko vzniku mzdově-inflační spirály. Ve směru rychlejšího poklesu inflace by naopak mohl působit výraznější než očekávaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Nejistotou prognózy podle Michla zůstávají další vývoj konfliktu na Ukrajině a dostupnost a ceny energií.

V květnu ČNB zlepšila výhled ekonomiky, zvýšila ale odhad celoroční inflace

V prognóze zveřejněné na závěr květnového jednání ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu o 0,5 %, zatímco v únorové prognóze čekala pokles o 0,3 %. Zároveň však centrální banka zvýšila odhad celoroční inflace na 11,2 % z únorového odhadu 10,8 %. Pro příští rok ČNB očekává hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 3 %. I zde centrální banka prognózu zlepšila, v únoru počítala s růstem o 2,2 %.

Růst spotřebitelských cen bude podle květnové prognózy ČNB postupně zpomalovat. Za celý rok očekává ČNB průměrnou inflaci 11,2 %, když loni činila 15,1 %. Odhad průměrné inflace pro rok 2024 ponechala ČNB na 2,1 %.

Centrální banka také v květnu zlepšila predikci průměrného kurzu koruny. Pro letošní rok ho očekává na úrovni 23,70 EUR/CZK, v lednu uváděla 24,50 EUR/CZK. V příštím roce by koruna měla podle prognózy ČNB oslabit na průměrných 24,30 EUR/CZK.

Zdroj: ČNB, ČTK