Turecká centrální banka značně zvedla úroky, naznačila tak obrat měnové politiky
Turecká centrální banka ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 %. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana banka úroky dříve snižovala. Obrat v přístupu nastal poté, co Erdoğan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.
Tureckou centrální banku vede poprvé žena, Hafize Gaye Erkanová, která má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nikoli z centrálního bankovnictví. Předchozí šéf centrální banky Şahap Kavcıoğlu stál v čele Erdoğanova úsilí o snížení úrokových sazeb, což v roce 2021 odstartovalo historický pád měny. Inflace tak loni dosáhla více než 85 % a byla nejvyšší za 24 let. Od té doby ale klesá, v květnu se podle oficiálních dat dostala těsně pod 40 %.
Ministrem financí Erdoğan jmenoval Mehmeta Şimşeka. Ten byl dříve i místopředsedou vlády a podle tiskových agentur požívá respektu v zahraničí i mezi investory. Şimşek už avizoval, že hospodářská politika se musí vrátit do racionálních mezí.
Zvýšení sazeb podle agentury AP naznačuje, že se země odklání od Erdoğanova neortodoxního přesvědčení, že snižováním úrokových sazeb lze bojovat proti inflaci. Tradiční ekonomická teorie přitom tvrdí pravý opak a centrální banky po celém světě v boji proti prudkému růstu spotřebitelských cen úroky zvedají. Ve čtvrtek tak například učinily centrální banky Británie, Švýcarska, Norska a Švédska.
Centrální banka pod Erdoğanovým tlakem snížila svou základní úrokovou sazbu z přibližně 19 % v roce 2021 na 8,5 % na začátku letošního roku, a to navzdory prudce rostoucí inflaci. Podle nezávislé skupiny odborníků ENAG byla skutečná míra inflace v květnu 109 %..
Zdroj: ČTK
