Inflace v eurozóně v červenci podle rychlého odhadu Eurostatu klesla na 5,3 %
Míra inflace v eurozóně v červenci klesla o dvě desetiny procentního bodu na 5,3 %, uvedl v rychlém odhadu Eurostat. Pomohl tomu další pokles cen energií. V květnu činila míra inflace 6,1 %. Růst spotřebitelských cen zůstává vysoký zejména u potravin. Inflace setrvává výrazně nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou. V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Tuto širší statistiku zveřejní Eurostat v srpnu.
Nejvíce se zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst dosáhl 10,8 %. Je to ale zpomalení z červnových 11,6 %. Druhý nejvýznamnější vliv na inflaci měly v červenci služby. Růst jejich cen zrychlil na 5,6 % z červnových 5,4 %. Ceny energií se meziročně snížily o 6,1 %, a navázaly tak na červnový pokles o 5,6 %.
Eurozóna - meziroční inflace (v %), zdroj: tradingeconomics.com
Z dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší červencovou inflaci Slovensko, kde činila 10,2 %. Snížila se tak z červnové hodnoty 11,3 %. Slovensko je zároveň jedinou zemí eurozóny, která má dvoucifernou inflaci. Výrazně nižší už je inflace také v pobaltských zemích, kde loni patřila k nejvyšším ze zemí platících eurem.
Nejnižší inflaci v eurozóně měla v červenci Belgie, a to 1,6 %. Míra inflace v Lucembursku činila 2 % a trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Španělsko s 2,1 %.
Evropská centrální banka ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. Minulý týden zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 %. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 %. V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou analytici rozděleni.
Šéfka ECB Christine Lagardeová minulý týden signalizovala, že centrální banka by si v září mohla dát ve zvyšování úrokových sazeb přestávku. Zatímco inflační tlaky polevují, na vzestupu jsou obavy z hospodářské recese v eurozóně.
Analytici z ING v pondělí uvedli, že vyhlídky pro vývoj inflace v eurozóně v příštích měsících jsou příznivé. "Očekáváme, že do konce roku inflace klesne na mnohem nižší úroveň," uvedli. Předpověděli nicméně, že inflační tlaky v oblasti služeb zůstanou zvýšené delší dobu.
"Inflace ve službách je oblast, ve které by měla mít měnová politika největší vliv, protože služby odrážejí domácí poptávku," uvedl ekonom Dirk Schumacher ze společnosti Natixis. Představitelé ECB by se proto podle něj mohli dohodnout na zářijové přestávce ve zvyšování sazeb, ale zároveň by měli zdůraznit, že ve hře zůstává říjnové utažení měnové politiky.
Zastánci přísnější měnové politiky by mohli argumentovat ekonomickými daty, podle kterých se ekonomika eurozóny v druhém čtvrtletí vrátila k růstu. Za tímto růstem nicméně z velké části stálo Irsko, kde ekonomický výkon podpořily velké nadnárodní podniky, které mají v této zemi svá evropská ústředí. V poslední době se navíc objevují slabé údaje o vývoji ekonomické nálady, což zvyšuje obavy z recese v eurozóně.
Zdroj: tradingeconomics.com, ČTK
