Americká ekonomika v červenci vytvořila 187 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti klesla na 3,5 %

V soukromém sektoru vzniklo v červenci 172 tisíc míst po přírůstku asi 128 tisíc míst v červnu (revidováno ze 149 tisíc), čekal se vznik přibližně 175 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil za červenec úbytek asi dvou tisíc míst (odhad: +5 tisíc, červen: +6 tisíc), vládní sektor zaznamenal vznik 15 tisíc míst (červen: +57 tisíc). Nová místa vznikala v odvětví zdravotní a sociální péče a také ve finančnictví a velkoobchodě.

USA - změna počtu pracovních míst (v tis.) a míra nezaměstnanosti (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, zůstala na 62,6 %, jak se čekalo. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, v červenci klesla na 6,7 % z 6,9 %, čekal se pokles na 6,8 %.

USA - míra participace (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Průměrná hodinová mzda v červenci meziročně vzrostla o 4,4 %, čekal se růst o 4,2 %, v červnu činil meziroční růst rovněž 4,4 %. Proti červnu mzda v červenci stoupla o 0,4 %, čekal se 0,3% růst, v červnu se mzda meziměsíčně zvýšila rovněž o 0,4 %.

USA - meziroční vývoj průměrné hodinové mzdy (v %), zdroj: tradingeconomics.com

V prvním pololetí vytvářela největší ekonomika světa měsíčně v průměru zhruba 280 tisíc pracovních míst. To je méně než loni, kdy měsíčně vznikalo asi 400 tisíc míst. Ekonomika USA potřebuje měsíčně vytvořit 70 tisíc až 100 tisíc pracovních míst, aby držela krok s růstem počtu obyvatel v produktivním věku.

Podle středečních dat agentury ADP v americkém soukromém sektoru v červenci získalo práci 324 tisíc lidí. Po červnovém přírůstku 497 tisíc míst čekali analytici nárůst počtu zaměstnaných o 189 tisíc.

USA - změna počtu míst v soukromém sektoru podle ADP (v tis.), zdroj: tradingeconomics.com

Růst počtu pracovních míst sice zpomaluje, trh práce ale zůstává zdravý, přestože americká centrální banka od loňského března zvýšila základní úrokovou sazbu o více než pět procentních bodů. To je podle analytiků další známkou toho, že ekonomika zatím zůstává odolná, přestože řada ekonomů předpovídá recesi.

Někteří ekonomové upozorňují, že firmy hromadí pracovníky, což je dědictví nedostatku pracovních sil z doby, kdy se USA začaly vzpamatovávat z poklesu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Hromadění pracovníků přitom podle expertů maskuje potíže hospodářství, produktivita mezi pracovníky totiž v prvním čtvrtletí klesla.

Ekonomika USA v druhém čtvrtletí přidala anualizovaně 2,4 %, inflace v červnu klesla na 3 %

Americká ekonomika podle rychlého odhadu ministerstva obchodu v druhém čtvrtletí zrychlila anualizovaný růst na 2,4 % z 2% tempa v prvním čtvrtletí. Je to překvapivý výsledek, protože analytici očekávali naopak pokles tempa růstu, většinou expanzi odhadovali na 1,8 %. Tempo růstu výdajů spotřebitelů nicméně polevilo na 1,6 % z 4,2 % v prvním čtvrtletí. To je zřejmě právě dopad vyšších úrokových sazeb.

USA - anualizovaný vývoj HDP (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalil na 3 % z květnových 4 %. Míra inflace klesla už dvanáctý měsíc za sebou a je teď nejníže od března 2021. Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 %, a byla tak nejvýše za více než 40 let. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v červnu snížila na 4,8 % z květnových 5,3 %.

USA - meziroční inflace (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Zdroj: ČTK, CNBC, Trading Economics