Inflace v Británii v červenci díky nižším cenám energií zpomalila na 6,8 procenta
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v červenci kleslo na 6,8 procenta z červnových 7,9 procenta. Inflace se tak ocitla nejníže od loňského února. Podíl na tom měly hlavně nižší ceny plynu a elektřiny. Uvedl to ve středu britský statistický úřad ONS. Inflace se tak vzdálila 41letému rekordu z října, který činil 11,1 procenta, je však stále vysoko nad dvouprocentním cílem britské centrální banky.
Údaj je v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters i s odhadem britské centrální banky. Navzdory poklesu je ale britská inflace jednou z nejvyšších v západní Evropě. Vyšší inflaci v červenci zaznamenaly pouze Island a Rakousko.
Jádrová inflace činila stejně jako v předchozím měsíci 6,9 procenta. Analytici očekávali mírné zpomalení na 6,8 procenta. Jádrová inflace nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií a pozorně ji sleduje centrální banka, která tento údaj považuje za spolehlivý ukazatel základních cenových tlaků.
Britská centrální banka začátkem tohoto měsíce zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit vysokou inflaci. Měnový výbor centrální banky zvýšil hlavní úrok už počtrnácté za sebou a základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.
Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z brexitu, ale také pandemie nemoci covid-19 a nárůst cen plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však stále jen stěží dostává na úroveň z doby před pandemií.
Centrální banka začátkem měsíce předpověděla, že inflace do konce letošního roku zpomalí na 4,9 procenta. K dvouprocentnímu cíli se však má inflace vrátit až ve druhém čtvrtletí roku 2025, tedy o tři měsíce později, než banka předpokládala v květnu.
Zdroj: ČTK
Aktuality
