Evropské akcie také v pátek oslabily a v minusu skončily indexy i v týdenním horizontu

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,61 % na 448,44 bodu, nejníže za šest týdnů, britský FTSE 100 se snížil o 0,65 % na 7 262,43 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,65 % na 15 574,26 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,38 % a skončil na 7 164,11 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 nejvýrazněji oslabily akcie společností Dino Polska (-8,35 %), THG (-7,60 %) nebo Idorsia (-3,81 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem DocMorris (+10,96 %), CD Projekt (+3,08 %) či Atos (+2,77 %).

Ekonomický výhled Číny v pátek ještě více zatemnila žádost čínského realitního giganta Evergrande o ochranu před věřiteli v USA. Důvěru investorů nezvedl ve světle stagnující ekonomiky ani balíček opatření čínského regulátora cenných papírů na oživení akciového trhu.

Akcie prodejců luxusního zboží LVMH, Kering a Hermès, které situace v Číně silně ovlivňuje, se kvůli zvýšeným obavám z klesající poptávky v druhé největší světové ekonomice snížily od 0,7 % do 1,1 %. Největší evropská banka HSBC a banka Prudential, které také podnikají v Číně, klesly o 1,4 %, respektive o 3,2 %.

V sektoru zdravotnictví oslabily o více než procento akcie firem Novo Nordisk, AstraZeneca a Roche Holding. Evropští těžaři, kteří jsou rovněž ovlivněni vývojem v Číně, odepsali 1,5 %.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 2,34 %, FTSE 100 se snížil o 3,48 %, DAX odepsal 1,63 % a CAC 40 přišel o 2,40 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále kleslo na 6,1 % z 6,4 % v červnu. Uvedl to v pátek evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 %, i tak však zůstává čtvrtá nejvyšší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace klesla na 5,3 % z červnových 5,5 %.
• Evropská centrální banka vznese námitky vůči rozhodnutí italské vlády uvalit daň na mimořádné zisky bankovních společností. Informoval o tom v pátek italský list Corriere della Sera bez upřesnění zdrojů. ECB se podle listu domnívá, že daň by mohla mít negativní vliv na italskou ekonomiku. Nelíbí se jí ani způsob, jakým vláda daň zavedla.
• Ekonomika eurozóny bude v příštích letech pokračovat v růstu a pravděpodobně nesklouzne do žádné hlubší či trvalejší recese. Uvedl to v pátek hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane.
• Polská centrální banka oddálila klíčové rozhodnutí o výši základní úrokové sazby o týden na 12. až 13. září. Vyplývá to z kalendáře na webu centrální banky. Podle agentury Bloomberg je to překvapivý krok. Zasedání měnového výboru se tak uskuteční pouhý měsíc před polskými parlamentními volbami. Banka o změně sama neinformovala. Guvernér Adam Glapiński minulý měsíc avizoval, že by banka v září mohla snížit úroky o čtvrt procentního bodu.
• Eurozóna: Stavební výroba v červnu meziročně klesla o 0,3 % (květen: 0,3 %, revidováno z +0,1 %) a meziměsíčně se snížila o 1 % (odhad: stagnace, květen: +0,2 %).
• Spojené království: Maloobchodní tržby v červenci meziročně klesly o 3,2 % (odhad: -2,1 %, červen: -1,6 %, revidováno z -1 %), meziměsíčně se snížily o 1,2 % (odhad: -0,5 %, červen: +0,6 %, revidováno z +0,7 %).
• Švýcarsko: Průmyslová výroba v červenci meziročně klesla o 0,8 % (červen: +4,2 %, revidováno z +3,4).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Investiční společnost Exor, za kterou stojí italská rodina Agnelliových, získala 15% podíl v nizozemské firmě zaměřené na zdravotnické technologie Philips. Hodnota transakce je zhruba 2,6 miliardy eur, uvedl v pondělním sdělení Philips.
• Dolar v pondělí poprvé od loňského jara zdolal hranici 100 rublů, na což Kreml zareagoval kritikou ruské centrální banky. Ta je podle ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina za pád měny zodpovědná prosazováním uvolněné měnové politiky. Centrální banka později oznámila, že v úterý uskuteční mimořádné zasedání, na kterém bude jednat o nastavení úrokových sazeb. Už dříve signalizovala, že by mohla přikročit ke zvýšení základní sazby.
• Německá ekonomika v příštích měsících trvalé oživení pravděpodobně ještě nezaznamená. Naznačují to počáteční ukazatele, jako jsou nové zakázky a podnikatelské klima. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou v pondělí zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství.
• Německo: Index velkoobchodních cen v červnu meziročně klesl o 2,8 % (odhad: -2,6 %, červen: -2,9 %), meziměsíčně se snížil o 0,2 % (odhad: -1,4 %, červen: -0,2 %).
• Moskevský soud zakázal švýcarské bance UBS a její dceřiné společnosti Credit Suisse prodej akcií jejich ruských divizí. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na soudní dokumenty. Soud tak reagoval na žádost ruské společnosti Zenit Bank, která se obává ztrát v případě odchodu těchto švýcarských bank z Ruska.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v srpnu mírně zlepšila. Výrazně se však zhoršilo hodnocení současné situace. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnil německý hospodářský institut ZEW. Index důvěry se meziměsíčně zvýšil o 2,4 bodu na -12,3 bodu, a překonal tak očekávání analytiků, kteří v anketě agentury DPA počítali s dalším poklesem indexu.
• Ruská centrální banka v úterý na mimořádném zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,5 procentního bodu na 12 %. Nouzovým opatřením se snaží zastavit pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar.
• Eurozóna: Index ekonomické nálady ZEW v srpnu vzrostl na -5,5 bodu (odhad: -12 bodů, červenec: -12,2 bodu).
• Spojené království: Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce června vzrostla na 4,2 % (odhad: 4 %, předchozí: 4 %).
• Hrubý domácí produkt Evropské unie v druhém čtvrtletí zůstal ve srovnání s předchozími třemi měsíci beze změny. V prvním čtvrtletí vzrostl o 0,2 %. Meziroční tempo růstu kleslo na 0,5 % z 1,1 % v prvním čtvrtletí. Ve zpřesněné zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlý odhad z konce minulého měsíce. Ekonomika dvacítky zemí eurozóny podle zpřesněné zprávy Eurostatu stoupla ve srovnání s předchozím kvartálem o 0,3 % po stagnaci v prvním čtvrtletí. Meziročně stoupla o 0,6 % po růstu o 1,1 % za leden až březen. Údaje se týkají 20 zemí eurozóny. Chorvatsko se k eurozóně připojilo na přelomu roku.
• Hrubý domácí produkt Maďarska se podle rychlého odhadu statistického úřadu v druhém čtvrtletí proti prvnímu kvartálu snížil o 0,3 %. Maďarská ekonomika tak překvapivě zůstala v technické recesi. Zaznamenala již čtvrtý mezičtvrtletní pokles za sebou, což představuje nejdelší sérii takovýchto poklesů od roku 1995, kam sahají srovnatelné záznamy, napsala agentura Bloomberg.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v červenci kleslo na 6,8 % z červnových 7,9 %. Inflace se tak ocitla nejníže od loňského února. Podíl na tom měly hlavně nižší ceny plynu a elektřiny. Uvedl to ve středu britský statistický úřad ONS. Inflace se tak vzdálila 41letému rekordu z října, který činil 11,1 %, je však stále vysoko nad dvouprocentním cílem britské centrální banky.
• Ruské úřady diskutují o obnovení povinného směňování devizových příjmů exportérů za rubly, a reagují tak na propad kurzu domácí měny. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Rusko takové opatření na krátkou dobu zavedlo už loni po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu.
• Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v Německu se prohlubuje, a to navzdory nynějšímu hospodářskému útlumu. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve středu zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo.
• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v červnu podle sezónně přepočtených údajů vzrostla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,4 %. V květnu výroba stagnovala. Růst způsobila produkce energetického sektoru, která kompenzovala pokles výroby polotovarů, kapitálového zboží i zboží dlouhodobé a krátkodobé spotřeby. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice růst výroby zpomalil na 0,9 % z 1,1 % v květnu. V zemích platících eurech se průmyslová výroba meziměsíčně zvýšila o půl procenta, v květnu rovněž zůstala beze změny.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí DCLG v červenci meziročně stoupl o 1,7 % (červen: +1,8 % revidováno z +1,9 %).
• Největší britská zbrojovka BAE Systems se dohodla, že zaplatí zhruba 5,55 miliardy dolarů za převzetí americké společnosti Ball Aerospace, která je divizí firmy Ball. Oznámila to ve čtvrtek BAE Systems v tiskové zprávě. Společnost Ball Aerospace podniká například v oblasti elektroniky pro stíhačky, válečné lodě a raketové systémy. Mateřská společnost Ball, která je největším světovým dodavatelem pivních plechovek, uvedla, že peníze získané prodejem divize použije mimo jiné na snížení dluhu. Dohodu o převzetí ještě musí schválit regulační orgány. Firmy předpokládají, že transakci dokončí v první polovině příštího roku.
• Soud v Moskvě ve čtvrtek uložil americké společnosti Google pokutu ve výši tří milionů rublů (asi 710 000 Kč) za to, že neodstranila "nedůvěryhodné" informace o "zvláštní vojenské operaci", jak ruské úřady nazývají válku Ruska proti Ukrajině. O rozhodnutí soudu informovala státní agentura TASS.
• Počet firemních bankrotů v Evropské unii v letošním druhém čtvrtletí vzrostl o 8,4 % a dostal se na nejvyšší úroveň od roku 2015, kam sahají srovnatelné údaje. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat ve čtvrteční tiskové zprávě. Mezičtvrtletní nárůst počtu firemních bankrotů zaznamenal už pošesté v řadě. Údaje za Českou republiku podrobnější statistická zpráva nezahrnuje.
• Německý diskontní řetězec Aldi rozšiřuje své aktivity ve Spojených státech. Firma tento týden oznámila, že se dohodla na převzetí zhruba 400 supermarketů Winn-Dixie a Harveys v amerických státech Florida, Alabama, Georgie, Louisiana a Mississippi.
• Švédský oděvní gigant H&M postupně přestane vyrábět v Myanmaru. Firma to uvedla v e-mailu agentuře Reuters. Druhý největší oděvní řetězec na světě reaguje na zprávy o zneužívání zaměstnanců v tamních textilních továrnách.
• Eurozóna: Obchodní bilance za červen vykázala přebytek 23 miliard EUR (odhad: +18,3 miliardy EUR, květen: -300 milionů EUR).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Výsledky Pandora v 2Q: Čistý zisk 778 milionů DKK (odhad: 807 milionů DKK), tržby 5,89 miliardy DKK (odhad: 5,71 miliardy DKK).
• Výsledky Carlsberg v 1H: Čistý zisk 4,75 miliardy DKK (odhad: 4,24 miliardy DKK), tržby 37,79 miliardy DKK (odhad: 38,13 miliardy DKK).

Zdroj: CNBC, ČTK