Evropské akcie v pátek převážně rostly, v plusu skončily hlavní indexy i v týdenním horizontu

STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,04 % na 451,39 bodu, britský FTSE 100 ale stoupl o 0,07 % na 7 338,58 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,07 % na 15 631,82 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,21 % na 7 229,60 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně oslabily akcie společností THG (-4,77 %), Idorsia (-2,96 %) nebo TUI (-2,81 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Hays (+1,94 %), Tesco (+1,92 %) či Repsol (+1,62 %).

Centrální banka USA bude možná muset ještě zvýšit úrokové sazby, aby se podařilo dostat inflaci pod kontrolu. V pátečním projevu na výročním setkání centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole to řekl šéf Fedu Jerome Powell. Dodal, že centrální banka bude postupovat opatrně při rozhodování, zda dále zvýšit úrokové sazby, ale dal jasně najevo, že Fed zatím nedospěl k závěru, že základní sazba je dostatečně vysoká na to, aby bylo jisté, že se inflace vrátí k dvouprocentnímu cíli.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 přidal 0,66 %, FTSE 100 zpevnil o 1,05 %, DAX se zvýšil o 0,37 % a CAC 40 posílil o 0,91 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt Německa zůstal v druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům beze změny, v meziročním srovnání ekonomika podle sezónně, cenově a kalendářně očištěných údajů klesla o 0,2 %. V pátek to v konečné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad.
• Bývalý závod německé automobilky Volkswagen v ruské Kaluze mohou brzy převzít Číňané. Současný majitel vyjednává s čínskou značkou Chery, uvádějí zdroje deníku Handelsblatt. Chery podle zprávy paralelně vede rozhovory s několika majiteli automobilek, které západní výrobci prodali po útoku ruských vojsk na Ukrajinu.
• Nizozemský pivovar Heineken už se kompletně stáhnul z Ruska. Své aktivity tam prodal symbolicky za jedno euro ruské firmě Arnest Group. Heineken to uvedl ve svém pátečním sdělení. Záměr opustit Rusko oznámil druhý největší výrobce piva na světě loni v březnu, krátce poté, co ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu. Proces ale trval déle, než se očekávalo.
• Podnikatelská nálada v Německu se v srpnu stejně jako v předchozích třech měsících nadále zhoršovala. Hodnota indexu Ifo podle páteční zprávy tohoto ekonomického institutu klesla na 85,7 bodu z červencových 87,4 bodu. Svou aktuální obchodní situaci vidí podnikatelé nejhůře od srpna 2020, kdy se Německo potýkalo s přísnými karanténními opatřeními kvůli nemoci covid-19.
• Největší ruská banka Sberbank letos odvede na mimořádné dani do ruského státního rozpočtu tři miliardy rublů (700 milionů Kč). Banka to podle agentury Reuters uvedla v pátečním sdělení. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o dani z mimořádných zisků firem v červenci. Záměrem Moskvy je získat díky dani 300 miliard rublů. Má se tak zmírnit tlak na státní rozpočet v čase, kdy Rusko vede válku na Ukrajině.
• Společnost Rolex koupí maloobchodního prodejce luxusních hodinek Bucherer. Firma to oznámila v pátečním sdělení. Největší světový výrobce luxusních hodinek tak poprvé získá významnou pozici v maloobchodním prodeji, pod kontrolou bude mít více než 100 prodejen firmy Bucherer po celém světě. Finanční podmínky nebyly zveřejněny, podle analytika investiční společnosti Vontobel může být hodnota společnosti Bucherer zhruba čtyři miliardy franků, uvedla agentura Bloomberg. Prodejny Bucherer budou nadále fungovat nezávisle a zachovají si i název. Budou také nadále prodávat hodinky i jiných značek.
• Španělská investiční společnost Asterion Industrial Partners, která se zaměřuje na infrastrukturu, se dohodla na koupi německé energetické společnosti Steag. Zvítězila tak nad nabídkou českého podnikatele Daniela Křetínského. Jeho Energetický a průmyslový holding (EPH) a Asterion byly posledními dvěma zájemci. Informovala o tom v pátek s odvolání na obeznámené zdroje agentura Reuters. Finanční pozadí transakce agentura nerozvádí.
• Spojené království: Index spotřebitelské důvěry v srpnu vzrostl na -25 bodů (odhad: -29 bodů, červenec: -30 bodů).
• Španělsko: Index výrobních cen v červenci meziročně klesl o 8,4 % (odhad: -10,1 %, červen: -8,1 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Maďarský energetický konglomerát MVM se dohodl, že nakoupí zhruba 300 milionů krychlových metrů zemního plynu od turecké energetické společnosti BOTAS. Na sociální síti X to uvedl mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács. Dodal, že dokončení podrobností dohody se očekává ještě v letošním roce.
• Rakouský finanční ústav Raiffeisenbank zavádí poplatek v minimální výši 1 000 dolarů za převod v dolarech na účty svých klientů v Rusku. Banka to oznámila na svém webu a uvedla, že je v souvislosti se změnou podmínek na trhu nucena omezit množství příchozích plateb v amerických dolarech. Rusko zažívá v poslední době pád rublu.
• Německý ministr hospodářství Robert Habeck chystá zákon na zpřísnění kontroly zahraničních investic, píše německý hospodářský deník Handelsblatt. Ministr zvolený za Zelené tak chce omezit rostoucí vliv Číny na německou ekonomiku. Pod větší kontrolou by měly být především oblasti, které se týkají bezpečnosti. Základní body zákona o přezkumu investic jsou podle mluvčí ministerstva aktuálně v připomínkovém řízení.
• Německá automobilka Volkswagen (VW) v pondělí ve své továrně v dolnosaském Emdenu začala s oficiální produkcí nového elektrického vozu ID.7, který velikostí a zaměřením odpovídá modelu Passat. Model ID.7, který by měl přijít na trh do konce roku, doplní stávající nabídku elektrických aut VW. Automobilka se ale nyní potýká s nižší poptávkou po elektromobilech, což se projevuje i na omezené produkci ID.7.
• Německé hospodářství bude ve třetím čtvrtletí pravděpodobně pokračovat ve stagnaci, předpověděla v pondělí německá centrální banka. Ve své pravidelné měsíční zprávě o vývoji ekonomiky rovněž varovala, že cenové tlaky zůstávají vysoké a narůstá riziko, že inflace se bude po delší dobu držet nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky.
• Maďaři nevěří, že se ekonomická situace v zemi zlepší a že spotřebitelské ceny půjdou dolů. Kvůli inflaci, která je teď nejvyšší v Evropské unii, masově vybírají úspory z bank. Nakupují za ně vládní dluhopisy, neboť předpokládají, že stát nezkrachuje. S odkazem na údaje maďarské centrální banky o tom píše agentura Bloomberg a další média.
• Německo: Index výrobních cen v červenci meziročně klesl o 6 % (odhad: -5,1 %, červen: +0,1 %), meziměsíčně se snížil o 1,1 % (odhad: -0,2 %, červen: -0,3 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Rightmove v srpnu meziročně klesl o 0,1 % (červenec: +0,5 %) a meziměsíčně se snížil o 1,9 % (červenec: -0,2 %).
• Ruská ropná společnost Lukoil žádá ruské úřady o povolení odkupu až 25 % svých akcií od zahraničních investorů se slevou nejméně 50 %. Informovala o tom v úterý agentura Interfax s odvoláním na své zdroje. Podnik se k věci odmítl vyjádřit. Podle výpočtů agentury Reuters odpovídá 25 % kapitálu Lukoilu přibližně 173 milionům akcií, které mají nyní tržní hodnotu kolem 1,1 bilionu rublů (přes 258 miliard Kč).
• Britský vývojář čipů ARM, který spadá pod japonskou firmu SoftBank a jehož technologie se nacházejí prakticky ve všech chytrých telefonech, oficiálně požádal o vstup na burzu ve Spojených státech. Firma k tomu v pondělí zveřejnila burzovní prospekt. Bližší informace o objemu a ceně akcií, které se budou obchodovat na trhu Nasdaq, ale podnik neuvedl. Očekává se, že to bude letos největší primární veřejná nabídka (IPO) akcií.
• Americká internetová společnost Meta Platforms požádala soud v Norsku, aby pozastavil pokutu, kterou firmě vyměřil norský regulační úřad za porušování pravidel pro ochranu osobních údajů. Podnik musí podle rozhodnutí úřadu pro ochranu osobních údajů od 14. srpna platit pokutu milion norských korun denně. Úřadu se nelíbí, že firma shromažďuje údaje o uživatelích a využívá je k zaměřování reklam na vhodnou cílovou skupinu, což je u velkých technologických podniků běžná praxe.
• Americká společnost Activision Blizzard prodá svá streamovací práva mimo Evropu firmě Ubisoft Entertainment. Oznámený krok je součástí snahy změnit podmínky transakce, v jejímž rámci hodlá firmu Activision Blizzard za 69 miliard dolarů převzít americká softwarová společnost Microsoft. Proti jejich plánu se totiž dosud staví regulační orgány v Británii.
• Eurozóna: Běžný účet v červnu skončil přebytkem 35,84 miliardy EUR (květen: +7,9 miliardy EUR, revidováno z +9,1 miliard EUR).
• Švýcarsko: Obchodní bilance v červenci vykázala přebytek 3,129 miliardy CHF (odhad: 4,3 miliardy CHF, červen: 4,790 miliardy CHF, revidováno z 4,823 miliardy CHF).
• Moskva nabízí výměnu aktiv západních investorů uvázlých v Rusku za část ruských aktiv zmrazených v západních zemích v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Podle návrhu, který představila ruská centrální banka, by Moskva poskytla západním investorům možnost, aby koupili aktiva ruských podniků zmrazená v Evropě s využitím svých peněz na ruských účtech s omezeným přístupem, které nyní nelze převést do zahraničí. Informoval o tom list Financial Times (FT). Západní představitelé nicméně listu sdělili, že o takovémto návrhu nemají žádné informace a že se o možnosti výměny aktiv nevedou žádné rozhovory.
• Nadnárodní automobilová skupina Stellantis zvažuje spojení s čínskou společností vyrábějící elektromobily, napsala ve středu s odvoláním na zdroje agentura Bloomberg. Druhý největší evropský výrobce automobilů z hlediska prodejů se snaží posílit svou přítomnost na největším automobilovém trhu na světě. Skupina zatím nedošla k nějakému konečnému rozhodnutí.
• Německý vývoz do zemí mimo Evropskou unii se v červenci oproti předchozímu měsíci snížil o 2,9 procenta. V tiskové zprávě o tom ve středu informoval německý statistický úřad. Podle předběžných údajů vyvezlo Německo do těchto zemí minulý měsíc po sezonním a kalendářním očištění zboží v hodnotě 59 miliard eur. Meziročně se německý export do zemí mimo EU zvýšil po očištění o 1,1 procenta.
• Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně se v srpnu prohloubil mnohem více, než se čekalo. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky ve středu zveřejnila společnost S&P Global. Snížila se aktivita v eurozóně dominantního sektoru služeb. Pokračoval sice pokles výroby ve zpracovatelském průmyslu, ale objevily se v něm určité známky obratu. V Německu, které má největší ekonomiku v Evropě, se podnikatelská aktivita snížila nejrychlejším tempem za více než tři roky.
• Spojené království: Kompozitní PMI v srpnu podle předběžných dat S&P Global 47,9 bodu (odhad: 50,3 bodu, červenec: 50,8 bodu), PMI pro sektor služeb 48,7 bodu (odhad: 50,8 bodu, červenec: 51,5 bodu), výrobní PMI 42,5 bodu (červenec: 45,3 bodu).
• Německo: Kompozitní PMI v srpnu podle předběžných dat S&P Global 44,7 bodu (odhad: 48,3 bodu, červenec: 48,5 bodu), PMI pro sektor služeb 47,3 bodu (odhad: 51,5 bodu, červenec: 52,3 bodu), výrobní PMI 39,1 bodu (odhad: 38,7 bodu, červenec: 38,8 bodu).
• Francie: Kompozitní PMI v srpnu podle předběžných dat S&P Global 46,6 bodu (odhad: 47,5 bodu, červenec: 46,6 bodu), PMI pro sektor služeb 46,7 bodu (odhad: 47,5 bodu, červenec: 47,1 bodu), výrobní PMI 46,4 bodu (odhad: 45 bodů, červenec: 45,1 bodu).
• Švédský oděvní řetězec H&M hodlá na Ukrajině napadené Ruskem i přes pokračování bojů znovuotevřít své pobočky. Firma to uvedla v čtvrtečním sdělení u příležitosti Dne nezávislosti Ukrajiny. Podobný krok už předtím učinily jiné západní řetězce včetně americké sítě restaurací s rychlým občerstvením McDonald's.
• Švédská automobilka Volvo Cars chystá první čistě elektrický víceúčelový vůz prémiové kategorie. Nese označení EM90 a jeho globální debut firma připravuje na 12. listopadu. Od stejného data si jej mohou předběžně rezervovat zájemci v Číně, uvedla ve čtvrtek švédská automobilka. Ta se specializuje na luxusní auta, zejména sportovně-užitkové vozy.
• Turecká centrální banka nečekaně výrazně zpřísnila svou měnovou politiku. Základní úrokovou sazbu ve čtvrtek zvýšila o 7,50 procentního bodu na 25 %, maximum od ledna 2004. Zemi se nedaří zkrotit vysokou inflaci, která se v červenci dostala k 50 %.
• Akciová burza v Istanbulu už letos přilákala více primárních nabídek akcií (IPO) než mnohem větší burzy v Londýně, Frankfurtu nad Mohanem či Miláně. Pomohl jí k tomu růst zájmu drobných investorů o obchodování na akciovém trhu v době, kdy je zájem firem o vstup na burzu celosvětově slabý. Od začátku letošního roku se na istanbulské burze uskutečnilo 30 primárních nabídek a firmy z tohoto prodeje získaly celkem 1,9 miliardy dolarů. S odvoláním na údaje firmy Dealogic to napsal server listu Financial Times.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Polská petrochemická skupina Orlen hospodařila v druhém čtvrtletí s čistým ziskem 4,5 miliardy zlotých (24,5 miliardy Kč). Meziročně je to nárůst o 23 %, uvedla ve čtvrtek firma ve výsledkové zprávě. Na nejbližší období ale firma čeká pokles cen ropy a s tím spojené nižší marže rafinerií.

Zdroj: CNBC, ČTK