Americká ekonomika po zpřesnění dat v druhém čtvrtletí vzrostla méně než podle rychlého odhadu

Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že údaj za období od dubna do června zůstane proti původnímu odhadu beze změny, tedy na 2,4 %. Růst za druhé čtvrtletí přesto naznačuje, že ekonomika odolává vyšším nákladům na úvěry.

Růst největší světové ekonomiky zpomaluje měnová politika americké centrální banky. Ta ve snaze bojovat s inflací už více než rok zvyšuje základní úrokové sazby. Na konci července zvýšila základní úrok do pásma 5,25 až 5,50 %, což je maximum za 22 let. Růst v minulém čtvrtletí podpořily vyšší výdaje spotřebitelů i firem.

Američtí zaměstnavatelé navzdory politice Fedu také stále nabírají zaměstnance. Letos tvoří v průměru 258 000 pracovních míst měsíčně, i když průměr za poslední tři měsíce klesl na 218 000. Tvorba nových pracovních míst přesto stále zůstává výrazně pod úrovní z doby před pandemií covidu-19.

Míra inflace od maxima 9,1 % z loňského června dosud víceméně stabilně klesala. Minulý měsíc činila 3,2 %, přesto ale zůstává nad 2% cílem Fedu.

Kombinace klesající inflace, pokračujícího ekonomického růstu a pomalejšího, ale stabilního náboru zaměstnanců vyvolala naděje na takzvané měkké přistání ekonomiky. To je scénář, ve kterém by se Fedu mělo podařit překonat vysokou inflaci, aniž by vyvolal hospodářskou recesi.

Středeční zpráva o vývoji hrubého domácího produktu je druhá z celkem tří. Konečnou zprávu o vývoji HDP za druhé čtvrtletí ministerstvo vydá koncem příštího měsíce.

Údaje o růstu amerického HDP ukazují, jak moc by americká ekonomika rostla, kdyby současné tempo pokračovalo celý rok.

Zdroj: ČTK