ČR: Pokles průmyslové produkce pokračoval i v srpnu, meziročně ztratila 1,7 procenta

Srpnové výsledky průmyslu byly podle statistiků velmi podobné těm červencovým. "Většina odvětví zaznamenala meziroční pokles. Nejvíce k poklesu přispěla výroba elektřiny a plynu, kde se projevila zejména vyšší loňská srovnávací základna a dále výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména výroba stavebních hmot a skla," uvedl Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Dvouciferný pokles produkce v srpnu pokračoval ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Naopak nejvyšší růstový příspěvek vykázala výroba motorových vozidel, kde meziročně vzrostla jak výroba aut, tak jejich dílů. Ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení se podle statistiků opět projevilo dokončení velkých dlouhodobých zakázek na kolejová vozidla.

Hodnota nových zakázek pro český průmysl klesla v srpnu meziročně o 4,2 procenta. Objednávky ze zahraničí se meziročně snížily o 3,4 procenta, tuzemské nové zakázky klesly o 5,5 procenta.

"Meziročně klesá hodnota nových zakázek již čtvrtý měsíc v řadě. Nejvýraznější podíl na tom měla odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství a výroba chemických látek a přípravků. V srpnu se v porovnání s loňským rokem snížila hodnota nových zakázek v obou jmenovaných odvětvích téměř o pětinu," uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Zakázky naopak přibyly ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě elektrických zařízení. U motorových vozidel byla hodnota nových zakázek na prakticky stejná jako v minulém roce.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v srpnu 2023 meziročně snížil o dvě procenta a jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o devět procent.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026