Evropské akcie se ve středu na směru neshodly
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve středu skončilo smíšeně po úterní seanci, která byla pro evropské akcie nejlepší za 11 měsíců. V polovině týdne se dařilo akciím výrobců nápojů a potravin, naopak cenné papíry maloobchodních řetězců zlevnily. V rámci klíčových akciových indexů regionu si nejvíce připsal německý DAX, naproti tomu s nejvýraznější korekcí uzavřel obchodní den francouzský CAC 40.
Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,15 % na 453,16 bodu a německý DAX uzavřel se ziskem 0,24 % na 15 460,01 bodu. Naopak britský FTSE 100 korigoval o 0,11 % na 7 620,03 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel rovněž v červeném pásmu, když klesl o 0,44 % na 7 131,21 bodu.
V indexu STOXX Europe 600 se dařilo akciím společností Viaplay Group (+8,92 %), Novo Nordisk (+4,88 %) nebo Scatec (+3,51 %). V minusu naopak skončily cenné papíry firem Fresenius Medical Care (-17,45 %), InPost (-8,46 %) či Fresenius SE & Co. (-7,84 %).
Akcie koncernu LVMH se ve středu v úvodu obchodování propadly téměř o 8 % poté, co společnost oznámila pomalejší růst tržeb v třetím čtvrtletí kvůli zpomalující poptávce po luxusním zboží v Evropě a Spojených státech. Několik analytiků v návaznosti na zprávu po úterním uzavření trhu snížilo cílové ceny akcií společnosti. Cenné papíry LVMH nakonec středeční seanci uzavřely poklesem o 6,46%.
Nejvyšší představitelé Fedu v pondělí naznačili, že rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti, které přímo ovlivňují náklady na financování domácností a podniků, by mohly centrální banku odradit od dalšího zvyšování úrokových sazeb.
Evropské akcie se začátkem měsíce dostaly až na šestiměsíční minima. Výnosy evropských a amerických dluhopisů zatím naopak dosáhly mnohaletých maxim v důsledku sázek, že největší centrální banky budou udržovat úrokové sazby na vyšší úrovni po delší dobu. Ačkoli se akcie od těchto minim odrazily, pro vývoj jejich cen do konce roku bude rozhodující nadcházející výsledková sezona, ekonomické statistiky a pohyby cen ropy.
Nejdůležitější středeční události na evropských trzích
- Německá vláda už pro letošní rok nepočítá s hospodářským růstem, nově naopak čeká pokles hrubého domácího produktu o 0,4 procenta. Ve středu to na tiskové konferenci prohlásil ministr hospodářství Robert Habeck, který za důvody zhoršených očekávání označil následky ruské invaze na Ukrajinu. Podle nově zveřejněného výhledu se Německo vrátí k růstu v nadcházejícím roce, kdy by se HDP měl zvýšit o 1,3 procenta. Inflace letos dosáhne 6,1 procenta, v roce 2024 ale tempo růstu spotřebitelských cen klesne na 2,6 procenta, dodal Habeck.
- Německá automobilka Volkswagen definitivně ukončuje produkci malých automobilů up!, které se vyráběly v jejím bratislavském závodě. Model up! byl nejlevnějším vozem v nabídce značky VW, zákazníci měli zájem především o jeho verzi e-up! s elektrickým pohonem. Nástupce modelu up! přijde na trh až po roce 2026 a bude se prodávat pouze s elektrickým pohonem, napsala agentura DPA.
- Studie IE University ukázala, že ze vzorku 3 000 Evropanů si 68 % přeje, aby jejich vlády zavedly pravidla na ochranu pracovních míst před pokrokem v umělé inteligenci (AI). Toto číslo je o 18 % vyšší než počet lidí, kteří reagovali stejným způsobem na podobný výzkum, který IE University zveřejnila v roce 2022. Zpráva přichází v době, kdy vlády po celém světě pracují na regulaci algoritmů AI.
- Ukrajina bude letos i příští rok potřebovat rozpočtovou pomoc 42 miliard dolarů na pokrytí obrovského deficitu a obnovu země po ruské invazi. U kulatého stolu to ve středu na okraji zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Informovala o tom agentura Reuters. Deficit státního rozpočtu Ukrajiny bude podle Šmyhala letos činit přibližně 20 % hrubého domácího produktu země a příští rok 21 %.
- Míra meziroční inflace v Rusku v září stoupla nejvýše od dubna 2022, a to na 6 % z 5,15 % v srpnu. Vyplývá to ze středečních údajů ruského statistického úřadu. Kupní síla Rusů, kterou už tak oslabují důsledky slabého rublu a protiruské sankce kvůli invazi na Ukrajinu, se dále snížila, napsala agentura AFP. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v Rusku letos v září zvýšily o 0,87 %, v srpnu narostly o 0,28 %.
- Německo: Meziroční inflace klesla v září podle finálních údajů na 4,5 % ze srpnových 6,1 %.
Zdroj: CNBC, ČTK