Evropské akcie v pátek oslabily, v týdenním horizontu se indexy na směru neshodly (13. 10. 2023)

Panevropský index STOXX Europ 600 v pátek klesl o 0,98 % na 449,18 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,59 % na 7 599,60 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,55 % na 15 186,66 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 1,42 % a skončil na 7 003,53 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně oslabily akcie společností Ocado Group (-7,24 %), Reply (-6,10 %) nebo Wizz Air Holdings (-6,04 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem MorphoSys (+3,34 %), ORLEN (+2,68 %) či BP (+2,16 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 přidal 0,95 %, FTSE 100 zpevnil o 1,40 %, DAX oslabil o 0,28 % a CAC 40 přišel o 0,80 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v srpnu podle sezónně přepočtených údajů vzrostla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,6 %. V červenci naopak o 1,3 % klesla. K růstu přispěla produkce spotřebního zboží a kapitálového zboží, která oživila z poklesu v předchozím měsíci. Stejný vývoj jako v EU byl i v zemích platících eurem. V pátek to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se výroba zvýšila o 0,2 % po poklesu o 2,7 % v červenci.
• Ruská technologická společnost Astra získala z primární nabídky akcií 3,5 miliardy rublů. Cena akcií byla stanovena na horním konci navrhovaného rozpětí. Zájem byl zvláště mezi drobnými investory.
• Ruský prezident Vladimir Putin přecenil své možnosti, když se pokusil využít ruský státní plynárenský gigant Gazprom k tomu, aby dostal Evropu na kolena. A nyní jsou jeho snahy o posílení Gazpromu vydány na milost a nemilost Číně, napsala agentura Bloomberg.
• Mezinárodní agentura pro energii (IEA) snížila svůj výhled růstu poptávky po ropě na příští rok. Na spotřebu budou podle ní mít vliv horší globální ekonomické podmínky a pokrok v oblasti energetické účinnosti. IEA to uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Americký internetový prodejce Amazon v Británii utratí 170 milionů liber na vyšší mzdy. Zvednout se je zaměstnancům chystá nadvakrát v příštích šesti měsících. Podle agentury Reuters to může přitáhnout pozornost britské centrální banky, která bedlivě hlídá inflační tlaky. Firma, pro níž v Británii pracuje 75 000 lidí, také uvedla, že se před svátky chystá nabrat více než 15 000 sezónních zaměstnanců.
• Česká národní banka za první tři čtvrtletí letošního roku více než zdvojnásobila objem svých zlatých rezerv. Ke konci září dosahovaly 806 000 trojských uncí, tedy zhruba 25,1 tuny, vyplývá z údajů o struktuře devizových rezerv, které v pondělí centrální banka zveřejnila. Hodnota zlatých rezerv na konci čtvrtletí byla 35,363 miliardy korun.
• Vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě může způsobit, že centrální bankéři budou nuceni bojovat s novými inflačními trendy a zároveň zasadit ránu ekonomické důvěře v době, kdy se zdá, že se zvyšuje naděje na zvládnutí prudkého růstu cen vyvolaného pandemií a ruskou invazí na Ukrajinu. Agentuře Reuters to řekli oslovení analytici. Izraelský šekel v reakci na konflikt vůči dolaru klesl nejníže za sedm let, což přimělo izraelskou centrální banku k rozhodnutí, že prodá až 30 miliard USD z dolarových rezerv, aby měnu podpořila.
• Nezaměstnanost v Česku činila v září 3,6 %, zůstala tak na stejné hodnotě jako v srpnu. Počet uchazečů o práci se meziměsíčně zvýšil zhruba o 2 200, ke konci září jich bylo 263 000. Nabízených volných pracovních míst oproti srpnu přibylo asi 800 na téměř 282 000. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR. V porovnání s loňským zářím je nezaměstnanost o desetinu procentního bodu vyšší. V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR nejnižší v rámci celé Evropské unie.
• Průmyslová výroba v Německu v srpnu pokračovala čtvrtý měsíc za sebou v poklesu. Ve srovnání s předchozím měsícem se snížila o 0,2 %, pokles však zpomalil z 0,6 % v předchozím měsíci. Nižší byla produkce energií a ve stavebnictví, výroba aut se však zvýšila. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil německý statistický úřad.
• Rozvoj umělé inteligence (AI) by mohl zvýšit tržní sílu velkých technologických společností. Regulační úřady by proto měly pozorně sledovat, zda v této oblasti nedochází k porušování pravidel hospodářské soutěže. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf německého antimonopolního úřadu Andreas Mundt.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 % ze srpnových 8,5 %. Inflace klesla osmým měsícem v řadě, její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv ceny bydlení, nájemné stouplo téměř o osm procent, vodné o 16,3 %, stočné o více než čtvrtinu a ceny tepla a teplé vody o 36,2 %. Další v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) v podzimní prognóze mírně snížil odhad růstu globální ekonomiky v příštím roce, výhled na letošek nechal beze změny. Předpokládá, že hrubý domácí produkt se letos zvýší o 3 % a příští rok o 2,9 %. Výhled na rok 2024 fond snížil o 0,1 procentního bodu. Výhled tuzemské ekonomiky MMF zlepšil, a to pro tento i příští rok.
• Německému výrobci luxusních aut BMW vzrostl v třetím čtvrtletí prodej aut o 5,8 % na 621 699 vozů. Konkurenční automobilka Mercedes-Benz však zaznamenala ve stejném období pokles prodeje o čtyři procenta na 510 000 vozů kvůli problémům v dodavatelském řetězci a změnám modelu. Obě automobilky ale zaznamenaly pokles na čínském trhu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení automobilek.
• Přibližně pět procent bank na celém světě by mohlo mít problémy, pokud úrokové sazby centrálních bank zůstanou delší dobu vyšší, přestože se turbulence v tomto sektoru v posledních měsících zmírnily. Dalších 30 % bank, včetně těch největších na světě, může mít problémy, pokud by světová ekonomika vstoupila do období nízkého růstu a vysoké inflace, tedy stagflace. Uvedl to ve své zprávě o globální finanční stabilitě Mezinárodní měnový fond.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v září zpomalil na 12,2 % ze srpnových 16,4 %. Oznámil to v úterý maďarský statistický úřad. Inflace tak vykázala pokles už osmý měsíc za sebou. Růst cen byl v září o něco mírnější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters zářijovou inflaci odhadovali v průměru na 12,5 %.
• Německá vláda už pro letošní rok nepočítá s hospodářským růstem, nově naopak čeká pokles hrubého domácího produktu o 0,4 procenta. Ve středu to na tiskové konferenci prohlásil ministr hospodářství Robert Habeck, který za důvody zhoršených očekávání označil následky ruské invaze na Ukrajinu. Podle nově zveřejněného výhledu se Německo vrátí k růstu v nadcházejícím roce, kdy by se HDP měl zvýšit o 1,3 procenta. Inflace letos dosáhne 6,1 procenta, v roce 2024 ale tempo růstu spotřebitelských cen klesne na 2,6 procenta, dodal Habeck.
• Německá automobilka Volkswagen definitivně ukončuje produkci malých automobilů up!, které se vyráběly v jejím bratislavském závodě. Model up! byl nejlevnějším vozem v nabídce značky VW, zákazníci měli zájem především o jeho verzi e-up! s elektrickým pohonem. Nástupce modelu up! přijde na trh až po roce 2026 a bude se prodávat pouze s elektrickým pohonem, napsala agentura DPA.
• Studie IE University ukázala, že ze vzorku 3 000 Evropanů si 68 % přeje, aby jejich vlády zavedly pravidla na ochranu pracovních míst před pokrokem v umělé inteligenci (AI). Toto číslo je o 18 % vyšší než počet lidí, kteří reagovali stejným způsobem na podobný výzkum, který IE University zveřejnila v roce 2022. Zpráva přichází v době, kdy vlády po celém světě pracují na regulaci algoritmů AI.
• Ukrajina bude letos i příští rok potřebovat rozpočtovou pomoc 42 miliard dolarů na pokrytí obrovského deficitu a obnovu země po ruské invazi. U kulatého stolu to ve středu na okraji zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Informovala o tom agentura Reuters. Deficit státního rozpočtu Ukrajiny bude podle Šmyhala letos činit přibližně 20 % hrubého domácího produktu země a příští rok 21 %.
• Míra meziroční inflace v Rusku v září stoupla nejvýše od dubna 2022, a to na 6 % z 5,15 % v srpnu. Vyplývá to ze středečních údajů ruského statistického úřadu. Kupní síla Rusů, kterou už tak oslabují důsledky slabého rublu a protiruské sankce kvůli invazi na Ukrajinu, se dále snížila, napsala agentura AFP. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v Rusku letos v září zvýšily o 0,87 %, v srpnu narostly o 0,28 %.
• Německo: Meziroční inflace klesla v září podle finálních údajů na 4,5 % ze srpnových 6,1 %.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet se dohodla s evropským výrobcem letadel Airbus na koupi 157 letadel. Dohoda zahrnuje také opci na koupi dalších 100 letadel a je zatím největším nákupem britských aerolinek. Nová letadla by podle prohlášení měla pomoci k modernizaci flotily a dalšímu růstu po roce 2018. Většina nových letadel jsou stroje A321neo, 56 jich je A320neo. Dodávka nových letadel je naplánována na roky 2029 až 2034. Nákup musí ještě schválit akcionáři.
• Ruská centrální banka ve čtvrtek podpořila rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina znovu zavést měnové kontroly, aby se zastavilo prudké oslabování rublu. Vláda ve středu pozdě večer oznámila, že Putin podepsal dekret o znovuzavedení kapitálových kontrol pro nezveřejněný seznam 43 vývozních firem. Rubl se dopoledne v reakci na to vyšplhal na více než dvoutýdenní maximum.
• Americká internetová společnost Google bude německé autorské společnosti Corint Media platit 3,2 milionu eur ročně za využívání jejího tiskového obsahu. Firma zastupuje největší evropský mediální dům Axel Springer, který vydává deníky Bild a Die Welt, ale také několik regionálních vydavatelů. Částka je nižší, než Corint Media požadovala původně, ale dohoda je jen prozatímní. Ve čtvrtek o tom s odkazem na blog Googlu informuje agentura DPA.
• Německé zásobníky plynu jsou takřka plné, přesto o nadcházející zimě hrozí Němcům v případě extrémně nízkých teplot nedostatek této energetické suroviny. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Heinermann, podle kterého potřebuje Německo zprovoznit další terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). Za klíčové označil také úspory domácností, které mají při silných mrazech velký podíl na spotřebě.
• Spojené království: Deficit obchodní bilance se v srpnu prohloubil na 3,415 miliardy liber (odhad: -3,6 miliardy liber, červenec: -1,418 miliardy liber, revidováno z -3,446 miliardy liber).
• Spojené království: Průmyslová výroba v srpnu meziročně vzrostla o 1,3 % (odhad: +1,7 %, červenec: +1 % revidováno z +0,4 %) a meziměsíčně klesla o 0,7 % (odhad: -0,2 %, červenec: -1,1 % revidováno z -0,7 %).
• Spojené království: HDP v srpnu meziročně vzrostl o 0,5 % (odhad: +0,5 %, červenec: +0,3 % revidováno z 0 %) a meziměsíčně v souladu s odhady klesl o 0,2 % (červenec: -0,6 % revidováno z -0,5 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Tržby koncernu LVMH v třetím čtvrtletí meziročně stouply o devět procent na 19,96 miliardy eur. Je to o něco méně, než se čekalo. Růst slábne kvůli inflaci a turbulencím světových ekonomik, které snižují zájem zákazníků o luxusní módu.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026