Analytici: Oživení české ekonomiky nepřišlo, za celý rok HDP klesne
Oživení české ekonomiky v třetím čtvrtletí nepřišlo, zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Hrubý domácí produkt podle nich za celý letošní rok vykáže pokles, ekonomika se tak stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle úterních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP v třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta a mezičtvrtletně se snížil o 0,3 procenta.
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla podle úterních údajů Eurostatu ve srovnání s předchozími třemi měsíci i meziročně o 0,1 procenta. Z jednotlivých členských zemí, zaznamenaly nejvýraznější pokles Irsko, Rakousko a Česká republika. Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera česká ekonomika jako jediná v EU ještě nedosáhla předpandemické úrovně HDP z konce roku 2019.
"Česká ekonomická mizérie pokračuje. Po krátké recesi, kterou jsme si prošli ve druhé polovině roku 2022, se první dvě letošní čtvrtletí nesla v duchu balancování na hraně poblíž nulového růstu a nyní opět míříme do záporu. Zatímco průmyslové ochlazení bylo vesměs očekávatelné vzhledem ke slabé zahraniční poptávce, naděje na oživení domácí spotřeby se nenaplnily a české HDP tak neměl kdo posouvat vpřed," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Podobný názor má hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Chabé výsledky české ekonomiky jdou na vrub vysoké inflace, která degradovala reálné příjmy domácností, a tím pádem podlomila jejich kupní sílu. Navíc negativně ovlivňuje spotřebitelský sentiment, a snižuje tak ochotu nakupovat," uvedl. Českou ekonomiku podle něj také negativně ovlivnily slabší zahraniční poptávka a problémy dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu.
"Tuzemská ekonomika zůstává na hraně recese a jako jediná v EU ještě nedosáhla předpandemické úrovně HDP z konce roku 2019," upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Důvodů je podle něj několik. "Tím nejvýznamnějším je výrazný propad spotřeby domácností, který je i ve srovnání s ostatními zeměmi EU překvapivě silný. Za tím je zejména skutečnost, že nárůst kompenzací zaměstnanců ve srovnání s růstem průměrné inflace byl v tuzemské ekonomice nejslabší," uvedl. Česko podle něj zaostává za průměrem EU také v míře investic či exportech.
"Česko nadále zůstává z hlediska postpandemické výkonnosti na chvostu zemí EU a na místě je otázka, čím jsme si takovou pozici zasloužili. Bezpochyby jde o kombinaci velké váhy průmyslu v době globálního zpomalení, intenzivní inflační vlny erodující reálné příjmy domácností a rozšiřující se šedé ekonomiky. Diskuse mohou být ohledně poměru ingrediencí v tomto koktejlu, přítomnost všech tří je ale nesporná," míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
"Možný restart tuzemské ekonomiky komplikují například dopady předešlých inflačních tlaků a zejména vysoké ceny energie, které se propisují i do nižší spotřeby. Většina průmyslových odvětví se již měsíce potýká s úbytkem zakázek. Dalším limitem pro naše exportně orientované hospodářství je nepříliš pozitivní ekonomická situace u našich hlavních obchodních partnerů v Německu a obecně v eurozóně," uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Vyzval k zavedení prorůstových opatření, jako zlepšení podnikatelského prostředí, zatraktivnění daňových odpočtů na výzkum a vývoj a posílení investiční aktivity.
Analytici se shodují, že Česko za celý letošní rok už hospodářského růstu nedosáhne. "Celoroční výkon české ekonomiky tak prakticky jistě míří do záporu, realisticky se jeví pokles o zhruba 0,4 procenta," uvedl Hradil. Podle Seidlera aktuální výsledky ekonomiky snižují i výhled pro hospodářský růst v příštím roce. "Protirůstově pak bude působit i konsolidační baliček a celkově tak růst tuzemské ekonomiky může zůstat v příštím roce poměrně slabý," uvedl.
Zdroj: ČTK