Evropské akcie v pátek znovu stouply, v týdenním horizontu se ale indexy na směru neshodly

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek přidal 0,33 % na 459,98 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,06 % na 7 488,20 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,22 % na 16 029,49 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,20 % na 7 292,80 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se dařilo mimo jiné akciím společností MorphoSys (+3,09 %), Auto1 Group (+2,83 %) nebo Valeo (+2,35 %), v minusu naopak uzavřely například cenné papíry firem Orpea (-20,27 %), Reply (-2,07 %) či Dr.Martens (-1,81 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 přidal 0,91 %, FTSE 100 se snížil o 0,21 %, DAX posílil o 0,69 % a CAC 40 zpevnil o 0,81 %. 

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt Německa se v třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům snížil o 0,1 %, v meziročním srovnání pak ekonomika podle cenově a kalendářně očištěných údajů klesla o 0,4 %. V pátek to v konečné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad. Výsledky tak odpovídají rychlému odhadu z konce října.
• Japonský výrobce automobilů Nissan Motor plánuje investovat až 1,12 miliardy liber do výroby elektromobilů, baterií a infrastruktury ve Velké Británii. Závod Nissanu v Sunderlandu je největším závodem na výrobu aut v Británii a Nissan tam hodlá do konce desetiletí vyrábět pouze elektromobily.
• Podnikatelská nálada v Německu se v listopadu proti říjnu mírně zlepšila. Hodnota indexu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, vzrostla na 87,3 bodu z říjnové hodnoty 86,9 bodu. Institut uvedl, že podniky vidí svou současnou situaci o něco lépe a že také slábne pesimismus ohledně vývoje v nadcházejících měsících.
• Německý kancléř Olaf Scholz v pátečním videoprojevu na síti X ujistil veřejnost, že spolková vláda usilovně pracuje na změnách rozpočtu na rok 2024, aby ho parlament mohl ještě letos schválit. Německo se dostalo do rozpočtové krize, když ústavní soud před týdnem rozhodl, že přesun 60 miliard eur z covidových půjček do klimatického fondu byl protizákonný, tedy neplatný. Rozsudek vyvolal pochyby o tom, zda vláda s dalšími desítkami miliard eur z mimořádných fondů hospodaří ve shodě s ústavou.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská komise oznámila, že prodlouží platnost jednodušších pravidel pro získávání státní podpory pro krizí zasažené firmy o dalších šest měsíců do června 2024. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení komise. Země EU tak budou moci poskytnout společnostem kompenzace za vysoké ceny energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu i děním na Blízkém východě.
• Německo má zájem o kvalifikované pracovníky z Afriky, chce jim proto nabídnout budoucnost, zároveň ale očekává hladké deportace těch neúspěšných. V pondělí to v Berlíně na investičním summitu skupiny velkých ekonomik G20 ke spolupráci s africkými státy prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že Německo stojí o rozvoj hospodářské spolupráce s africkými zeměmi, v nichž vidí mimo jiné velkou příležitost klimatického a energetického partnerství.
• Na začátku nového týdne bylo euro podpořeno víkendovými aktualizacemi ratingů Moody’s pro Itálii a Portugalsko. Minulý týden se objevily značné spekulace o riziku snížení ratingu Itálie na úroveň "junk". Trhy si však o víkendu mohly vydechnout, když se rating nejen udržel, ale dokonce zlepšil.
• Německá ekonomika v tomto čtvrtletí pravděpodobně opět klesne a její oživení bude obtížné, uvedla v pondělí ve své měsíční zprávě německá centrální banka. Zmínila zároveň známky zlepšení na začátku příštího roku. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Polský energetický koncern Orlen převezme firmu KUFPEC Norway, která je norskou divizí kuvajtské společnosti Kuwait Foreign Petroleum Exploration Company (KUFPEC). Hodnota transakce činí 445 milionů USD (téměř deset miliard Kč), uvedla firma v pondělním sdělení. Orlen je mimo jiné majitelem českého Unipetrolu.
• Německo: Index výrobních cen v říjnu v souladu s odhady meziročně klesl o 11 % (září: -14,7 %) a meziměsíčně se snížil o 0,1 % (září: -0,2 %).
• Německá automobilka Volkswagen zahájila provoz první plně vlastněné továrny na baterie v Číně. Oznámilo to v úterý vedení města Che-fej v provincii An-chuej na východě země, kde závod leží. Volkswagen tam do konce letošního roku zahájí i sériovou výrobu čistě elektrických modelů založených na platformě MEB, uvedla s odkazem na sdělení zastupitelstva agentura Reuters.
• Polsko získá 5,1 miliardy eur z unijních peněz poté, co v úterý Evropská komise schválila změny v jeho národním plánu obnovy. Polsko má šanci získat půjčky v hodnotě 34,5 miliardy eur a dotace ve výši 25,3 miliardy eur. Brusel ale do Varšavy vzkázal, že pro výplatu hlavní části balíku musí splnit několik zásadních kritérií.
• Automobilka Stellantis a čínský výrobce baterií CATL podepsali předběžnou smlouvu o dodávkách bateriových článků a modulů pro výrobu elektromobilů v Evropě. Firmy v úterý ve společném sdělení uvedly, že také zvažují investici do vytvoření společného podniku na podporu elektrifikace aut. Každá z firem by v něm držela poloviční podíl.
• Společnost poskytující leasing letadel SMBC Aviation Capital uzavřela objednávku na 60 letadel Airbus A320neo. Oznámila to v úterý v tiskové zprávě, finanční podrobnosti transakce ale nezveřejnila. Deník Nikkei Asia na základě tržní ceny letounů předpokládá, že hodnota transakce dosáhne asi 3,4 miliardy dolarů.
• Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur do klimatického fondu dolehne nejvíce na východ země, ohrožena je mimo jiné budoucnost dotací pro velké továrny na čipy v Magdeburku a Drážďanech. V rozhovoru s mediálním domem RND to prohlásil parlamentní tajemník Michael Kellner, který ve Spolkovém sněmu zastupuje ministra hospodářství Roberta Habecka. Spolková vláda kancléře Olafa Scholze nyní vyhodnocuje, jaké dopady na rozpočet bude rozsudek mít a jak chybějící peníze nahradit.
• Maďarská centrální banka v úterý v souladu s očekáváním trhu snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75 bazických bodů. Sazba se tím dostala na 11,50 %, informovala banka v tiskové zprávě. Snižování základní sazby zahájila v říjnu, už v květnu však začala snižovat svou jednodenní depozitní sazbu.
• Nadnárodní firmy stále vykazují nízký zdaněný zisk, a to i v zemích s vysokou sazbou daně z příjmu právnických osob. Ve zprávě o zdanění nadnárodních společností to v úterý uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle ní je to důvod ke globální reformě daní. Jurisdikce s vysokými daňovými sazbami představují podle nové analýzy více než polovinu nízko zdaněných zisků, které celosvětově vykazují nadnárodní společnosti.
• Švýcarsko: Obchodní bilance v říjnu vykázala přebytek 4,6 miliardy CHF (odhad: 4,23 miliardy CHF, září: 6,282 miliardy CHF revidováno z 6,316 miliardy CHF).
• Mzdy zaměstnancům ve své továrně ve městě Chattanooga ve Spojených státech zvedne i automobilka Volkswagen. Přidá jim 11 procent, uvedla s odkazem na sdělení firmy, která vlastní tuzemskou Škodu Auto, agentura Reuters. V USA kvůli rozsáhlé odborové stávce před několika týdny zvyšovali mzdy také jiní velcí výrobci vozů.
• Britský ministr financí Jeremy Hunt ve středu oznámil rozsáhlou sadu rozpočtových plánů, včetně snížení odvodu na sociální pojištění, nových daňových úlev a růstu minimální mzdy, které mají pomoci Britům překonat nárůst životních nákladů a podpořit podniky. Oznámení přišlo současně s novými odhady hospodářského vývoje, které sice slibují růst ekonomiky a další pokles inflace, avšak pomalejší ve srovnání s jarními projekcemi.
• Evropská unie poslala Ukrajině další 1,5 miliardy eur v rámci půjčky, která slouží k zajištění provozu státu a fungování základní infrastruktury. Informovala o tom ve středu na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Celkem už letos Kyjev, který se od loňského února brání ruské agresi, od EU takto získal 16,5 miliardy eur.
• Deficit ruského rozpočtu se letos bude pohybovat kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu. Řekl to ve středu ministr financí Anton Siluanov. Rozpočtový plán vlády přitom počítá s deficitem dvě procenta HDP a někteří ekonomové začátkem roku čekali, že schodek rozpočtu dosáhne až pěti procent HDP, uvedla agentura Reuters.
• Rakouská pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group (VIG) v úterý oznámila, že od maďarským státem ovládané společnosti Corvinus získá zpět 35% podíl v maďarské holdingové společnosti, pod kterou spadají tamní aktiva VIG. Skupina tak zvýší podíl v této společnost z 55 % na 90 %.
• Zadlužený francouzský řetězec supermarketů Casino, který se letos dohodl s podniky českého miliardáře Daniela Křetínského na restrukturalizaci a odvrácení bankrotu, očekává ve svých francouzských obchodech v letošním roce ztrátu. Firma to ve střed uvedla v tiskové zprávě. Příčinu vidí v pomalejším zotavení divize hypermarketů a v dopadech investičních nákladů.
• Německá společnost thyssenkrupp jedná s českou energetickou společností EPH podnikatele Daniela Křetínského o možném vytvoření společného podniku se svou ocelářskou divizí Steel Europe. EPH by mohla podnik podpořit svými odbornými znalostmi v oblasti energetiky, uvedl ve středu Thyssekrupp ve sdělení, ve kterém rozhovory s EPH označil za konstruktivní a otevřené.
• Nejvyšší soud Evropské unie ve čtvrtek definitivně odmítl stížnost irských nízkonákladových aerolinek Ryanair na státní pomoc konkurentům ve Francii a ve Švédsku. Soud o tom informoval v tiskové zprávě. Vlády těchto zemí na jaře 2020 rozhodly o poskytnutí pomoci svým leteckým společnostem kvůli dopadům pandemie covidu-19.
• Aktivita v podnikatelském sektoru v eurozóně se v listopadu dál snižuje, i když mírnějším tempem než v říjnu. Ukázaly to ve čtvrtek předběžné výsledky průzkumu u nákupních manažerů, který sestavuje agentura S&P Global. Podle analytiků tak sílí obavy, že dvacetičlenný blok, který používá společnou měnu euro, se nevyhne hospodářské recesi.
• Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur, které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur. Pro letošní rok chce ministr financí Christian Lindner sporné finance vyřešit rozpočtovým dodatkem, rozpočet pro rok 2024 je zatím otevřený.
• Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk investuje ve Francii přes 16 miliard dánských korun (52,3 miliardy Kč) do rozšíření výrobní kapacity ve městě Chartres. S odvoláním na čtvrteční oznámení firmy o tom informovala agentura Reuters. Výstavba projektů byla zahájena a bude postupně dokončena do roku 2028.
• Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 40 %. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila ve čtvrteční tiskové zprávě. Turecko má zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.
• Ruská společnost Gazprom chystá na příští rok investice za 1,57 bilionu rublů (397 miliard Kč), což je zhruba o 20 % méně, než s jakými investicemi počítá plán na letošní rok. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.
• Vzestup ruské ekonomiky ukazuje neefektivnost západních sankcí uvalených na Rusko za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Tvrdí to společnost Amundi, která je největším správcem aktiv v Evropě. Ruská ekonomika podle hlavního investičního manažera firmy Vincenta Mortiera příští rok vykáže třikrát rychlejší růst než ekonomika eurozóny. Mortier to ve čtvrtek řekl na tiskové konferenci v Paříži, kde představil výhled Amundi na příští rok, uvedla agentura Reuters.
• Maďarsko získá 900 milionů eur z unijních peněz poté, co Evropská komise schválila úpravy v maďarském plánu obnovy. Brusel ale upozorňuje, že další peníze z balíku, na který má Budapešť nárok, uvolní, až Maďarsko přidá v boji proti korupci a posílí nezávislost justice. Agentura Reuters dává čtvrteční oznámení Evropské komise do souvislosti se snahami EU přesvědčit Maďarsko, aby nevetovalo pomoc Ukrajině.
• Francie: Kompozitní PMI v listopadu podle předběžných dat S&P Global 44,5 bodu (odhad: 45 bodů, říjen: 44,6 bodu), PMI pro sektor služeb 45,3 bodu (odhad: 45,6 bodu, říjen: 45,2 bodu) a výrobní PMI na 42,6 bodu (odhad: 43,1 bodu, říjen: 42,8 bodu).
• Německo: Kompozitní PMI v listopadu dle předběžných dat S&P Global vzrostl na 47,1 bodu (odhad: 46,5 bodu, říjen: 45,9 bodu), PMI pro sektor služeb 48,7 bodu (odhad: 48,5 bodu, říjen: 48,2 bodu), výrobní PMI 42,3 bodu (odhad: 41,2 bodu, říjen: 40,8 bodu).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Výsledky thyssenkrupp v FY2023: Čistá ztráta 2,07 miliardy EUR (FY2022: +1,1 miliardy EUR). Společnost navrhla dividendu ve výši 0,15 EUR na akcii.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026