Evropské akciové indexy se v pátek ani za týden na směru neshodly

Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,01 % na 476,61 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,28 % na 7 596,91 bodu, zatímco britský FTSE 100 klesl o 0,95 % na 7 576,36 bodu a německý DAX uzavřel s kosmetickou ztrátou 0,79 bodu na 16 751,44 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se dařilo akciím společností Atos (+20,53 %), Idorsia (+10,60 %) nebo A.P. Møller-Mærsk (+7,85 %), v minusu naopak skončily cenné papíry firem Symrise (-7,62 %), Orpea (-6,33 %) či S4 Capital (-5,14 %).

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 přidal 0,92 %, FTSE 100 zpevnil o 0,29 % a CAC 40 si připsal 0,93 %, zatímco DAX klesl o 0,05 %.

Rada guvernérů Evropské centrální banky na čtvrtečním prosincovém měnověpolitickém jednání podle očekávání podruhé za sebou ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 %. Zároveň předpověděla, že inflace v eurozóně bude klesat rychleji, než se očekávalo, a mírně zhoršila výhled vývoje ekonomiky eurozóny na letošní i příští rok. Zopakovala nicméně, že ponechá úroky na dostatečně vysokých úrovních, dokud to bude zapotřebí.

"Dosavadní zvyšování sazeb se nadále výrazně promítá do ekonomiky, přísnější podmínky financování tlumí poptávku, což pomáhá snižovat inflaci," uvedla ECB ve své zprávě. "Rozhodně bychom ale neměli polevovat v ostražitosti," uvedla na tiskové konferenci po konci čtvrtečního jednání šéfka centrální banky Christine Lagardeová. Dodala, že o snižování úrokových sazeb banka na prosincovém zasedání nejednala.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Šéfům států a vlád zemí EU se v noci na pátek nepodařilo najít shodu na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory bránící se Ukrajiny a další aktuální potřeby. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho s dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko, což potvrdil na sociální síti X i maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že se revizí unijního rozpočtu bude znovu zabývat summit na začátku příštího roku. Diplomatické zdroje se domnívají, že jednání se uskuteční v lednu.
• Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 16 %. Inflační tlaky podle pátečního sdělení banky zůstávají vysoké. Rozhodnutí je v souladu s očekáváním analytiků, kteří počítali, že inflační tlaky umocněné nedostatkem pracovních sil, vysokým objemem úvěrů a slabým rublem donutí centrální banku prodloužit nynější zpřísňování měnové politiky. Guvernérka banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci naznačila, že cyklus zpřísňování měnové politiky se blíží ke konci.
• Budapešť chce, aby Evropská unie odblokovala další peníze ze zmrazených evropských fondů vyčleněných pro Maďarsko. Poté přistoupí na dohodu o revizi unijního rozpočtu, která zahrnuje i 50 miliard eur na dlouhodobou pomoc Ukrajině. Novinářům v Bruselu to podle serveru Politico řekl poradce maďarského premiéra Balázs Orbán (se svým šéfem není v žádném příbuzenském vztahu).
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus znovu jedná s francouzskou technologickou firmou Atos o převzetí její divize pro kybernetickou bezpečnost BDS. Informoval o tom francouzský deník Le Figaro. Akcie Atosu na burze v Paříži v reakci zpevnily až o 22 procent, než cenový nárůst zvolnil. O převzetí jiné části podniku jedná už delší dobu český podnikatel Daniel Křetínský.
• Turecká letecká společnost Turkish Airlines si objednala 220 letadel od evropského výrobce Airbus. Oznámila to v pátek společnost Airbus v tiskové zprávě, nezveřejnila však hodnotu objednávky. Podle katalogových cen, které od roku 2018 nebyly aktualizovány, činí hodnota zakázky 42,7 miliardy dolarů.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom loni vydělal 45 milionů eur díky těžbě na plynovém poli Sillimanite, které se nachází v britských a nizozemských vodách Severního moře. Vyplývá to z účetních záznamů, na které se odvolává BBC. Šéf britských opozičních Liberálních demokratů Ed Davey označil za naprosto nepřijatelné, že plyn z britského území podporuje nezákonné vojenské tažení ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině. Britská vláda uvedla, že zesílí ekonomický tlak na Rusko.
• Německá centrální banka v pátek snížila odhad růstu německé ekonomiky v příštím roce na 0,4 % z dříve předpokládaných 1,2 %. Mírně však zlepšila výhled pro letošní rok, v kterém se hrubý domácí produkt Německa podle její nové prognózy sníží pouze o 0,1 %. V předchozím výhledu banka letošní hospodářský pokles odhadovala na 0,3 %.
• Podnikatelská aktivita v eurozóně se v prosinci překvapivě znovu snížila. Ukázaly to v pátek předběžné výsledky průzkumu agentury S&P Global. Ekonomika zemí platících eurem se tak téměř jistě nachází v recesi, napsala agentura Reuters.
• Německo: Kompozitní PMI v prosinci podle předběžných dat S&P Global 46,7 bodu (odhad: 48,2 bodu, listopad: 47,8 bodu), PMI pro sektor služeb 48,4 bodu (odhad: 49,8 bodu, listopad: 49,6 bodu), výrobní PMI 43,1 bodu (odhad: 43,2 bodu, listopad: 42,6 bodu).
• Francie: Kompozitní PMI v prosinci podle předběžných dat S&P Global 43,7 bodu (odhad: 45 bodů, listopad: 44,6 bodu), PMI pro sektor služeb 44,3 bodu (odhad: 46 bodů, listopad: 45,4 bodu), výrobní PMI 42 bodů (odhad: 43,3 bodu, listopad: 42,9 bodu).
• Eurozóna: Obchodní bilance za říjen vykázala přebytek 11,1 miliardy EUR (odhad: +14 miliard EUR, září: +10 miliard EUR).

Výsledková sezóna

• Švédskému prodejci oděvů H&M klesly ve čtvrtém čtvrtletí jeho finančního roku tržby v místních měnách o čtyři procenta. Je to více, než odhadovali analytici, a zároveň největší pokles od třetího čtvrtletí loňského roku. Zákazníci méně utrácejí, firma také zavřela pobočky v Rusku. Druhý největší prodejce oděvů na světě o tom informoval ve svém pátečním sdělení.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Čínská společnost Huawei plánuje v příštím roce zahájit ve Francii výstavbu továrny na vybavení pro mobilní sítě, která bude první evropskou továrnou firmy. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj. Firma usiluje o továrnu, přestože některé evropské vlády omezují používání jejích sítí páté generace (5G).
• Evropská komise v pondělí schválila státní pomoc v objemu 2,6 miliardy eur, kterou se Německo rozhodlo poskytnout energetické společnosti RWE jako kompenzaci za předčasné uzavření hnědouhelných elektráren. Komise to oznámila v pondělní tiskové zprávě. Nadále však zkoumá plán Berlína poskytnout kompenzaci 1,75 miliardy eur firmě LEAG, nad kterou má kontrolu Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského.
• Americká vláda hodlá britské zbrojovce BAE Systems poskytnout 35 milionů dolarů, aby mohla firma zečtyřnásobit ve státě New Hampshire kapacitu pro výrobu čipů využívaných v letounech F-35 a F-15 i v komerčních satelitech. Oznámilo to v pondělí americké ministerstvo obchodu.
• Hrubý domácí produkt eurozóny se v čtvrtém čtvrtletí sníží o 0,1 procenta. Pokles vykáže už druhé čtvrtletí za sebou, takže ekonomika eurozóny vstoupí do první recese od pandemie covidu-19. Vyplývá to z průzkumu, který mezi analytiky provedla agentura Bloomberg. Začátkem příštího roku pak analytici očekávají mírné hospodářské oživení.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad. Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky.
• Francouzský výrobce automobilů Renault prodá zhruba pět procent ze svého podílu v japonské automobilce Nissan, transakce pomůže vyvážit poměr sil v dlouholeté alianci obou firem. Renault to uvedl v úterním sdělení. Prodej se uskuteční ve středu prostřednictvím odkupu akcií, který oznámil Nissan.
• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku Německa se v prosinci znovu zlepšila a překonala odhady. A to navzdory rozpočtové krizi, s kterou se teď Německo potýká. V úterý to uvedl institut ZEW. Optimismu pomáhá očekávání, že Evropská centrální banka v blízké době sníží úrokové sazby.
• Americká společnost Apple nabízí urovnání antimonopolních obvinění ze strany Evropské unie ohledně služby Apple Pay. Uvádějí to tři zdroje, na které se v úterý odvolala agentura Reuters. Firma podle nich navrhla konkurentům, že jim umožní přístup ke svým systémům mobilních plateb, které se používají pro mobilní peněženky. Apple by se tak mohl vyhnout vysoké pokutě.
• Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili pravidla, která mají Evropské unii zajistit dostatek klíčových surovin a snížit závislost zejména na Číně a dalších asijských zemích. Země EU mají podle normy do roku 2030 produkovat desetinu své spotřeby těchto materiálů, zpracovávat 40 procent a recyklovat 25 procent. Pro firmy by podle poslanců měly být motivací investiční pobídky a jednodušší administrativa.
• Irská leasingová společnost Avolon si od evropského výrobce Airbus závazně objednala dalších 100 letadel A321neo. Airbus to v úterý oznámil v tiskové zprávě. Jeho americký konkurent Boeing navíc uvedl, že si od něj Avolon hodlá koupit dalších 40 letounů 737 MAX. Dodal nicméně, že tuto objednávku ještě musí schválit hlavní akcionář společnosti Avolon.
• Německo: Index velkoobchodních cen v listopadu meziročně klesl o 3,6 % (říjen: -4,2 %) a meziměsíčně se snížil o 0,2 % (říjen: -0,7 %).
• Spojené království: Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce října zůstala v souladu s odhady na 4,2 %, počet zaměstnaných v říjnu stoupl o 50 tisíc (září: +54 tisíc).
• Americká společnost Airbnb se dohodla s italským daňovým úřadem, že zaplatí 576 milionů eur, aby urovnala daňový spor, který se týká období od roku 2017 do roku 2021. Firma, která působí jako internetový zprostředkovatel krátkodobých ubytování v soukromí, to ve středu podle médií oznámila ve zprávě pro regulátory.
• Maďarsko ve středu v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví, které jsou považovány za klíčové pro to, aby Budapešť získala přístup k zablokovaným miliardám eur z Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters.
• Ukrajina a Turecko jsou připraveny v nejbližší době ratifikovat smlouvu o volném obchodu, která by vstoupila v platnost na začátku příštího roku. Uvedla to ve středu ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v říjnu podle sezonně přepočtených údajů zmírnila pokles proti předchozímu měsíci na 0,5 procenta, oznámil ve středu v předběžné zprávě statistický úřad Eurostat. V září pokles činil 0,8 procenta. Česká republika byla s růstem o 2,9 procenta v sedmadvacítce zemí třetí nejlepší.
• Společnost International Distributions Services (IDS), která vlastní britskou poštu Royal Mail, zvažuje nabídku na českou firmu Packeta. Dala by za ni až 500 milionů eur, napsal ve středu britský list The Times. Do skupiny Packeta patří mimo jiné přepravní společnost Zásilkovna, která poskytuje logistické služby pro internetové obchody. IDS se k informacím listu odmítla vyjádřit.
• Americká internetová společnost Meta Platforms podle médií ve čtvrtek v Evropské unii spustí svou sociální síť Threads, kterou se snaží konkurovat síti X amerického miliardáře Elona Muska. Na webových stránkách sítě Threads v EU je teď blíže nespecifikovaný odpočet, který by měl skončit ve čtvrtek v poledne. Oficiální zprávu oznamující spuštění sítě Threads v EU však Meta zatím nezveřejnila.
• Německo: Obchodní bilance se zbožím v listopadu skončila přebytkem 21,4 miliardy EUR (říjen: +28,1 miliardy EUR).
• Spojené království: Průmyslová výroba v říjnu meziročně vzrostla o 0,4 % (odhad: +1,1 %, září: +1,5 %) a meziměsíčně klesla o 0,8 % (odhad: -0,1 %, září: stagnace).
• Spojené království: Deficit obchodní bilance se v říjnu prohloubil na 4,48 miliardy liber (odhad: -1,7 miliardy liber, září: -1,574 miliardy liber).
• Rada guvernérů Evropské centrální banky na prosincovém měnověpolitickém jednání podle očekávání podruhé za sebou ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 %. Zároveň předpověděla, že inflace v eurozóně bude klesat rychleji, než se očekávalo, a mírně zhoršila výhled vývoje ekonomiky eurozóny na letošní i příští rok. Zopakovala nicméně, že ponechá úroky na dostatečně vysokých úrovních, dokud to bude zapotřebí.
• Britská centrální banka podle očekávání na prosincovém měnověpolitickém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na 5,25 %, maximu za 15 let. Zatímco americká centrální banka ve středu avizovala, že příští rok úroky vícekrát sníží, ta britská ve čtvrtek uvedla, že její sazby zůstanou vysoko delší dobu. Banka se prostřednictvím vysokých úroků snaží dostat pod kontrolu inflaci. Libra v reakci na oznámení centrální banky zpevnila.
• Soudní dvůr Evropské unie potvrdil vítězství americké internetové společnosti Amazon ve sporu s Evropskou komisí. Ta požadovala, aby firma Lucembursku doplatila na daních 250 milionů eur, neboť podle názoru komise čerpala daňové úlevy v rozporu s unijním právem. To ale nejvyšší soud EU odmítl, komise podle něj neprokázala, že šlo o státní pomoc. Soud to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě.
• Německo zřejmě nebude mít problémy se zimním zásobováním plynem. Potíže mohou nastat jen v extrémních mrazech, které Německo už ale roky nezažilo. Na čtvrteční tiskové konferenci to prohlásil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Heinermann. Podle expertů nehrozí nedostatek plynu ani v České republice.
• Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo ve výhledu zveřejněném ve čtvrtek počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu o 0,9 %, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 %. Hlavní prognostik institutu Ifo Timo Wollmershäuser to zdůvodnil přetrvávající nejistotou a problémy v posledním čtvrtletí letošního roku. Výhled růstu ve čtvrtek zhoršil také institut DIW, který předpokládá růst o 0,6 %. Německá vláda počítá na příští rok s růstem HDP o 1,3 %.
• Americká internetová společnost Meta Platforms ve čtvrtek v Evropské unii spustila svou sociální síť Threads, kterou se snaží konkurovat síti X amerického miliardáře Elona Muska. Meta provoz sítě Threads zahájila už začátkem července, v EU však spuštění sítě odložila kvůli nejistotě ohledně přísné unijní regulace internetových služeb.
• Norská centrální banka ve čtvrtek překvapila trhy zvýšením základní úrokové sazby. Banka uvedla, že je poslední zvýšení v současném cyklu nutné, aby inflace nezůstala vysoká delší dobu.
• Švýcarská centrální banka ponechala v souladu s očekáváním základní úrok na 1,75 %.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Španělská společnost Inditex, která je vlastníkem oděvního řetězce Zara a dalších značek, za prvních devět měsíců svého finančního roku zvýšila čistý zisk o 32,5 procenta na 4,1 miliardy eur. Firma to ve středu uvedla v tiskové zprávě. Inditex je největším prodejcem levných oděvů na světě před švédským rivalem H&M.

Zdroj: CNBC, ČTK