Evropské akcie v pátek převážně mírně rostly, v týdenním horizontu se indexy na směru neshodly
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo převážně mírně nad nulou. Seance na londýnské burze byla zkrácená, obchodovalo se jen do 13.30 SEČ. Investoři věnovali dopoledne pozornost mimo jiné sérii britských dat. V týdenním horizontu se hlavní indexy na směru neshodly.
Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek přidal 0,14 % na 477,60 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,04 % na 7 697,51 bodu a německý DAX uzavřel se ziskem 0,11 % na 16 706,18 bodu, zatímco francouzský CAC 40 klesl o 0,03 % na 7 568,82 bodu.
V indexu STOXX Europe 600 se dařilo mimo jiné akciím společností MorphoSys (+5,73 %), Bank of Ireland Group (+4,23 %) nebo IWG (+3,15 %). V minusu naopak skončily cenné papíry firem Zalando (-7,38 %), Puma (-7,18 %) či Delivery Hero (-6,78 %).
Za celý týden STOXX Europe 600 zpevnil o 0,21 %, FTSE 100 se zvýšil o 1,60 %, DAX klesl o 0,27 % a CAC 40 odepsal 0,37 %.
Nejdůležitější páteční události na evropských trzích
- Polský podnikatel Rafal Brzoska se chystá investovat 100 milionů eur na Ukrajině. Uvedl to v pátek polský list Rzeczpospolita, podle kterého se Brzoska do svého fondu chystá přilákat další polské firmy a také podnikatele z okolních zemí.
- Největší ruská banka Sberbank by mohla být atraktivním kandidátem pro privatizaci. V pátek to podle agentury Reuters uvedl její šéf German Gref. V podniku má více než poloviční podíl ruský stát. Moskva, které se vyhýbá západní kapitál, hledá způsoby, jak posílit rozpočtové příjmy, protože zvyšuje výdaje na financování své války na Ukrajině.
- Čínský výrobce elektromobilů BYD postaví v Maďarsku svou první evropskou továrnu na osobní vozy. Oznámila to v pátek firma. Dodala, že továrna ve městě Szeged (Segedín) by měla vytvořit tisíce pracovních míst.
- Hrubý domácí produkt Spojeného království se v třetím čtvrtletí podle revidovaných údajů mírně snížil. Britské ekonomice tak podle serveru BBC hrozí recese. Ta se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
- Německo: Index dovozních cen v listopadu meziročně klesl o 9 % (odhad: -9,4 %, říjen: -13 %) a meziměsíčně se snížil o 0,1 % (odhad: -0,6 %, říjen: +0,3 %).
- Spojené království: Maloobchodní tržby v listopadu meziročně vzrostly o 0,1 % (odhad: -1,3 %, říjen: -2,5 %, revidováno z -2,7 %), meziměsíčně se zvýšily o 1,3 % (odhad: +0,4 %, říjen: stagnace, revidováno z -0,3 %).
- Spojené království: Běžný účet v třetím čtvrtletí skončil se schodkem 17,175 miliardy GBP (odhad: -15 miliard GBP, 2Q: -23,968 miliardy GBP, revidováno z 25,289 miliardy GBP).
Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích
- Země Evropské unie v pondělí schválily dvanáctý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. EU v něm mimo jiné postihuje zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Informovala o tom Rada EU, zastupující členské státy. Česku se v balíčku podařilo prosadit prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028.
- Evropská unie zahájila formální řízení se společností X, dříve známou jako Twitter. Podezírá ji z porušení povinností v boji proti nelegálnímu obsahu a dezinformacím podle nového zákona o digitálních trzích (DMA). V pondělí to podle agentury Reuters uvedl komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Informaci pak na svém webu zveřejnila Evropská komise (EK).
- V Německu počínaje pondělkem skončila státní podpora na nákup elektrických vozů. Takzvaný ekologický bonus, se kterým se původně počítalo ještě po celý nadcházející rok, se vláda rozhodla zrušit kvůli úsporám pod tlakem rozpočtové krize. Jeho zrušení ale bylo náhlé, ministerstvo hospodářství to s konkrétními termíny oznámilo teprve o uplynulém víkendu, což vyvolalo kritiku. Od roku 2016, kdy s bonusem Německo začalo, vyplatilo na dotacích asi deset miliard eur (245 miliard Kč).
- Podnikatelská nálada v Německu se v prosinci po říjnovém a listopadovém zlepšení znovu zhoršila. Hodnota indexu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, poklesla z revidované listopadové úrovně 87,2 bodu na prosincových 86,4 bodu. Podle Ifo jsou důvody slabý hospodářský výkon a skeptická očekávání z nadcházejících měsíců.
- Španělsko: Bilance zahraničního obchodu v říjnu skončila se schodkem 5,1 miliardy eur (září: -3,8 miliardy eur, odhad: -4,1 miliardy eur).
- Španělská vláda prostřednictvím státní holdingové společnosti SEPI koupí až desetiprocentní podíl ve španělské telekomunikační skupině Telefónica. Oznámila to v úterý firma SEPI. Vláda chce tímto krokem vytvořit protiváhu podílu, který si ve skupině Telefónica vybudovala saúdskoarabská telekomunikační společnost STC, napsala agentura Reuters.
- Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů. Uvedl to v úterý předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině.
- Spojenci Ukrajiny musejí lépe využívat své hospodářské převahy nad Ruskem. Podle agentury AP to v úterý uvedl britský ministr zahraničí David Cameron, který se v Paříži setkal se svou francouzskou kolegyní Catherinou Colonnaovou. Šéfové britské a francouzské diplomacie se shodli na tom, že ruská agrese vůči Ukrajině musí skončit neúspěchem.
- Správní rada Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) schválila navýšení kapitálu o čtyři miliardy eur, což jí umožní zdvojnásobit budoucí investice na Ukrajině. S odvoláním na prohlášení instituce o tom informovala agentura Reuters, podle které jde o třetí takové navýšení v historii EBRD.
- Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska na své první schůzi schválila návrh rozpočtu na příští rok, oznámila v úterý polská média. Rozpočet počítá s růstem hrubého domácího produktu o tři procenta, inflací na úrovni 6,6 % a schodek má činit 184 miliard zlotých (asi 1,04 bilionu Kč), uvedl ministr financí Andrzej Domański.
- Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nový zákon o pozastavení řady ustanovení daňových dohod s "nikoli přátelskými státy", včetně Česka. Oznámila to v úterý ruská média s odvoláním na úřední portál, který příslušný zákon zveřejnil. Zákon vstoupí v platnost deset dní po publikování, napsala agentura TASS.
- Německá letecká společnost Lufthansa si objednala 40 letadel od evropského výrobce Airbus a 40 letadel od amerického výrobce Boeing - od něj kupuje letadla poprvé po třiceti letech. Katalogová cena se pohybuje kolem devíti miliard dolarů, aerolinky ale při takto velkých zakázkách dostávají slevu. Na nákup dalších 120 letounů si Lufthansa podle svého úterního sdělení vzala opci.
- Maďarská centrální banka v úterý podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 10,75 %. Informovala o tom v úterý v tiskové zprávě. Další snížení úroků jí umožňuje mimo jiné rychlý ústup inflace, která se dostala pod osm procent, ačkoli ještě v polovině letošního roku byla v blízkosti 20 procent.
- Německá automobilka Volkswagen se dohodla se zástupci zaměstnanců na klíčových bodech úsporného programu v hlavní značce VW, který by měl už v příštím roce zlepšit její hospodářské výsledky až o čtyři miliardy eur. Volkswagen o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.
- Ruský plynárenský gigant Gazprom v úterý oznámil, že jeho hrubý provozní zisk (EBITDA) vykáže za letošní rok propad o téměř 40 % na zhruba 2,2 bilionu rublů (asi 544 miliard Kč). V loňském roce EBITDA činil 3,6 bilionu rublů, napsala agentura Reuters.
- Švýcarsko: Obchodní bilance v listopadu vykázala přebytek 3,707 miliardy CHF (odhad: 3,5 miliardy CHF, říjen: 4,712 miliardy CHF revidováno z 4,6 miliardy CHF).
- Tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v listopadu zvolnilo na 3,9 % z říjnových 4,6 %. Oznámil to ve středu britský statistický úřad. Je to výraznější pokles, než se čekalo. Míra inflace je nejníže od září 2021, ale je stále téměř dvojnásobná proti 2% cíli britské centrální banky.
- Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, uvedla ve středu agentura Reuters. Podle prezidentských dekretů zveřejněných v úterý pozdě večer mají podíly obou společností na ložisku Južno-Russkoje a na projektech Achimov přejít pod nově založené ruské firmy.
- Rakouská bankovní společnost Raiffeisen Bank International převezme téměř 28% podíl v rakouské stavební firmě Strabag. Záměr chce uskutečnit pomocí transakce se sankcionovaným ruským podnikatelem Olegem Děripaskou, uvedla firma v úterní tiskové zprávě. Raiffeisen Bank International patří v Evropě k bankám s největším zastoupením v Rusku, své působení tam ale chce ukončit. Záměrem Strabagu je Děripaskův podíl ve firmě snížit.
- Francie a Německo dosáhly shody ohledně reformy fiskálních pravidel Evropské unie, oznámil podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire po jednání se svým německým protějškem Christianem Lindnerem. Ten hovoří o shodě v klíčových bodech. Šéfové resortů financí zemí EU budou dnes jednat prostřednictvím videokonference, aby se pokusili najít kompromis v této otázce, poznamenala agentura AFP.
- Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v prosinci podle předběžných dat stoupl na -15,1 bodu (odhad: -16,4 bodu, listopad: -16,9 bodu).
- Eurozóna: Stavební výroba v říjnu meziročně klesla o 0,7 % (září: -0,7 % revidováno z -0,3 %), meziměsíčně se snížila o 1 % (září: +0,9 % revidováno z +0,4 %).
- Německo: Index spotřebitelské důvěry od GfK pro leden vrzrostl na -25,1 bodu (odhad: -27 bodů, prosinec: -27,6 bodu, revidováno z -27,8 bodu).
- Německo: Index výrobních cen v listopadu meziročně klesl o 7,9 % (odhad: -7,5 %, říjen: -11 %) a meziměsíčně se snížil o 0,5 % (odhad: -0,3 %, říjen: -0,1 %).
- Eurozóna: Běžný účet v říjnu skončil přebytkem 34 miliard EUR (odhad: +27 miliard EUR, září: +31,23 miliardy EUR, revidováno z +31 miliard EUR).
- Společnost Airbus obdržela od španělského ministerstva obrany objednávku na 16 vojenských letadel za 1,695 miliardy eur. Jedná se o letouny Airbus C295 v konfiguraci pro námořní hlídkové letouny a letouny pro námořní dohled.
- Ruská vláda by mohla snížit své podíly v některých velkých podnicích, ale zároveň si nad nimi zachovat kontrolu. V rozhovoru s televizní stanicí Russia 24 to ve čtvrtek řekl ruský ministr financi Anton Siluanov. Dodal, že takovou privatizaci je možné zvážit zhruba u 30 podniků. Neupřesnil však, které by to mohly být.
- Kvůli útokům jemenských Húsíů na obchodní lodě v Rudém moři začaly evropské firmy hledat alternativy k dovozu zboží z Asie. Například švédský nábytkářský kolos IKEA varoval, že dodávky budou mít zpoždění, zatímco největší světový výrobce domácích spotřebičů Electrolux připravuje plány pro případ, že se situace brzy nevyřeší. Francouzský mlékárenský koncern Danone začal většinu dodávek odklánět přes jiné trasy, což je ale dražší. Část firem také zvažuje, že tam, kde to bude možné, by mohly využít i silniční dopravu. Uvedla to agentura Reuters.
- Turecká centrální banka ve čtvrtek podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 2,5 procentního bodu na 42,5 %. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky ve snaze dostat pod kontrolu inflaci. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší inflaci v Evropě, výrazně vyšší než v jiných evropských zemích má také úroky. Měnový výbor centrální banky nicméně naznačil, že zvyšování úroků se již chýlí ke konci.
- Největší španělská telekomunikační společnost Telefónica propustí do roku 2025 přes 3 400 lidí. Firma, která celosvětově zaměstnává více než 103 000 lidí a v samotném Španělsku pro ni pracuje zhruba 21 000 lidí, snižuje náklady a musí se velikostně přizpůsobit současném trhu. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters uvedl největší odborový svaz v zemi UGT.
Zdroj: CNBC