Růst polské ekonomiky loni zvolnil, dosáhl 0,2 procenta a zaostal za odhady

Výsledek zaostal za odhady analytiků. Ti v anketě agentury Reuters v průměru počítali se zpomalením růstu na 0,4 procenta. Data samostatně za čtvrté čtvrtletí polští statistici ve středeční zprávě nezveřejnili, analytici ale v minulých dnech předpokládali, že růst v meziročním srovnání zrychlil na 1,9 procenta z tempa 0,5 procenta ve třetím čtvrtletí.

Polsko, podobně jako řada jiných zemí v Evropě, se potýká s dopady vysoké inflace. Kvůli ní mají domácnosti napjaté rozpočty, výsledkem byl proto celkově výraznější útlum ekonomické aktivity.

"Oživení ve zpracovatelském průmyslu na konci roku odeznělo a zmizelo také oživení spotřeby," uvedl hlavní ekonom polského finančního ústavu ING Bank Slaski Rafal Benecki. Zpráva statistického úřadu tak podle něj naznačuje, že růst hrubého domácího produktu (HDP) byl ve čtvrtém čtvrtletí spíš blíže jednomu procentu.

Poptávka spotřebitelů, částečně tažená štědrými sociálními dávkami a růstem minimální mzdy za předchozí vlády, byla v posledních letech klíčovým motorem rychlého růstu. Polská ekonomika je největší na východním křídle Evropské unie.

Vzhledem k tomu, že míra inflace po většinu loňského roku byla dvouciferná, domácnosti byly nuceny omezit výdaje. K vysoké inflaci přispěl vliv pandemie covidu-19 a později i dopady války na Ukrajině. Stejně tak firmy na konci roku čelily poklesu poptávky a hospodářskému útlumu v Německu, které je nejdůležitějším obchodním partnerem zemí ve střední Evropě.

Údaje za Polsko jsou v těchto dnech už druhé, které dávají přehled o zdraví středoevropských ekonomik a jejich snaze podpořit spotřebitelskou poptávku v době, kdy polevuje inflace. Úterní data ukázala, že česká ekonomika se na konci loňského roku vyhnula recesi, k čemuž částečně přispěly obnovené výdaje domácností.

Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům vzrostla o 0,2 procenta. Za celý uplynulý rok ale hrubý domácí produkt České republiky o 0,4 procenta klesl.

Zdroj: ČTK