Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta, ČSÚ potvrdil svůj předchozí odhad

Vývoj ekonomiky za celý loňský rok podle ČSÚ negativně ovlivnily nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob, zatímco pozitivní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a na tvorbu hrubého fixního kapitálu a také zahraniční poptávka. U domácností výdaje na konečnou spotřebu loni klesly o 3,1 procenta, u vládních institucí byly o tři procenta vyšší. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o 3,3 procenta, uvedli statistici.

"Vzhledem k uklidňování spotřebitelské inflace, nadále mizivé nezaměstnanosti, předpokládanému růstu reálných příjmů a zlepšujícímu se ekonomickému sentimentu očekáváme, že spotřeba domácností poroste v průběhu celého roku 2024. Naopak v útlumu zůstane minimálně po celé první pololetí výrobní sektor. V souhrnu by ovšem měly převážit pozitivní faktory a očekáváme růst ekonomiky kolem 1 procenta. Návrat na před-pandemickou úroveň by tak mohl nastat ve třetím či čtvrtém kvartále," uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se loni v porovnání s rokem 2022 zvýšila o 0,5 procenta. Podle statistiků tomu pomohl zejména vývoj ve zpracovatelském průmyslu a informační a komunikační činnosti.

Na vývoj HDP v posledním kvartále loňského roku pozitivně působila zahraniční poptávka a růst spotřeby domácností. "Naopak tomu bylo u tvorby kapitálu, kde sice rostly investice do fixního kapitálu, ale výrazně poklesl stav zásob," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností v uvedeném čtvrtletí meziročně o půl procenta klesly, mezikvartálně ale o půl procenta vzrostly, přičemž vyšší byly nákupy předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby i služeb. U vládních institucí byly výdaje na konečnou spotřebu meziročně o 1,9 procenta vyšší, zatímco proti třetímu čtvrtletí o 1,3 procenta nižší.

Zdroj: ČTK