Státní rozpočet ČR skončil za první čtvrtletí schodkem 105 miliard Kč

Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí dosáhly 449 miliard korun, proti roku 2023 se zvýšily o 11,6 %. Pozitivně se projevila první letošní záloha daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax), která byla 13 miliard korun. Výdaje meziročně klesly o 2,6 % na 554 miliard korun.

"Ve výsledcích se projevuje návrat k normálu, kdy do rozpočtu už nezasahují mimořádné výdaje, jako byla loni pomoc domácnostem a firmám v situaci vysokých cen energií. Na příjmové straně je už nyní vidět oživení spotřeby domácností. Během dalších měsíců se na obou stranách rozpočtu postupně více projeví změny, které přinesl ozdravný balíček a které letos sníží celoroční deficit o 43 miliard korun," uvedl Stanjura.

"Naplánovaný rozpočet na rok 2024 se schodkem ve výši 252 miliard korun je za první čtvrtletí vyčerpán už ze zhruba 40 %, nicméně loňský rok ukázal, že není vhodné dělat předčasné závěry. Dodržení rozpočtu se bude mimo jiné odvíjet od kondice české ekonomiky, která, zdá se, nabírá druhý dech v souvislosti s pomalu rostoucí spotřebou českých domácností, což by mělo podpořit státní rozpočet na straně příjmů," uvedl analytik v Raiffeisenbank Martin Kron.

"Jedno z rizik rozpočtu spočívá v tom, že byl postaven na relativně optimistickém předpokladu růstu ekonomiky o dvě procenta, realita bude nejspíš okolo jednoho procenta," míní ekonom z Deloitte Václav Franče. Podle něj se pravděpodobně podaří plánovaný schodek dodržet, vzhledem k jeho výši ale podle něj stav českých veřejných financí zůstává špatný.

Na příjmové straně rozpočtu rychle rostl výnos daně z příjmu právnických osob. Meziročně se zvýšil o 16,7 % na 40,6 miliardy korun. Na první záloze windfall tax zaplatily energetické a petrochemické firmy a banky 13 miliard korun, loni byly zálohy za celý rok 39,1 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmu fyzických osob se meziročně zvýšilo o 12,9 % na 40,8 miliardy korun. Podle ministerstva financí ho pozitivně ovlivnily růst mezd a opatření z konsolidačního balíčku, jako snížení limitu pro vyšší sazbu daně. Na povinném pojistném se vybralo 177 miliard korun, meziročně o 7,9 % více. K růstu přispělo znovuzavedení nemocenského pojistného a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.

Inkaso daně z přidané hodnoty vzrostlo o 8,7 % na 86,1 miliardy korun. Na spotřebních daních se vybralo 36,9 miliardy korun, meziročně o 11,6 % více.

Za poklesem rozpočtových výdajů stála zejména nižší podpora domácností a firem kvůli cenám energií, meziročně stát vyplatil o 16,6 miliardy korun méně. Největší výdajovou položkou byly sociální dávky, které dosáhly 229,2 miliardy korun, meziročně o 4,8 % více. Z toho 180,7 miliardy korun tvořily důchody, jejich objem proti loňsku vzrostl o 5,5 %.

Kapitálové výdaje byly 33,6 miliardy korun, meziročně byly o 7,1 % nižší. Většinu tvořily projekty spolufinancované z Evropské unie.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.

Zdroj: ČTK